Lední medvědy čeká ve 21. století rychlé vymírání, ukazují data v prosinci zveřejněné studie. Vědci, kteří ji zpracovávali, se zabývali především vlivem ustupujícího arktického ledu na populaci medvědů.
Do poloviny století vymře třetina ledních medvědů, varuje první systematický výzkum
Horizont ČT24: V roce 2040 může být o osm tisíc ledních medvědů méně (zdroj: ČT24)
V současné době se počet těchto zvířat odhaduje asi na 26 tisíc. Existuje sedmdesátiprocentní šance, že do poloviny století jich vymře více než třetina – během tří generací medvědích životů jich tedy zbude jen asi 15 tisíc.
Práce zveřejněná v odborném časopise Biology Letters vychází z 35 let sledování satelitních dat o úrovni arktického ledu. Kombinuje je s přesnými daty o početním vývoji 19 populací ledních medvědů, kteří žijí ve čtyřech ekologických zónách Arktidy.
GALERIE
Lední medvědi
K podobným výsledkům došly již předchozí práce, ale ty pracovaly spíše s odhady než s reálnými daty. Nový model vypracovaný vědci pod vedením Erica Regehra má tři scénáře, které se pokoušejí na základě různých předpovědí vývoje Arktidy predikovat, jaký to bude mít vliv na lední medvědy. Všechny tři scénáře jsou pro tyto predátory špatné.
„Lední medvědi jsou na mořském ledu závislí po celou dobu jejich existence,“ popisují vědci ve studii. Nejdůležitější je pro ně led jakožto základna pro lov tuleňů. Ti jsou totiž na volném moři rychlejší než medvědi – když je ale medvědi překvapí z kry, nemají už tuleni šanci.
Česká vědkyně popsala, proč vymírají medvědi (zdroj: ČT24)
Přestože jsou v množství ledu výrazné fluktuace, dlouhodobé trendy jsou jasné: deset nejmenších rozsahů arktického ledu bylo naměřeno od roku 2007. Rekord z roku 2012 znamenal oproti průměru z let 1981-2010 pokles o 44 procent. Podle kvalifikovaných odhadů by roku 2030 mohla být Arktida poprvé zcela bez mořského ledu. Průměrné teploty se zde zvýšily o více než dva stupně.
Další rizika objevila česká vědkyně
Ve skutečnosti jsou ovšem čísla zřejmě ještě mnohem horší. Tato práce totiž hodnotila jen environmentální rizika způsobená oteplováním planety. Medvědům však hrozí mnohem větší množství rizik, která mohou jejich počet ještě více snížit. Během 80. a 90. let dvacátého století se v orgánech ledních medvědů nahromadilo obrovské množství jedovatých chemikálií.
U ledních medvědů se nahromadily v jejich orgánech polychlorované bifenyly (PCB), upozornila v prosinci vydaná práce, jejímž hlavním autorem je česká vědkyně Viola Pavlová z Hydrobiologického ústavu Akademie Věd.
- PCB se začaly masově používat už ve 30. letech 20. století nejprve ve Spojených státech. Používaly se jako přídavné látky pro barvy a laky, ale také byly náplní transformátorů nebo kondenzátorů. V 60. letech se ukázalo, že tyto pronikají do potravního řetězce a vydrží v něm velmi dlouho, především u predátorů. Mají mnoho negativních vedlejších účinků, od rakoviny přes ztrátu plodnosti až po poškození jater. V Československu byla jejich výroba zastavena v roce 1984.
V práci zveřejněné v listopadovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B popsala, jaký vliv měly PCB na rozmnožovací schopnosti ledních medvědů na východě Grónska a na Špicberkách.
PCB prokazatelně snižuje plodnost medvědích samců, čímž spouští takzvaný Aleeho efekt. To znamená, že pokud je populace nějakého druhů nízká, je pro jedince obtížné nalézt partnera nebo ochránit se před predátorem a počet narozených jedinců může být daleko nižší než počet nepřeživších a populace míří k vyhynutí.
Největší problém se ukázal u oblastí, kde neplodní samci mohli o samice soupeřit s těmi plodnými – pokud neplodní samci vítězili, stejně se populace nezvětšuje.