Do 13 let úplně zmizí klasická auta. Nahradí je chytré elektromobily, předvídá studie

Nezávislý think tank RethinkX si dal za úkol analyzovat a předpovídat příchod technologií, které mají potenciál narušit dosavadní fungování naší civilizace. Na začátku května vydal zprávu, jež předpovídá mnohem rychlejší přechod k elektrickým a autonomním autům, než si připouští dosavadní předpovědi.

Tato zpráva vychází z analýzy tzv. S-křivky, která popisuje, jak rychle společnost přijala potenciálně přelomové technologie, jako jsou smartphony nebo internet. Zpráva především podrobně uvádí, jak obrovské budou dopady této změny v různých sektorech - od energie přes dopravu až po výrobu.

Toto přehodnocení vývoje osobní dopravy v období let 2020–2030 naznačuje, že roku 2030 bude 95 % projetých kilometrů v USA obslouženo pomocí autonomních elektrických vozidel (AEV), nejčastěji automobily na vyžádání. Hlavním pilířem této zásadní změny by podle autorů práce měla být ekonomika: úspora nákladů při využívání sdílených automatických elektromobilů bude tak velká, že se americkým spotřebitelům vyplatí opustit individuálně vlastněná vozidla. Zpráva předpovídá, že autonomní elektromobily, které se budou dát sdílet, ušetří průměrné rodině asi 5600 dolarů ročně - to odpovídá zvýšení platu o 10 procent. Toto číslo zase naznačuje, že to povede k největšímu nárůstu spotřebitelských výdajů v historii – Američané si za uspořené peníze začnou pořizovat něco jiného.

Některé náznaky tohoto trendu se již dají pozorovat nyní: spotřebitelé se začínají přizpůsobovat tomu, jak výhodné jsou služby, jako je Uber, Lyft nebo Didi. Právě tyto vysoce úspěšné korporace investují miliardy dolarů do technologií a služeb, které pomáhají spotřebitelům překonávat psychologické i behaviorální překážky, jež jsou spojené s využíváním sdílené dopravy. Autoři práce za největší zábrany ještě rychlejšímu šíření modelu sdílení automobilů považují zvyk, strach z novinek a obyčejnou radost z řízení vlastního auta. Přesto se tyto služby v USA rychle šíří.

9 minut
V Česku má do tří let vzniknout 1200 napájecích stanic pro elektromobily
Zdroj: ČT24

„Naše analýza naznačuje, že rok 2021 je nejpravděpodobnějším datem změny,“ uvádí zpráva. „ V okamžiku, kdy budou sdílené elektromobily s autonomním ovládáním k dispozici, vytlačí dosavadní model fungování dopravy. Do deseti let od tohoto okamžiku budou sdílená auta představovat 95 procent dopravy“. Tato analýza vychází z empiricky potvrzených zjištění, že čím vyšší je užitečnost produktu nebo jeho cenová výhodnost, tím je pravděpodobnější, že ho lidé rychle přijmou.

Dopady této změny budou zásadní

Největší změnu přinese nástup elektromobilů a sdílené dopravy pro ropný průmysl. Zpráva předpovídá, že do roku 2030 poklesne poptávka po ropě pro automobilový průmysl o neuvěřitelných 90 procent. První dopady na celý ropný průmysl se mohou projevit už kolem roku 2021 – výsledný kolaps cen by mohl být katastrofální.

Výrobci automobilů budou trpět

Dopad na výrobu osobních vozidel bude podobně zásadní. Autoři uvádějí, že příjmy automobilového průmyslu se z 1,5 bilionu dolarů v roce 2015 sníží na 393 miliard dolarů v roce 2030. Přitom cestující si budou moci dovolit najet mnohem více kilometrů.
Protože se automobily začnou využívat zcela jiným způsobem (místo 45 minut denně, což je současný průměr, třeba 20 hodin denně), budou muset výrobci zcela změnit to, jaké parametry budou důležité – u robotických taxíků budoucnosti bude zřejmě mnohem více záležet na jejich odolnosti a kvalitě.

Celou 77stránkovou studii najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...