Lucie noci upije, ale dne nepřidá, říká známá česká pranostika. Je to jedno z nejvýstižnějších a přitom nejjednodušších vysvětlení složitého astronomického problému.
Přestože se 21. prosinec pyšní titulem „nejkratší den“ (trvá jen 8 hodin, 3 minuty a 11 sekund), není to však den, kdy Slunce současně vychází nejpozději a zapadá nejdřív.
- Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).
Datum 12. 12. není jen hezky symetrické, ale také astronomicky důležité. Právě v tento den totiž nastává noc v celém roce nejdříve – Slunce zapadá již v 15 hodin 58 minut a 30 sekund. Od svátku sv. Lucie (tedy 13. prosince) se už začínají odpoledne prodlužovat, zpočátku ovšem jen nepatrně. Na Lucii noc začíná pouze o sekundu později, 14. prosince už je změna 5 sekund. To jen dokazuje, jak kvalitní byly prostředky, které využívali naši prapředkové, kteří s pranostikou přišli.
Naopak nejpozději Slunce vychází letos 30. a 31. prosince, pro oba dny shodně platí údaj 7 hodin 59 minut a 12 sekund. Slunce tedy začíná vycházet dříve teprve od 1. ledna. Zároveň se přitom celková doba dne až do 21. prosince dále zkracuje. Slunce tak sice odpoledne zapadá později, ráno ale o něco později i svítá. Podobný jev můžeme pozorovat i kolem letního slunovratu. Nejdříve slunce vychází už 17. června a naopak nejdéle je nad obzorem 26. června.
Co za to může?
- Pravý sluneční čas je čas určený hodinovým úhlem pravého Slunce (středu skutečného slunečního disku). Jeden pravý sluneční den je tedy doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi pravého Slunce. Dá se měřit pomocí klasických slunečních hodin.
Příčinou nerovnosti je pohyb Země, která obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze s různou rychlostí – nejrychleji v přísluní (21. prosince), nejpomaleji pak v odsluní (21. června). Kvůli tomu dochází k rozdílu mezi běžně používaným časem UTC a pravým slunečním časem. Doba mezi pravým polednem, tedy chvílí kdy je Slunce nejvýše nad obzorem, a pravým polednem příštího dne není přesně 24 hodin. Za dobu, kdy se Země otočí kolem své osy (1 den), se zároveň ve vesmíru posune – a tím se změní poloha Slunce. Pravé poledne tak nastane o chvíli později. Podle našeho času má ale každý den přesně 24 hodin, právě rozdíl mezi délkou dne a pravého slunečního dne způsobuje, že den začíná i končí čím dál později.
Lokální rozdíly
Všechny časy jsou uvedeny pro 50. rovnoběžku a 15. poledník – místo zhruba 15 kilometrů západně od Kolína. V závislosti na zeměpisné poloze se přesný čas mění, rozdíl mezi východem a západem slunce v Chebu a v Třinci je více než 23 minut.
