Jih Portorika v poslední době zasáhlo mnoho zemětřesení. Vědci tam v této souvislosti zakopali čidla a doufají, že jim přístroje pomohou odhalit příčinu neobvyklých a dlouhotrvajících otřesů, které jsou pro místní obyvatele noční můrou, píše agentura AP.
Dlouhotrvající otřesy trápí jih Portorika. Vědci hledají příčinu zemětřesení
Jih Portorika od 28. prosince zasáhlo přes 1280 zemětřesení, více než dvě desítky z nich o síle 4,5 stupně či vyšší, uvádí USGS. Mezi nimi bylo i zemětřesení dosahující 6,4 stupně ze 7. ledna, při kterém zemřel jeden člověk a devět bylo zraněných, a 5,9 stupně silný následný otřes, který způsobil další škody.
Zemětřesení částečně poničila přírodní památky, podle vládních úřadů také způsobila škody za zhruba 110 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a poškodila či zničila přes pět set domů.
Více než čtyři tisíce lidí kvůli otřesům vyhledalo úkryt a doufá, že se země brzy přestane otřásat. „Odmítám z jakéhokoliv důvodu byť jen vkročit do domu, dokud tohle nepřestane,“ říká Adrián Santos. Pětačtyřicetiletý mechanik už téměř týden žije v jihoportorickém městě Ponce ve stanu, jejž sdílí s devíti dalšími příbuznými. „Otřesy jsou nesnesitelné,“ dodává.
Neobvyklá, leč podle vědců nepřekvapivá seismická aktivita odstartovala vědeckou debatu o jejích příčinách a k ostrovu přitáhla mezinárodní pozornost.
Alena Leedsová z amerického geologického ústavu USGS s monitorovacím zařízením v Portoriku
Nově objevené zlomy
Vědci přiznávají, že o zlomech v litosférických deskách, které tyto konkrétní otřesy způsobují, toho zatím příliš nevědí. Někteří z odborníků jsou však přesvědčeni, že na vině jsou nejméně tři zlomy, včetně jednoho nazvaného Punta Montalva na jihozápadě ostrova, který studenti a vyučující z portorické univerzity v Mayagüezu objevili teprve na počátku tisíciletí.
„Máme spoustu různých teorií, ale nepříliš dat,“ uvádí Elizabeth Vanacoreová z mayagüezské univerzity, kde se nachází i seismologické středisko ostrova.
Portoriko leží v seismicky velmi aktivní oblasti, kde se proti sobě rychlostí dva centimetry za rok pohybují severoamerická a karibská litosférická deska, uvádí Gavin Hayes, geofyzik z USGS. Severoamerická deska se na severu Portorika podsouvá pod ostrov, zatímco na jihu se do zemského pláště noří karibská deska. „V podstatě ostrov mezi sebou obě desky mačkají,“ říká Hayes.
Četnost následných otřesů se v dalších dnech zřejmě sníží
Před 28. prosincem se do vzdálenosti 50 kilometrů od epicentra zemětřesení z minulého týdne za posledních 50 let vyskytlo pouze deset zemětřesení silnějších než čtyři stupně, uvádí Lindsay Davisová z USGS. Podle ní je četnost následných otřesů po velkém zemětřesení vyšší, než vědci očekávali, ale stále v normálu. V očekávatelných mezích bylo i 5,9 stupně silné zemětřesení v sobotu.
Podle odborníků je nejvíce pravděpodobné, že se četnost následných otřesů v dalších 30 dnech sníží, ačkoliv ty větší z nich stále mohou poškodit budovy. Méně pravděpodobné je, že na místě udeří zemětřesení o podobné síle, a téměř nepravděpodobné, že Portoriko očekává otřes ještě silnější než 6,4 stupně.
Vědci budou mezitím dále zkoumat příčinu neutichajících otřesů, které k jejich úžasu pravděpodobně vznikají podél několika různých zlomů, což není obvyklé. Mezi nimi je i zlom Punta Montalva. „O některých z nich ani nevíme, že tam jsou, dokud se neozvou,“ říká Leedsová. „A ony se teď ozývají velmi hlasitě.“