Dlouhotrvající otřesy trápí jih Portorika. Vědci hledají příčinu zemětřesení

Jih Portorika v poslední době zasáhlo mnoho zemětřesení. Vědci tam v této souvislosti zakopali čidla a doufají, že jim přístroje pomohou odhalit příčinu neobvyklých a dlouhotrvajících otřesů, které jsou pro místní obyvatele noční můrou, píše agentura AP.

Jih Portorika od 28. prosince zasáhlo přes 1280 zemětřesení, více než dvě desítky z nich o síle 4,5 stupně či vyšší, uvádí USGS. Mezi nimi bylo i zemětřesení dosahující 6,4 stupně ze 7. ledna, při kterém zemřel jeden člověk a devět bylo zraněných, a 5,9 stupně silný následný otřes, který způsobil další škody.

Zemětřesení částečně poničila přírodní památky, podle vládních úřadů také způsobila škody za zhruba 110 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a poškodila či zničila přes pět set domů.

Více než čtyři tisíce lidí kvůli otřesům vyhledalo úkryt a doufá, že se země brzy přestane otřásat. „Odmítám z jakéhokoliv důvodu byť jen vkročit do domu, dokud tohle nepřestane,“ říká Adrián Santos. Pětačtyřicetiletý mechanik už téměř týden žije v jihoportorickém městě Ponce ve stanu, jejž sdílí s devíti dalšími příbuznými. „Otřesy jsou nesnesitelné,“ dodává.

Neobvyklá, leč podle vědců nepřekvapivá seismická aktivita odstartovala vědeckou debatu o jejích příčinách a k ostrovu přitáhla mezinárodní pozornost.

Alena Leedsová z amerického geologického ústavu USGS s monitorovacím zařízením v Portoriku
Zdroj: ČTK

Nově objevené zlomy

Vědci přiznávají, že o zlomech v litosférických deskách, které tyto konkrétní otřesy způsobují, toho zatím příliš nevědí. Někteří z odborníků jsou však přesvědčeni, že na vině jsou nejméně tři zlomy, včetně jednoho nazvaného Punta Montalva na jihozápadě ostrova, který studenti a vyučující z portorické univerzity v Mayagüezu objevili teprve na počátku tisíciletí.

„Máme spoustu různých teorií, ale nepříliš dat,“ uvádí Elizabeth Vanacoreová z mayagüezské univerzity, kde se nachází i seismologické středisko ostrova.

Portoriko leží v seismicky velmi aktivní oblasti, kde se proti sobě rychlostí dva centimetry za rok pohybují severoamerická a karibská litosférická deska, uvádí Gavin Hayes, geofyzik z USGS. Severoamerická deska se na severu Portorika podsouvá pod ostrov, zatímco na jihu se do zemského pláště noří karibská deska. „V podstatě ostrov mezi sebou obě desky mačkají,“ říká Hayes.

Četnost následných otřesů se v dalších dnech zřejmě sníží

Před 28. prosincem se do vzdálenosti 50 kilometrů od epicentra zemětřesení z minulého týdne za posledních 50 let vyskytlo pouze deset zemětřesení silnějších než čtyři stupně, uvádí Lindsay Davisová z USGS. Podle ní je četnost následných otřesů po velkém zemětřesení vyšší, než vědci očekávali, ale stále v normálu. V očekávatelných mezích bylo i 5,9 stupně silné zemětřesení v sobotu.

Podle odborníků je nejvíce pravděpodobné, že se četnost následných otřesů v dalších 30 dnech sníží, ačkoliv ty větší z nich stále mohou poškodit budovy. Méně pravděpodobné je, že na místě udeří zemětřesení o podobné síle, a téměř nepravděpodobné, že Portoriko očekává otřes ještě silnější než 6,4 stupně.

Vědci budou mezitím dále zkoumat příčinu neutichajících otřesů, které k jejich úžasu pravděpodobně vznikají podél několika různých zlomů, což není obvyklé. Mezi nimi je i zlom Punta Montalva. „O některých z nich ani nevíme, že tam jsou, dokud se neozvou,“ říká Leedsová. „A ony se teď ozývají velmi hlasitě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 19 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 20 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...