Dinosauří ocas i s peřím: Výjimečný paleontologický objev byl zalitý v kusu jantaru

Paleontologové objevili dokonale zachovaný ocas dinosaura – včetně kusů peří. Nacházel se ve velkém kusu jantaru.

Vědci díky tomuto objevu byli schopní popsat detailně strukturu i evoluci peří. Jde o první takový nález, který má přelomový dopad na poznání dinosaurů – z fosilních nálezů se něco takového nedá poznat. Práce vyšla v odborném časopise Current Biology na začátku prosince. Definitivně potvrzuje, že těla některých dinosaurů byla pokrytá peřím.

Výjimečný nález přepisuje učebnice

Peří se sice v jantaru podařilo nalézt již dříve, ale předchozí nálezy bylo velmi obtížné přiřadit ke zvířeti, z něhož by mohlo pocházet. Díky tomu, že tentokrát byl v jantaru nalezen celý dinosauří ocas, je nález zásadní. „Nový materiál je zachovalý ocas skládající se z osmi obratlů; patřil mláděti. Obratle jsou obklopené peřím, které je skvěle zachované a uchovává všechny i mikroskopické detaily,“ popsal Ryan McKellar z kanadského Royal Saskatchewan Museum. „Jsme si zcela jistí, že ocas pocházel z dinosaura, protože obratle nejsou srostlé, jako je tomu u ptáků a jejich příbuzných.“

Coelosaurus
Zdroj: Chung-tat Cheung/Phys.org

Jinými slovy – je jisté, že toto peří pochází z dinosaura, nikoliv z pravěkého ptáka. Hlavní autor práce Lida Xing objevil tento nález roku 2015 v Myanmaru, kus jantaru byl původně určený pro obchod s kuriozitami. Jeho majitelé si mysleli, že je v něm jen nějaká stará tráva, že může jít o neocenitelný paleontologický nález, který může přepsat naše znalosti o minulosti, nikoho nenapadlo.

Xing a jeho kolegové ale pojali podezření, že by mohlo jít o něco jiného a analyzovali nález pomocí mikroskopů a počítačové tomografie. Když pochopili, jak zásadní artefakt drží v rukou, podařilo se jim předmět odkoupit a dále studovat v laboratorních podmínkách.

Coelosaurus
Zdroj: Chung-tat Cheung/Phys.org

Podle expertů se jedná o opeřený ocas teropoda (neboli dravého dinosaura) příbuzného coelosaurovi z doby křídy, který žil v době před přibližně 99 miliony lety. Zdá se, že peří mělo na vnitřní straně bílou barvu, na vnější straně bylo kaštanově hnědé. Nejdůležitější je na něm ale to, že vědcům nabídlo pohled do evoluce peří. Pera totiž ještě nemají centrální osten. Zdá se tedy, že drobnější části pera, jako jsou například prapor, vznikly dříve než osten. Vědci také analyzují, jak bylo peří ukotvené v kůži dinosaura.

Ptačí pero
Zdroj: Wikimedia Commons

Nález zdůrazňuje, jak důležité médium je jantar pro paleontologický výzkum. „Kusy jantaru zachovávají střípky pravěkých ekosystémů, včetně mikroskopických detailů a to vše v 3D,“ uvedl McKellar. Vědci nyní doufají, že ve stejné oblasti najdou podobných artefaktů více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 7 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...