Dinosauří ocas i s peřím: Výjimečný paleontologický objev byl zalitý v kusu jantaru

Paleontologové objevili dokonale zachovaný ocas dinosaura – včetně kusů peří. Nacházel se ve velkém kusu jantaru.

Vědci díky tomuto objevu byli schopní popsat detailně strukturu i evoluci peří. Jde o první takový nález, který má přelomový dopad na poznání dinosaurů – z fosilních nálezů se něco takového nedá poznat. Práce vyšla v odborném časopise Current Biology na začátku prosince. Definitivně potvrzuje, že těla některých dinosaurů byla pokrytá peřím.

Výjimečný nález přepisuje učebnice

Peří se sice v jantaru podařilo nalézt již dříve, ale předchozí nálezy bylo velmi obtížné přiřadit ke zvířeti, z něhož by mohlo pocházet. Díky tomu, že tentokrát byl v jantaru nalezen celý dinosauří ocas, je nález zásadní. „Nový materiál je zachovalý ocas skládající se z osmi obratlů; patřil mláděti. Obratle jsou obklopené peřím, které je skvěle zachované a uchovává všechny i mikroskopické detaily,“ popsal Ryan McKellar z kanadského Royal Saskatchewan Museum. „Jsme si zcela jistí, že ocas pocházel z dinosaura, protože obratle nejsou srostlé, jako je tomu u ptáků a jejich příbuzných.“

Coelosaurus
Zdroj: Chung-tat Cheung/Phys.org

Jinými slovy – je jisté, že toto peří pochází z dinosaura, nikoliv z pravěkého ptáka. Hlavní autor práce Lida Xing objevil tento nález roku 2015 v Myanmaru, kus jantaru byl původně určený pro obchod s kuriozitami. Jeho majitelé si mysleli, že je v něm jen nějaká stará tráva, že může jít o neocenitelný paleontologický nález, který může přepsat naše znalosti o minulosti, nikoho nenapadlo.

Xing a jeho kolegové ale pojali podezření, že by mohlo jít o něco jiného a analyzovali nález pomocí mikroskopů a počítačové tomografie. Když pochopili, jak zásadní artefakt drží v rukou, podařilo se jim předmět odkoupit a dále studovat v laboratorních podmínkách.

Coelosaurus
Zdroj: Chung-tat Cheung/Phys.org

Podle expertů se jedná o opeřený ocas teropoda (neboli dravého dinosaura) příbuzného coelosaurovi z doby křídy, který žil v době před přibližně 99 miliony lety. Zdá se, že peří mělo na vnitřní straně bílou barvu, na vnější straně bylo kaštanově hnědé. Nejdůležitější je na něm ale to, že vědcům nabídlo pohled do evoluce peří. Pera totiž ještě nemají centrální osten. Zdá se tedy, že drobnější části pera, jako jsou například prapor, vznikly dříve než osten. Vědci také analyzují, jak bylo peří ukotvené v kůži dinosaura.

Ptačí pero
Zdroj: Wikimedia Commons

Nález zdůrazňuje, jak důležité médium je jantar pro paleontologický výzkum. „Kusy jantaru zachovávají střípky pravěkých ekosystémů, včetně mikroskopických detailů a to vše v 3D,“ uvedl McKellar. Vědci nyní doufají, že ve stejné oblasti najdou podobných artefaktů více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled