Dělníci objevili v Limě mumie z dob před vznikem říše Inků

Pracovníci peruánské plynárenské společnosti objevili při výkopových pracích v metropoli Limě osm mumií a předměty z dob před vznikem říše Inků. Archeologové se domnívají, že se nálezy datují do období existence kultury zvané Ichma, která se zformovala kolem roku 1100 a rozšiřovala se údolími na území dnešního hlavního města, dokud nebyla koncem patnáctého století začleněna do říše Inků.

Ostatky sedících starověkých lidí byly zabaleny do bavlněné látky a svázané provazy z lián. Mezi nimi byli podle všeho dva dospělí a šest dětí. Archeologové se domnívají, že se toto naleziště pravděpodobně nachází na někdejším dětském hřbitově.

„Získáváme zpět tyto listy ztracené historie Limy, která je skryta jen pod kolejemi a ulicemi,“ okomentoval nález Jesus Bahamonde, archeolog společnosti Calidda, která v desetimilionovém městě distribuuje zemní plyn.

Výkopové práce firmy při rozšiřování systému plynovodů za posledních devatenáct let přinesly více než devatenáct set archeologických nálezů různého druhu, včetně mumií, keramiky a textilií, poznamenal Bahamonde.

Někteří archeologové popisují hlavní město Peru jako cibuli s mnoha vrstvami historie. Ve městě se nachází také přes čtyři sta archeologických nalezišť, jimž se říká „huaca“, což jsou předincká obřadní místa. Počet památek v regionu není překvapivý. Území, na kterém se dnes rozkládá Lima, více než 10 tisíc let obývaly předincké kultury, poté samotní Inkové a v šestnáctém století tam přinesli španělští dobyvatelé koloniální kulturu.

V Peru se nachází rovněž slavná incká pevnost Machu Picchu, která je na seznamu světově chráněných památek UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...