Dělníci objevili v Limě mumie z dob před vznikem říše Inků

Pracovníci peruánské plynárenské společnosti objevili při výkopových pracích v metropoli Limě osm mumií a předměty z dob před vznikem říše Inků. Archeologové se domnívají, že se nálezy datují do období existence kultury zvané Ichma, která se zformovala kolem roku 1100 a rozšiřovala se údolími na území dnešního hlavního města, dokud nebyla koncem patnáctého století začleněna do říše Inků.

Ostatky sedících starověkých lidí byly zabaleny do bavlněné látky a svázané provazy z lián. Mezi nimi byli podle všeho dva dospělí a šest dětí. Archeologové se domnívají, že se toto naleziště pravděpodobně nachází na někdejším dětském hřbitově.

„Získáváme zpět tyto listy ztracené historie Limy, která je skryta jen pod kolejemi a ulicemi,“ okomentoval nález Jesus Bahamonde, archeolog společnosti Calidda, která v desetimilionovém městě distribuuje zemní plyn.

Výkopové práce firmy při rozšiřování systému plynovodů za posledních devatenáct let přinesly více než devatenáct set archeologických nálezů různého druhu, včetně mumií, keramiky a textilií, poznamenal Bahamonde.

Někteří archeologové popisují hlavní město Peru jako cibuli s mnoha vrstvami historie. Ve městě se nachází také přes čtyři sta archeologických nalezišť, jimž se říká „huaca“, což jsou předincká obřadní místa. Počet památek v regionu není překvapivý. Území, na kterém se dnes rozkládá Lima, více než 10 tisíc let obývaly předincké kultury, poté samotní Inkové a v šestnáctém století tam přinesli španělští dobyvatelé koloniální kulturu.

V Peru se nachází rovněž slavná incká pevnost Machu Picchu, která je na seznamu světově chráněných památek UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 1 hhodinou

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 1 hhodinou

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 3 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 4 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 5 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 18 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 19 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.