Dělat víc věcí najednou? Ženy nejsou bohyně, muži to umí stejně, ukázal nový výzkum

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Dosavadní výzkum naznačoval, že lidé obou pohlaví mají pro multitasking velmi malý talent. Lidský mozek na něco takového není – na rozdíl od počítačů – stavěný. Největší problémy mají lidé v situacích, kdy by měli vykonávat dvě velmi podobné aktivity. O úkoly se tak „přetahuje“ stejná oblast v mozku, takže výsledek bývá velmi neefektivní.

Naopak jsou ale naše mozky velmi dobré v přepínání mezi činnostmi. Pokud to člověk dělá velmi rychle, může se to jevit jako multitasking, nicméně mozek vždy zpracovává jen jeden úkol.

Mezinárodní výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS One, testoval, jsou-li ženy schopné přepínat mezi úkoly a vykonávat více úloh současně. Ukázalo se, že ženské mozky v tom nejsou nijak schopnější než mozky mužské.

Nový experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen. Obě pohlaví měla plnit stejné úkoly: identifikovat písmena a číslice. V některých částech pokusu museli lidé dávat pozor na dva úkoly současně (jednalo se tedy o multitasking), v jiných jen přepínali koncentraci postupně.

Vědci měřili reakční čas i přesnost odpovědí. Zjistili, že plnit dva úkoly současně bylo mnohem složitější než postupně. Výsledky dopadly hůř jak v přesnosti, tak v délce plnění úkolů. Ale zejména se ukázalo, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

Vědci se domnívají, že předsudek o lepší schopnosti žen vykonávat více úkolů současně vznikl kvůli tomu, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti i starost o děti je stále primárně ženskou rolí, manželky se tedy musí starat o mnohem více detailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 23 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.