Dánští vědci napravují pověst mrkve: Zrak sice nenapraví, s rakovinou střev ale může pomoct

Nahrávám video
Horizont ČT24: Mrkev jako nový lék proti rakovině?
Zdroj: ČT24

Dánští vědci došli při svém bádání k překvapivému závěru - v boji proti rakovině střev a trávicího ústrojí může pomoct obyčejná mrkev. Teď pracují na vývoji léků, které mají využít látku falkarinol obsaženou nejen v mrkvi, ale i další kořenové zelenině. Jíst se má v syrovém stavu. Vařením se totiž ničí.

Dvě až tři mrkve denně můžou porazit rakovinu. Na vlastním těle si to vyzkoušel dánský důchodce. Před deseti lety mu lékaři našli nádor na střevech a nyní je zdravý. Ale stejně jako každý jiný lék, ani mrkev nezabírá u každého.

„Bylo to vážné, někteří podstupovali stejnou léčbu jako já. A přesto během šesti měsíců zemřeli,“ popisuje vyléčený pacient.

Dlouho tradovaný mýtus, že konzumace mrkve může zlepšit zrak, nyní střídá vědecky podložený fakt. Dánští vědci naočkovali rakovinou čtyřicet krys. Polovině z nich dávali standardní stravu, druhé polovině přidávali do krmiva mrkev. A právě u druhé skupiny se rakovinové bujení rozvinulo mnohem méně.

U krys živících se mrkví se rakovina rozšířila méně
Zdroj: ČT24

„U skupiny krys konzumujících mrkev bylo potlačeno 83 procent velkých polypů,“ potvrzuje člen výzkumného týmu Morten Kobãk-Larsen.

Čerstvá mrkev obsahuje látku falkarinol - přírodní pesticid, který chrání její kořeny před plísněmi. Tento mírný jed má i antirakovinové účinky a pro člověka není nebezpečný ani ve větším množství. Falkarinol je i v jiné kořenové zelenině, například petrželi, pastináku nebo exotickém ženšenu.

„Když jsme zkoumali lidské rakovinové buňky v laboratoři, dokázali jsme zabrzdit jejich dělení přidáním této látky,“ říká profesor Gunnar Baatrup.

Objev účinků této látky přivádí vědce k vývoji nové generace léků. Než budou k dostání, doporučují každý den do jídelníčku zařadit mrkev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 16 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 18 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 19 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...