Egyptští archeologové představili další významné nálezy z vykopávek na pohřebišti v Sakkáře nedaleko Káhiry. Jsou mezi nimi například zdobené sarkofágy, pohřební masky, čtyřmetrový svitek papyru s jednou z kapitol knihy mrtvých nebo exemplář oblíbené deskové hry senet. Nálezy pocházejí z období Nové říše a vědci je datují lety 1550 až 1070 před naším letopočtem, uvedla agentura DPA.
Kromě toho se podařilo odkrýt také zbytky chrámu královny Neit, manželky faraona Tetiho, prvního panovníka šesté dynastie, která Egyptu vládla v letech 2323 až 2150 před naším letopočtem.
V Sakkáře, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se pohřbívalo více než 3000 let a přes dvě milénia sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta Memfis. Vykopávky na tamním pohřebišti vede přední světový egyptolog a bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás.
Právě Sakkára, kde stojí i známá Džoserova stupňovitá pyramida, se v poslední době stává pro archeology místem rozsáhlých objevů z dosud neodkrytých hrobek. Podle Haváse představené artefakty pocházejí z 22 pohřebních šachet hlubokých až 12 metrů, z nichž bylo vyzvednuto mimo jiné pět desítek sarkofágů.
Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání loni v listopadu odhadl, že archeologům se dosud v Sakkáře podařilo odkrýt jen asi jedno procento artefaktů, které se tam v zemi ukrývají.
Starověká deskovka
Nalezená desková hra senet byla v Egyptě objevena už dříve – a to rovnou několikrát. Archeologové dokázali rekonstruovat její pravidla. Patří k vůbec nejstarším deskovým hrám, které lidstvo zná – je známá už z doby kolem roku 3100 před naším letopočtem.
Její pravidla připomínala dnešní Člověče, nezlob se – ale navíc měla zřejmě náboženský podtext – putování herního žetonu polem nejspíš naznačovalo cestu do posmrtného života. V Egyptě byla natolik oblíbená, že se odsud rozšířila i do okolních zemí a až do míst v dnešním Libanonu nebo Izraeli.
