Co spojuje internetové trolly? Psychologové vypracovali jejich nelichotivý profil

Internet v lidech umí probudit ty nejhorší vlastnosti; nejhorším projevem je dnes takzvaný trolling – tedy vědomé ubližování ostatním lidem. Pochopitelně bez důsledků, před nimiž trolly ochraňuje internetová anonymita.

Australští psychologové se nyní pokusili popsat, co vlastně změní normálního dospělého uživatele internetu v trolla. V on-line dotazníku zjišťovali postoje lidí vůči různým formám internetové šikany a pak analyzovali ty uživatele, jejichž odpovědi profilu trolla nejlépe odpovídaly.

  • Troll je v internetovém slangu obvykle anonymní účastník on-line diskusních fór, chatů či blogů, který zasílá záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům, jejichž hlavním smyslem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi. Činnost trolla bývá v internetovém diskurzu nazývána trollingem či trollováním.

Mezi větami, na něž musely osoby v dotazníku reagovat, bylo například „I když si ostatní myslí, že moje komentáře jsou útočné, pro mě jsou zábavné“. Vědci pak hledali v reakcích typické znaky sociálních vlastností, jako jsou psychopatie nebo sadismus, a také dva druhy empatie – afektivní a kognitivní. Rozdíl v nich je zásadní: pokud máte vysokou míru kognitivní empatie, jste schopní porozumět emocím ostatních, pokud máte vysokou afektivní empatii, pak je také cítíte a umíte na ně vhodně reagovat.

Jak se chová troll

Lidé, kteří v dotazníku projevovali nejvíce chování internetových trollů, měli výjimečně vysoká skóre v dvou vlastnostech – psychopatii a kognitivní empatii. Ve výsledku to znamená, že velmi dobře rozumí tomu, co jejich činy na internetu způsobí a jakou emocionální odezvu to v obětech trollingu vyvolá. A současně je jim to jedno, respektive, na utrpení ostatních jim nezáleží, naopak v něm nacházejí radost a uspokojení. A zřejmě právě to z nich dělá na internetu takové zdatné manipulátory.

„Výsledky naznačují, že trollové s vysokou mírou psychopatického chování umí uplatňovat strategii, která využije citové zranitelnosti ostatních – umí předvídat, co jim nejlépe ublíží,“ uvádí vědci. A protože je psychopatie často asociována s impulzivitou a honbou za vzrušením, může být pro trolly vytváření chaosu tou hlavní motivací jejich konání.

  • Slovo troll pochází ze švédštiny, ve skandinávské mytologii označovalo zlou démonickou bytost. 
    Internetový troll se pojí se jménem ruského barytonového zpěváka Eduarda Anatoljeviče Chila. Do podvědomí veřejnosti se dostal v roce 2010, kdy byla na YouTube uveřejněna nahrávka jeho interpretace písně Arkadije Ostrovského z roku 1976 Jsem velice rád, že jsem konečně doma. V této virální písni v čase 1:53 použije mimo jiné i citoslovce „trolololo“, díky čemuž se mu přezdívalo „Pan Trololo“.

Současně psychologové popsali, že trollové mají vysokou míru sadismu, tedy ochoty ubližovat ostatním, a že jsou výrazně častěji mužského pohlaví. Tato práce vyšla v odborném časopise Personality and Individual Differences. Nijak ale neanalyzuje, jak proti trollům bojovat, ani jaké jsou nejlepší nástroje v tom, jak je ignorovat. Může se však stát podkladem pro další výzkum, který by mohl chování trollů na sociálních sítích eliminovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 15 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 17 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled