Čmeláci mizí po celém světě prudkou rychlostí, upozorňují vědci

Klimatický chaos způsobuje celosvětový úbytek čmeláků. Tvrdí to nová vědecká analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti. Podle ní v průběhu století čmeláků ubyla asi třetina.

Úbytek čmeláků se bude v souvislosti s oteplováním planety podle biologů dále zhoršovat; již nyní je horší, než zněly předpovědi. Čmeláci jsou přitom klíčoví opylovači mnoha druhů ovoce, zeleniny a dalších zemědělských plodin. Bez nich se řada rostlin neobejde – a pokud zmizí čmeláci, zmizí i ony.

Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“ Nový výzkum ale poprvé analyzoval problém na globální úrovni: klimatická změna je podle něj jasnou příčinou negativních dopadů, které populace čmeláků ničí.

Studie se věnovala analýze asi půl milionu záznamů o pozorování stavů 66 druhů čmeláků ve dvou obdobích: mezi lety 1901–1974 a v letech 2000–2014. Výsledky jasně ukazují, že za prvních čtrnáct let jednadvacátého století došlo k prudkému úbytku čmeláků na sledovaných lokalitách. Oproti předchozímu zkoumanému období to byl asi třicetiprocentní pokles.

Alarmující ztráty

Nejvíce byli čmeláci postiženi na těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více severně, ale ty jižní se ocitají úplně bez nich a příbytek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.

Podle expertů na biodiverzitu hmyzu Alexandry van Rensburgové a Jonathana Bridla z Bristolské univerzity jsou tato čísla alarmující. Pro odborný vědecký žurnál Science uvedli: „Nový výzkum je dalším důkazem o alarmující široce rozšířené změně biodiverzity a úrovně globální změny, která nyní překračuje kritické hranice odolnosti ekosystémů.“

V současné době existuje asi 250 druhů čmeláků. Jejich úbytek byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zdokumentován z Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky i Asie. Podle této organizace představuje pro čmeláky hrozbu více faktorů, kromě změny klimatu také ničení jejich přirozeného prostředí, ale také nemoci nebo používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.