Po víc než pět milionů let po Zemi potulovali mamuti, ale před asi čtyřmi tisíci roky zmizeli. Bylo to ve stejné době, kdy se začali po planetě šířit lidé, takže právě Homo sapiens byl dlouho hlavním podezřelým. Vědci teď z něj konečně toto nařčení sejmuli.
Vzdálení bratranci dnešních slonů žili po boku pravěkých lidí. Jak se ví z archeologických výzkumů, mamuti se také často stávali jejich kořistí. Člověk se naučil využívat prakticky každou část mamutího těla – jejich kostry se používaly na stavbu přístřešků, z jejich obřích klů se vyřezávaly ozdoby, na stěnách jeskyní se objevují umělecká díla, která mamuty připomínají – a také, asi před 30 tisíci lety, byl z mamutích kostí vyroben nejstarší známý hudební nástroj, flétna.
Proto řadě vědců připadalo logické, že první lidé mamuty lovili tak často, až se stala jejich populace nestabilní a celý druh zanikl. Nový výzkum ale na základě analýzy DNA tuto hypotézu vyvrací – podle něj mamuti vymřeli z jiného důvodu.
Desetiletý výzkumný projekt vedl profesor Eske Willerslev z Cambridge, výsledky vyšly v odborném časopise Nature. Jeho tým použil sekvenování DNA k analýze rostlinných a živočišných pozůstatků z životního prostředí, včetně moči, výkalů a kožních buněk, které byly posbírané během dvaceti let na místech, kde v Arktidě byly nalezené pozůstatky mamutů.
Díky tomu mohli vytvořit plastický a velmi bohatý obraz toho, v jakých podmínkách mamuti žili a jak se jim během dynamických změn v minulosti dařilo.
„Vědci se už sto let přou o to, proč mamuti vyhynuli. Zvířata přežila miliony let, aniž by je předtím vyhubily klimatické změny, ale když musela žít vedle lidí, dlouho nevydržela a my, lidé, jsme byli obviňováni, že jsme je uštvali k smrti,“ uvedl Willerslev. „Nám se ale podařilo prokázat, že problémem nebyla jen změna klimatu, ale hlavně její rychlost, která byla posledním hřebíčkem do rakve mamutů, kteří nebyli schopni se dostatečně rychle přizpůsobit, když se krajina dramaticky proměnila, a ubývalo tak potravy.“
Vědci popsali, že jak se klima oteplovalo, začaly v místech, kde v době vlády mamutů rostla tráva, převažovat stromy a mokřadní rostliny. A mamuti se této změně neuměli přizpůsobit, byli příliš specializovaní na jeden druh jídelníčku.
Jak je to možné?
Mamuti žili na Zemi pět milionů let a dokázali bez větších problémů přežít několik dob ledových. Během tohoto dlouhého období se v chladných a zasněžených podmínkách dařilo stádům mamutů, sobů a srstnatých nosorožců.
Navzdory chladu v těch dobách rostlo mnoho vegetace, která udržovala různé druhy zvířat při životě. Vegetariánští mamuti si mohli pochutnávat na trávě, bylinách a drobných keřích. Právě pro jejich získávání využívali mamuti své masivní kly – odhrnovali jimi sníh a pak rostliny vytrhávali pomocí chobotů. Právě potravou, kterou konzumovali, se dá také vysvětlit, proč dosáhli tak obřích rozměrů – byli tak velcí, protože k trávení trávy potřebovali obrovské žaludky.
Mamuti zkonzumovali tolik trávy, že museli hodně migrovat za novými zdroji – během života dokázali urazit vzdálenost odpovídající dvojnásobné cestě kolem světa.
