Čínští archeologové našli 2500 let starý hrob plný marihuany

Roli konopí archeologové zatím jen zkoumají, ale vypadá to, že byla pro naše prapředky velmi důležitá.

Vědci označují výzkum jako výjimečný doklad toho, jaký vztah měli naši prapředkové vůči konopí a jaký význam mělo pro jejich náboženský i lékařský život.

Výzkum v severozápadní Číně, při němž byl hrob odhalen, vedl Hongen Jiang, jenž výsledky zveřejnil v mezinárodním odborném časopise Economic Botany. Uvnitř hrobu v Turfanské proláklině ležel pětatřicetiletý muž s evropskými rysy: pod hlavou měl rákosový polštář a přes hrudník mu leželo 13 vzrostlých rostlin konopí. Kořeny rostlin byly u jeho boků, špičky rostlin mu ležely podél obličeje.

Výjimečný pohřeb výjimečného muže

  • Turfanská proláklina je nejníže položené místo v Číně. Dosahuje hloubky až –154 m n. m. a její rozloha činí něco okolo 50 000 km².

Tento hrob je jedním z 240, jež archeologové objevili v oáze Turfan. Dnes je to část Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, ve starověku ale šlo o strategické místo, které tvořilo páteř slavné Hedvábné stezky.

Části konopí zde byly již dříve nalezeny v řadě hrobů, nejčastěji semena a rozemleté listy. Nový nález je výjimečný tím, že poprvé byly nalezené celé rostliny, navíc použité zjevně rituálním způsobem, jako jakýsi rubáš.

V celé oblasti Východního Turkestánu se semena konopí nacházejí již od doby před 3000 lety. Významným nálezem je jejich objevení v hrobě skythské ženy, která zřejmě zemřela na rakovinu prsu – archeologové naznačují, že marihuana z konopí jí pomáhala tlumit syndromy této choroby. 

Co prozradí marihuana

Protože rostliny nalezené na těle válečníka byly celé, musely být v době pohřbu ještě čerstvé. Pozoruhodné je, že všechny rostliny konopí byly samičí – právě z nich se získává marihuana. To vědcům naznačuje, jaký byl účel konopí. Tato rostlina má totiž řadu různých možností využití: od potraviny přes oblékání až po léčebné a psychedelické účinky.

Většina paliček (květů, z nichž se marihuana vyrábí) byla z konopí sice odstraněna, ale ty, které zůstaly, jsou příliš drobné na to, aby mohly sloužit jako zdroj potravy. Navíc v této oblasti nebyly nikdy nalezeny kusy látky vyráběné z konopí – je tedy velmi pravděpodobné, že konopí bylo v hrobě právě kvůli marihuaně, tedy jeho psychedelickým a léčivým účinkům.

Marihuana v dějinách: kudy šla civilizace, tam vstoupilo konopí

První doklady o konopí ve spojení s člověkem se objevují kolem roku 12 000 před naším letopočtem, právě v oblasti na pomezí Mongolska a Číny. Bylo jednou z prvních kulturních plodin, které člověk dlouhodobě využíval pro své účely. Pravděpodobně se vyskytovalo poblíž velkých odpadních jam, jež poblíž prvních lidských sídlišť vznikaly.

Jak se konopí šířilo světem?

Jak se konopí šířilo světem
Zdroj: University of Kansas

Spálená semena konopí se našla v 3000 starých kurganských mohylách i hrobkách čínských velmožů z doby kolem roku 2500, v té době se už v Číně využívala marihuana pro léčebné i psychoaktivní účinky. Odtamtud se ještě před přelomem letopočtu začala šířit po celém světě, zpočátku především díky kočovnickým Skythům, kteří pronikali ze střední Asie do Evropy. Od nich se dostala ke Germánům, přes ně do dalších částí Evropy i Afriky. Do Jižní Ameriky marihuana pronikla až v 19. století, ale okamžitě se tam rychle rozšířila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026
Načítání...