Čínští vědci naklonovali opice a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývá to z jejich článku, který zveřejnil odborný časopis Cell (Buňka).
Badatelé z Šanghaje použili stejnou metodu, jakou kdysi Britové naklonovali ovečku Dolly. Poprvé se jim však podařilo naklonovat primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům.
Dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua se narodili před osmi a šesti týdny. Jde o první primáty naklonované z neembryonální buňky. Mezi primáty patří spolu s opicemi a lidoopy i lidé.
„Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena,“ řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum Institutu neurověd Čínské akademie věd ve východočínské Šanghaji.
Klonování zvířat pomůže zdraví lidí
„Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka,“ dodal podle agentury Reuters. Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí.
Čung Čung a Chua Chua jsou nyní krmeni z lahví a normálně rostou. Vědci očekávají, že se v nadcházejících měsících narodí další klony makaků. Primáty se jim sice podařilo klonovat již dříve, tentokrát je to však poprvé, kdy využili náročnější ale efektivnější metodu: přenos buněčných jader.
Funguje tak, že opice A daruje buňku včetně jádra, opice B vajíčko bez jádra. Jejich spojením vznikne embryo, které donosí třetí opice. Mládě je pak klonem dárce jádra - tedy opice A:
„V roce 2016 jsme měli 127 vajíček a vytvořili jsme 109 embrií. Z toho jich bylo 80 dost dobrých na to, abychom je mohli transplantovat. Vložili jsme je do 21 samic a šest z nich otěhotnělo. Dva plody měly srdce. Byly to pro nás poklady a doufali jsme, že přežijí. Naštěstí se na konci roku 2017 mláďata narodila a jsou velmi zdravá,“ popsal metodu profesor Sun Qiang, ředitel Ústavu pro studium nehumánních primátů.
Začalo to Dolly
Ovce Dolly přišla na svět 5. července 1996 ve skotském Roslinově ústavu. Byla prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce. Později vědci naklonovali i krávy, prasata či psy. U primátů se to však zatím nedařilo.
Dolly vznikla metodou nukleárního transferu – z vajíčka jedné ovce bylo odstraněno jádro, které vědci nahradili jádrem buňky z vemene jiné ovce. A protože pravděpodobnost úspěchu byla velmi nízká, nechali splynout 277 párů buněk, z nichž se uspokojivě vyvinulo 29 embryí. Ta vědci implantovali do děloh 13 ovcí, aby se nakonec narodilo jen jedno jediné mládě – Dolly, která byla genetickou kopií dárkyně buněčného jádra.
