Čína se rozhodla definitivně skončit se slonovinou. Ještě letos

7 minut
Čína zakáže obchodování se slonovinou
Zdroj: ČT24

Čína na konci prosince oznámila, že do konce roku 2017 zcela zakáže obchodování i zpracovávání slonoviny. Pro záchranu chobotnatců to znamená hodně – Čína je totiž světově největším trhem s tímto materiálem.

Čínské úřady již dlouhou dobu informovaly o tom, že slonovina nebude mít v budoucnosti jejich země místo. V pátek 30. prosince čínská vláda informovala, jak bude vypadat přesný časový plán této změny.

„Čínské oznámení je pro záchranu slonů naprostým přelomem. Nad obrovským obchodem se slonovinou se stmívá a budoucnost pro divoce žijící slony je optimistická,“ komentoval tuto informaci prezident Světového fondu na ochranu přírody Carter Roberts. „Protože obchodování se slonovinou ukončily již dříve tohoto roku také Spojené státy, dva největší trhy daly světu zprávu, která se bude šířit.“

  • Počet slonů poklesl během let 2007 až 2014 o 30 procent. Jde o 144 000 kusů.
  • Sloní populace se zmenšují rychlostí asi 8 procent za rok.
  • Primární příčinou vymírání slonů je pytláctví.
  • V afrických savanách sledovaných 18 států žije 352 271 slonů.
  • 84 procent sloní populace žije v místech, kde je zákaz lovu, 16 procent v nechráněných územích.
  • Počet mrtvých sloních těl byl obdobně velký v chráněných i nechráněných územích.


Než začali Afriku kolonizovat Evropané, žilo tam podle expertních odhadů asi 20 milionů slonů. Roku 1979 jich zbývalo již jen 1,3 milionu, na začátku 21. století se jejich situace ještě zhoršila: mezi lety 2007–2014 poklesl počet zbývajících slonů o 30 procent. V afrických savanách nyní žije asi 352 000 slonů, když se k nim připočítají ti lesní, tak ve volné přírodě Afriky existuje posledních 500 000 slonů.

Právě proto je čínský krok tak důležitý – podle řady expertů dokonce nejdůležitější za poslední desítky let. Vládní plán bude uskutečněn v průběhu roku 2017; prvním krokem se stane uzavření všech továren na zpracování slonoviny do konce března.

Konec jednoho řemesla

Dalším krokem bude přísnější regulace legálních sbírek slonoviny, přísnější kontrola nelegálního obchodování a také vzdělávání. Tato změna bude bolet, protože vyřezávání slonoviny je umění se staletou tradicí, v němž existují celé školy a uznávaní mistři. Čína chce těmto posledním umělcům svého druhu nabídnout práci v muzejních sbírkách nebo v rámci agentur na ochranu přírody.

Výrobky ze slonoviny už se nebudou smět ani ukazovat v obchodech – ani v těch fyzických, ani online. Jediné místo, kde bude člověk v Číně vidět slonovinu, budou od letoška již jen nekomerční muzea.

Tyto změny jsou výsledkem jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a amerického prezidenta Baracka Obamy na podzim roku 2015. Tehdy se dohodli, že obě země koordinovaně skončí s obchodováním se slonovinou. Nepodařilo se ale vyřešit všechny detaily. Hongkong, srdce světového obchodu se slonovinou, má díky své minulosti vysoký stupeň autonomie, centrální vláda v Pekingu může ovlivňovat pouze jeho mezinárodní politiku a ozbrojené síly. Podařilo se mu i v tomto případě vyjednat ústupek – se slonovinou může obchodovat až do roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...