Čína hlídá svou hranici s Vietnamem pomocí speciální jednotky tvořené pěti stovkami hus domácích. Tato „husí armáda“ slouží na třech stech kilometrech hranice prefektury Čchung-cuo jako ochrana před imigranty, kteří by mohli do země přenášet nákazu covidem-19.
Čína nasadila na hranici s Vietnamem husy. Mají zabránit zavlečení covidu do země
Nasazení těchto domácích zvířat je pro Čínu výhodné a současně levné – husy nepotřebují žádný výcvik, jen se využívá jejich přirozených instinktů, které jim přikazují chránit si své teritorium. Když do něj pronikne někdo cizí, ptáci ho hlasitě brání.
Husy nejsou podle amerického magazínu National Geographic na této hranici osamocenými strážci, ale součástí systému, jenž doplňují čtyři stovky služebních psů s psovody.
Zatímco husy tvoří statickou ochranu nejdůležitějších míst hranice, lidé a psi zajišťují mobilní složku, která mezi těmito uzlovými body hlídkuje. „Mezidruhový tým je klíčový pro udržení čínské politiky nulového výskytu viru, jejímž cílem je eliminovat virus uvnitř země,“ uvádí National Geographic.
Jak úspěšná tato lidsko-zvířecí stráž je, zatím není známé. Jediným dokladem jejich zásahu je krátká zpráva z prosince 2021. Podle ní kejhání hus pomohlo k zachycení dvou osob, které se pokusily proniknout přes hranici do prefektury Čchung-cuo.
Důkazy o domestikaci hus pochází už ze starověkého Egypta
Strážní husy mají tradici
Čína není první a zřejmě ani poslední zemí, která husy jako přirozeně talentované hlídače využívá. Tito ptáci byli domestikováni nejpozději před pěti tisíci lety, ale existují i náznaky, že k tomuto procesu došlo téměř o deset tisíc let dříve.
Za tu dobu pomohly husy svými hlasitými zvukovými projevy mnohokrát zachránit své majitele. Nejznámější případ zachytil římský historik Plinius starší. Roku 387 před naším letopočtem vytáhla na Řím obrovská armáda keltského kmene Senonů. Tajným útokem se chtěli pokusit město obsadit, ale nájezd byl odražen, když ho prozradilo právě kejhání posvátných hus z chrámu bohyně Junony. Už tehdy historici zaznamenali, že husy plnily svou strážní roli lépe, než by to dokázali psi.
Posvátné husy v Římě na obraze Henriho-Paula Motta
Jenže na husy jako strážce nerezignovala ani současnost. Agentura AP informovala roku 1986, že 32. velitelství protivzdušné obrany americké armády využívá husy jako hlídače na svých misích v Německu. „Jsou jako přirozený varovný systém. Vydávají velký hluk, když cítí, že je v blízkosti něco cizího. To upozorní naše hlídky, které se mohou vydat do oblasti a zkontrolovat, co se děje,“ uvedl tehdy major Joe E. Padilla.
Američané nevycházeli z římské zkušenosti, ale inspirovali se ve Skotsku – tam totiž už od padesátých let dvacátého století husy podobně hlídaly palírny whisky značky Ballantine. Husy tehdy měly podle Američanů výhodu zejména v ceně – byly mnohem levnější než psi a také se daly po „ukončení služebního poměru“ sníst.
Číňané ze všech těchto zkušeností vycházeli, ale schopnosti hus si ještě ověřili v menším experimentu v létě roku 2021. Při pokusu se ukázalo, že husy jsou na cizí lidi a hluk ještě citlivější než psi, uvedla státem financovaná zpravodajská organizace South Country Morning News.
