Čím víc svalů, tím lépe a bříško nevadí. Vědci popsali, jací muži jsou pro ženy nejatraktivnější

Celá řada žen tvrdí, že na mužích se jim vlastně svaly moc nelíbí. Podle nové studie si s velkou pravděpodobností vymýšlí a ve skutečnosti se řídí heslem „čím větší bicepsy, tím líp“. Popsali to vědci z australské Griffith University, kteří podrobně zkoumali 160 žen. Vzorek je to sice poměrně malý, ale vědci tvrdí, že menší rozsah v tomto případě plně kompenzuje detailnost studie.

„Že ženy upřednostňují fyzicky silné muže, nás nepřekvapilo. Ale zaskočilo nás, jak silný tento efekt byl,“ popsal Aaron Sell, který výzkum vedl. „V našem vzorku jsme nenašli ani jedinou ženu, která by preferovala slabší nebo zženštilé tělo proti urostlému svalovci.“

Tyto výsledky nesouhlasí se staršími studiemi, které teoretizovaly o tom, že existuje míra svalnatosti, jež už ženy odpuzuje, že jsou pro ně atraktivní muži jen s jistou mírou „přiměřeného osvalení“ – větší muskulatura už by pak měla ženy spíše odpuzovat. Nic takového nová práce nepotvrdila, ukázal se v ní opak.

Aaron Lukaszewski, evoluční psycholog z California State University, se pro deník Guardian vyjádřil takto:„Teorie nám říká, že mohutná muskulatura musela kdysi přinášet významné výhody, například ve formě lepší schopnosti získávat potravu nebo chránit potomstvo. Ale mělo to také negativní důsledky – příliš dominantní muži mohou mít nad ženami příliš agresivní moc.“

Nová studie vyšla v odborném časopise Royal Society journal Proceedings B a tyto negativní dopady analyzuje. Vědci přišli na to, že fyzicky silnější muži sice opravdu jsou schopnější lépe zajistit zdroje pro svou rodinu, ale zase se o ně s rodinou méně ochotně dělí než muži, kteří jsou slabší a fyzicky méně dominantní.

Ženám se svaly líbí

Přestože tedy existují empirické důkazy, že svalnatost má i negativa, v ženských preferencích se to nijak neodráží. Podle profesora Lukaszewského se starší práce dopustily zásadní chyby, když vědci ženám předkládali jen kresby mužského těla, nikoliv reálné fotografie. Podle něj to bylo neobjektivní, protože na kresbách vypadaly obrysy těl zcela neforemně a svalnatější muži se tak jevili jako jakési hříčky přírody téměř nepodobné člověku, které Lukaszewski přirovnává k filmovému Hulkovi.

V nové práci sledovalo 160 žen reálné fotografie mužských těl, u nichž byla zakrytá hlava – ženy pak měly popisovat, které tělo jim připadá nejatraktivnější. Jedna sada fotografií zobrazovala univerzitní studenty mužského pohlaví, na druhé byli pravidelní mužští návštěvníci posiloven. Ti navíc museli podstoupit test síly.

Bříško nevadí

A právě tento výsledek se ukázal jako zdaleka nejdůležitější faktor, podle něhož se ženy rozhodovaly – a to přesto, že vizuálně nemusí nejsvalnatější muž být i tím nejsilnějším. V testech to téměř vypadalo, jako by ženy měly na sílu jakýsi vnitřní radar. Na hodnocení atraktivity mužů se síla podílela 70 procenty.

Naopak vědce překvapilo, že výška je pro ženy vlastně téměř nedůležitá, na celkovém skóre se podílela jen několika málo body. A nadváha ubírala jen málo bodů – ukázalo se, že pokud má muž silná ramena a jeho tělo působí, že má velkou fyzickou sílu, nevadily tukové polštáře na břiše ani jiné projevy nadváhy.

„Ukázalo se, že i když máte nadváhu, silný vzhled to může hravě vykompenzovat. Když je tlusťoch silný, je to pro ženy v pohodě,“ uvedl Lukaszewski. Vědci se nyní hodlají zaměřit na to, jakou roli hraje v posuzování mužské atraktivity obličej. Podle řady studií totiž ženy preferují spíše mužské tváře s ženskými rysy – „skoro to vypadá, jako by ženy posuzovaly obličeje a tělo dvěma úplně odlišnými nástroji“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 2 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...