Celá řada žen tvrdí, že na mužích se jim vlastně svaly moc nelíbí. Podle nové studie si s velkou pravděpodobností vymýšlí a ve skutečnosti se řídí heslem „čím větší bicepsy, tím líp“. Popsali to vědci z australské Griffith University, kteří podrobně zkoumali 160 žen. Vzorek je to sice poměrně malý, ale vědci tvrdí, že menší rozsah v tomto případě plně kompenzuje detailnost studie.
„Že ženy upřednostňují fyzicky silné muže, nás nepřekvapilo. Ale zaskočilo nás, jak silný tento efekt byl,“ popsal Aaron Sell, který výzkum vedl. „V našem vzorku jsme nenašli ani jedinou ženu, která by preferovala slabší nebo zženštilé tělo proti urostlému svalovci.“
Tyto výsledky nesouhlasí se staršími studiemi, které teoretizovaly o tom, že existuje míra svalnatosti, jež už ženy odpuzuje, že jsou pro ně atraktivní muži jen s jistou mírou „přiměřeného osvalení“ – větší muskulatura už by pak měla ženy spíše odpuzovat. Nic takového nová práce nepotvrdila, ukázal se v ní opak.
Aaron Lukaszewski, evoluční psycholog z California State University, se pro deník Guardian vyjádřil takto:„Teorie nám říká, že mohutná muskulatura musela kdysi přinášet významné výhody, například ve formě lepší schopnosti získávat potravu nebo chránit potomstvo. Ale mělo to také negativní důsledky – příliš dominantní muži mohou mít nad ženami příliš agresivní moc.“
Nová studie vyšla v odborném časopise Royal Society journal Proceedings B a tyto negativní dopady analyzuje. Vědci přišli na to, že fyzicky silnější muži sice opravdu jsou schopnější lépe zajistit zdroje pro svou rodinu, ale zase se o ně s rodinou méně ochotně dělí než muži, kteří jsou slabší a fyzicky méně dominantní.
Ženám se svaly líbí
Přestože tedy existují empirické důkazy, že svalnatost má i negativa, v ženských preferencích se to nijak neodráží. Podle profesora Lukaszewského se starší práce dopustily zásadní chyby, když vědci ženám předkládali jen kresby mužského těla, nikoliv reálné fotografie. Podle něj to bylo neobjektivní, protože na kresbách vypadaly obrysy těl zcela neforemně a svalnatější muži se tak jevili jako jakési hříčky přírody téměř nepodobné člověku, které Lukaszewski přirovnává k filmovému Hulkovi.
V nové práci sledovalo 160 žen reálné fotografie mužských těl, u nichž byla zakrytá hlava – ženy pak měly popisovat, které tělo jim připadá nejatraktivnější. Jedna sada fotografií zobrazovala univerzitní studenty mužského pohlaví, na druhé byli pravidelní mužští návštěvníci posiloven. Ti navíc museli podstoupit test síly.
Bříško nevadí
A právě tento výsledek se ukázal jako zdaleka nejdůležitější faktor, podle něhož se ženy rozhodovaly – a to přesto, že vizuálně nemusí nejsvalnatější muž být i tím nejsilnějším. V testech to téměř vypadalo, jako by ženy měly na sílu jakýsi vnitřní radar. Na hodnocení atraktivity mužů se síla podílela 70 procenty.
Naopak vědce překvapilo, že výška je pro ženy vlastně téměř nedůležitá, na celkovém skóre se podílela jen několika málo body. A nadváha ubírala jen málo bodů – ukázalo se, že pokud má muž silná ramena a jeho tělo působí, že má velkou fyzickou sílu, nevadily tukové polštáře na břiše ani jiné projevy nadváhy.
„Ukázalo se, že i když máte nadváhu, silný vzhled to může hravě vykompenzovat. Když je tlusťoch silný, je to pro ženy v pohodě,“ uvedl Lukaszewski. Vědci se nyní hodlají zaměřit na to, jakou roli hraje v posuzování mužské atraktivity obličej. Podle řady studií totiž ženy preferují spíše mužské tváře s ženskými rysy – „skoro to vypadá, jako by ženy posuzovaly obličeje a tělo dvěma úplně odlišnými nástroji“.
