Čím víc svalů, tím lépe a bříško nevadí. Vědci popsali, jací muži jsou pro ženy nejatraktivnější

Celá řada žen tvrdí, že na mužích se jim vlastně svaly moc nelíbí. Podle nové studie si s velkou pravděpodobností vymýšlí a ve skutečnosti se řídí heslem „čím větší bicepsy, tím líp“. Popsali to vědci z australské Griffith University, kteří podrobně zkoumali 160 žen. Vzorek je to sice poměrně malý, ale vědci tvrdí, že menší rozsah v tomto případě plně kompenzuje detailnost studie.

„Že ženy upřednostňují fyzicky silné muže, nás nepřekvapilo. Ale zaskočilo nás, jak silný tento efekt byl,“ popsal Aaron Sell, který výzkum vedl. „V našem vzorku jsme nenašli ani jedinou ženu, která by preferovala slabší nebo zženštilé tělo proti urostlému svalovci.“

Tyto výsledky nesouhlasí se staršími studiemi, které teoretizovaly o tom, že existuje míra svalnatosti, jež už ženy odpuzuje, že jsou pro ně atraktivní muži jen s jistou mírou „přiměřeného osvalení“ – větší muskulatura už by pak měla ženy spíše odpuzovat. Nic takového nová práce nepotvrdila, ukázal se v ní opak.

Aaron Lukaszewski, evoluční psycholog z California State University, se pro deník Guardian vyjádřil takto:„Teorie nám říká, že mohutná muskulatura musela kdysi přinášet významné výhody, například ve formě lepší schopnosti získávat potravu nebo chránit potomstvo. Ale mělo to také negativní důsledky – příliš dominantní muži mohou mít nad ženami příliš agresivní moc.“

Nová studie vyšla v odborném časopise Royal Society journal Proceedings B a tyto negativní dopady analyzuje. Vědci přišli na to, že fyzicky silnější muži sice opravdu jsou schopnější lépe zajistit zdroje pro svou rodinu, ale zase se o ně s rodinou méně ochotně dělí než muži, kteří jsou slabší a fyzicky méně dominantní.

Ženám se svaly líbí

Přestože tedy existují empirické důkazy, že svalnatost má i negativa, v ženských preferencích se to nijak neodráží. Podle profesora Lukaszewského se starší práce dopustily zásadní chyby, když vědci ženám předkládali jen kresby mužského těla, nikoliv reálné fotografie. Podle něj to bylo neobjektivní, protože na kresbách vypadaly obrysy těl zcela neforemně a svalnatější muži se tak jevili jako jakési hříčky přírody téměř nepodobné člověku, které Lukaszewski přirovnává k filmovému Hulkovi.

V nové práci sledovalo 160 žen reálné fotografie mužských těl, u nichž byla zakrytá hlava – ženy pak měly popisovat, které tělo jim připadá nejatraktivnější. Jedna sada fotografií zobrazovala univerzitní studenty mužského pohlaví, na druhé byli pravidelní mužští návštěvníci posiloven. Ti navíc museli podstoupit test síly.

Bříško nevadí

A právě tento výsledek se ukázal jako zdaleka nejdůležitější faktor, podle něhož se ženy rozhodovaly – a to přesto, že vizuálně nemusí nejsvalnatější muž být i tím nejsilnějším. V testech to téměř vypadalo, jako by ženy měly na sílu jakýsi vnitřní radar. Na hodnocení atraktivity mužů se síla podílela 70 procenty.

Naopak vědce překvapilo, že výška je pro ženy vlastně téměř nedůležitá, na celkovém skóre se podílela jen několika málo body. A nadváha ubírala jen málo bodů – ukázalo se, že pokud má muž silná ramena a jeho tělo působí, že má velkou fyzickou sílu, nevadily tukové polštáře na břiše ani jiné projevy nadváhy.

„Ukázalo se, že i když máte nadváhu, silný vzhled to může hravě vykompenzovat. Když je tlusťoch silný, je to pro ženy v pohodě,“ uvedl Lukaszewski. Vědci se nyní hodlají zaměřit na to, jakou roli hraje v posuzování mužské atraktivity obličej. Podle řady studií totiž ženy preferují spíše mužské tváře s ženskými rysy – „skoro to vypadá, jako by ženy posuzovaly obličeje a tělo dvěma úplně odlišnými nástroji“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...