Čím víc svalů, tím lépe a bříško nevadí. Vědci popsali, jací muži jsou pro ženy nejatraktivnější

Celá řada žen tvrdí, že na mužích se jim vlastně svaly moc nelíbí. Podle nové studie si s velkou pravděpodobností vymýšlí a ve skutečnosti se řídí heslem „čím větší bicepsy, tím líp“. Popsali to vědci z australské Griffith University, kteří podrobně zkoumali 160 žen. Vzorek je to sice poměrně malý, ale vědci tvrdí, že menší rozsah v tomto případě plně kompenzuje detailnost studie.

„Že ženy upřednostňují fyzicky silné muže, nás nepřekvapilo. Ale zaskočilo nás, jak silný tento efekt byl,“ popsal Aaron Sell, který výzkum vedl. „V našem vzorku jsme nenašli ani jedinou ženu, která by preferovala slabší nebo zženštilé tělo proti urostlému svalovci.“

Tyto výsledky nesouhlasí se staršími studiemi, které teoretizovaly o tom, že existuje míra svalnatosti, jež už ženy odpuzuje, že jsou pro ně atraktivní muži jen s jistou mírou „přiměřeného osvalení“ – větší muskulatura už by pak měla ženy spíše odpuzovat. Nic takového nová práce nepotvrdila, ukázal se v ní opak.

Aaron Lukaszewski, evoluční psycholog z California State University, se pro deník Guardian vyjádřil takto:„Teorie nám říká, že mohutná muskulatura musela kdysi přinášet významné výhody, například ve formě lepší schopnosti získávat potravu nebo chránit potomstvo. Ale mělo to také negativní důsledky – příliš dominantní muži mohou mít nad ženami příliš agresivní moc.“

Nová studie vyšla v odborném časopise Royal Society journal Proceedings B a tyto negativní dopady analyzuje. Vědci přišli na to, že fyzicky silnější muži sice opravdu jsou schopnější lépe zajistit zdroje pro svou rodinu, ale zase se o ně s rodinou méně ochotně dělí než muži, kteří jsou slabší a fyzicky méně dominantní.

Ženám se svaly líbí

Přestože tedy existují empirické důkazy, že svalnatost má i negativa, v ženských preferencích se to nijak neodráží. Podle profesora Lukaszewského se starší práce dopustily zásadní chyby, když vědci ženám předkládali jen kresby mužského těla, nikoliv reálné fotografie. Podle něj to bylo neobjektivní, protože na kresbách vypadaly obrysy těl zcela neforemně a svalnatější muži se tak jevili jako jakési hříčky přírody téměř nepodobné člověku, které Lukaszewski přirovnává k filmovému Hulkovi.

V nové práci sledovalo 160 žen reálné fotografie mužských těl, u nichž byla zakrytá hlava – ženy pak měly popisovat, které tělo jim připadá nejatraktivnější. Jedna sada fotografií zobrazovala univerzitní studenty mužského pohlaví, na druhé byli pravidelní mužští návštěvníci posiloven. Ti navíc museli podstoupit test síly.

Bříško nevadí

A právě tento výsledek se ukázal jako zdaleka nejdůležitější faktor, podle něhož se ženy rozhodovaly – a to přesto, že vizuálně nemusí nejsvalnatější muž být i tím nejsilnějším. V testech to téměř vypadalo, jako by ženy měly na sílu jakýsi vnitřní radar. Na hodnocení atraktivity mužů se síla podílela 70 procenty.

Naopak vědce překvapilo, že výška je pro ženy vlastně téměř nedůležitá, na celkovém skóre se podílela jen několika málo body. A nadváha ubírala jen málo bodů – ukázalo se, že pokud má muž silná ramena a jeho tělo působí, že má velkou fyzickou sílu, nevadily tukové polštáře na břiše ani jiné projevy nadváhy.

„Ukázalo se, že i když máte nadváhu, silný vzhled to může hravě vykompenzovat. Když je tlusťoch silný, je to pro ženy v pohodě,“ uvedl Lukaszewski. Vědci se nyní hodlají zaměřit na to, jakou roli hraje v posuzování mužské atraktivity obličej. Podle řady studií totiž ženy preferují spíše mužské tváře s ženskými rysy – „skoro to vypadá, jako by ženy posuzovaly obličeje a tělo dvěma úplně odlišnými nástroji“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 12 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 16 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 17 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...