Chobotnice zahání nápadníky vrháním předmětů. Vystřelují je ze svého sifonu

Tým vědců z Austrálie, Kanady a USA zjistil, že samice chobotnic někdy házejí bahnem nebo předměty na samce, kteří se s nimi pokoušejí pářit. Takto nápadníky odhánějí.

Házení předměty není v přírodě příliš rozšířené –⁠ dokáže to jen několik druhů zvířat, nejčastěji primáti. Že něco takového umí i chobotnice, bylo pro vědce překvapením.

První případ mořští biologové zaznamenali už roku 2015 –⁠ tehdy sledovali, jak chobotnice vrhají po jiných chobotnicích různé věci –⁠ jenže v té době ještě nebylo jasné, jestli to dělají záměrně, nebo náhodou.

Aby odhalili pravdu, vrátili se letos na stejnou lokalitu v Jervisově zálivu u australského pobřeží, kde žije velké množství chobotnic.

Co prozradilo video

Vědci tam natočili desítky hodin záběrů, které pak detailně analyzovali. Ukázalo se, že nejvíc věcmi hážou samice. Přitom většinou bylo házení materiálu, jako je bahno nebo třeba mušle, jen pouhým prostředkem k přemístění materiálu, který překážel, například při stavbě hnízda.
Méně často biologové pozorovali, že se samice zjevně pokoušejí stejný materiál házet na nedalekého samce –⁠ obvykle toho, který se s nimi snaží pářit.

Popsali také, jak samice předměty vrhají –⁠ nejde ani tak o házení, jako spíš o vystřelování: nejprve předmět uchopily chapadly, potom si ho přitiskly pod těla a umístily k sifonu (takzvané nálevce, což je noha přeměněná ve specializovaný orgán), který normálně využívají k rychlému vytlačování vody –⁠ tímto způsobem byl objekt vymrštěn silným proudem vody až na vzdálenost několika délek těla. 

V některých případech byly samice v odpuzování samců zvlášť vytrvalé: v jednom sledovaném scénáři vrhla samice bahno na nápadníka celkem desetkrát. Samci se těmto útokům často snažili vyhnout a přibližně v polovině případů byli úspěšní. Hody určené k zbavení se materiálu byly prováděny jinou technikou než hody zaměřené na jinou chobotnici: odhazování hlavonožci prováděli mezi jinými chapadly než při zahánění samců.

Vědci byli také svědky toho, jak jedna ze samic házela ulitu pomocí jednoho ze svých chapadel –⁠ podobně, jako by člověk házel frisbee. Za pozoruhodnou označili absenci důkazů o tom, že by samci házeli věci zpět na samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 10 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 14 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.