Chobotnice zahání nápadníky vrháním předmětů. Vystřelují je ze svého sifonu

Tým vědců z Austrálie, Kanady a USA zjistil, že samice chobotnic někdy házejí bahnem nebo předměty na samce, kteří se s nimi pokoušejí pářit. Takto nápadníky odhánějí.

Házení předměty není v přírodě příliš rozšířené –⁠ dokáže to jen několik druhů zvířat, nejčastěji primáti. Že něco takového umí i chobotnice, bylo pro vědce překvapením.

První případ mořští biologové zaznamenali už roku 2015 –⁠ tehdy sledovali, jak chobotnice vrhají po jiných chobotnicích různé věci –⁠ jenže v té době ještě nebylo jasné, jestli to dělají záměrně, nebo náhodou.

Aby odhalili pravdu, vrátili se letos na stejnou lokalitu v Jervisově zálivu u australského pobřeží, kde žije velké množství chobotnic.

Co prozradilo video

Vědci tam natočili desítky hodin záběrů, které pak detailně analyzovali. Ukázalo se, že nejvíc věcmi hážou samice. Přitom většinou bylo házení materiálu, jako je bahno nebo třeba mušle, jen pouhým prostředkem k přemístění materiálu, který překážel, například při stavbě hnízda.
Méně často biologové pozorovali, že se samice zjevně pokoušejí stejný materiál házet na nedalekého samce –⁠ obvykle toho, který se s nimi snaží pářit.

Popsali také, jak samice předměty vrhají –⁠ nejde ani tak o házení, jako spíš o vystřelování: nejprve předmět uchopily chapadly, potom si ho přitiskly pod těla a umístily k sifonu (takzvané nálevce, což je noha přeměněná ve specializovaný orgán), který normálně využívají k rychlému vytlačování vody –⁠ tímto způsobem byl objekt vymrštěn silným proudem vody až na vzdálenost několika délek těla. 

V některých případech byly samice v odpuzování samců zvlášť vytrvalé: v jednom sledovaném scénáři vrhla samice bahno na nápadníka celkem desetkrát. Samci se těmto útokům často snažili vyhnout a přibližně v polovině případů byli úspěšní. Hody určené k zbavení se materiálu byly prováděny jinou technikou než hody zaměřené na jinou chobotnici: odhazování hlavonožci prováděli mezi jinými chapadly než při zahánění samců.

Vědci byli také svědky toho, jak jedna ze samic házela ulitu pomocí jednoho ze svých chapadel –⁠ podobně, jako by člověk házel frisbee. Za pozoruhodnou označili absenci důkazů o tom, že by samci házeli věci zpět na samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...