Chobotnice zahání nápadníky vrháním předmětů. Vystřelují je ze svého sifonu

Tým vědců z Austrálie, Kanady a USA zjistil, že samice chobotnic někdy házejí bahnem nebo předměty na samce, kteří se s nimi pokoušejí pářit. Takto nápadníky odhánějí.

Házení předměty není v přírodě příliš rozšířené –⁠ dokáže to jen několik druhů zvířat, nejčastěji primáti. Že něco takového umí i chobotnice, bylo pro vědce překvapením.

První případ mořští biologové zaznamenali už roku 2015 –⁠ tehdy sledovali, jak chobotnice vrhají po jiných chobotnicích různé věci –⁠ jenže v té době ještě nebylo jasné, jestli to dělají záměrně, nebo náhodou.

Aby odhalili pravdu, vrátili se letos na stejnou lokalitu v Jervisově zálivu u australského pobřeží, kde žije velké množství chobotnic.

Co prozradilo video

Vědci tam natočili desítky hodin záběrů, které pak detailně analyzovali. Ukázalo se, že nejvíc věcmi hážou samice. Přitom většinou bylo házení materiálu, jako je bahno nebo třeba mušle, jen pouhým prostředkem k přemístění materiálu, který překážel, například při stavbě hnízda.
Méně často biologové pozorovali, že se samice zjevně pokoušejí stejný materiál házet na nedalekého samce –⁠ obvykle toho, který se s nimi snaží pářit.

Popsali také, jak samice předměty vrhají –⁠ nejde ani tak o házení, jako spíš o vystřelování: nejprve předmět uchopily chapadly, potom si ho přitiskly pod těla a umístily k sifonu (takzvané nálevce, což je noha přeměněná ve specializovaný orgán), který normálně využívají k rychlému vytlačování vody –⁠ tímto způsobem byl objekt vymrštěn silným proudem vody až na vzdálenost několika délek těla. 

V některých případech byly samice v odpuzování samců zvlášť vytrvalé: v jednom sledovaném scénáři vrhla samice bahno na nápadníka celkem desetkrát. Samci se těmto útokům často snažili vyhnout a přibližně v polovině případů byli úspěšní. Hody určené k zbavení se materiálu byly prováděny jinou technikou než hody zaměřené na jinou chobotnici: odhazování hlavonožci prováděli mezi jinými chapadly než při zahánění samců.

Vědci byli také svědky toho, jak jedna ze samic házela ulitu pomocí jednoho ze svých chapadel –⁠ podobně, jako by člověk házel frisbee. Za pozoruhodnou označili absenci důkazů o tom, že by samci házeli věci zpět na samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 43 mminutami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 2 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 19 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.