Čeští vědci zřejmě objevili dvě obrovské sopky pod Antarktidou. Dostaly jméno Dana a Zuzana

Dana a Zuzana, tak se jmenují skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě.

Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu, která se tyčí víc než kilometr na okolí? Výsledek vědecké práce týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne.

Přesněji – objevy nových hor a pohoří jsou možné právě díky dohledu kosmických družic. Ale ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiné údaje, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením.

Potenciální sopky
Zdroj: Jaroslav Klokočník

Základem dnešních studií gravitačního pole Země jsou data pocházející z umělých družic a z pozemských měření. Výsledkem velmi přesných a promyšlených měření detailů gravitačního pole a následného zpracování těchto dat jsou modely gravitačního pole Země. Analýzou lze potom ukázat na existenci doposud skrytých hor nebo jiných struktur pod zemí nebo pod ledem.

Sopky jsou vidět jako anomálie

Některé typy terénu totiž vykazují v modelu gravitačního pole zvláštní chování. Takovými objekty jsou třeba projevy vulkanismu, zejména sopky, na něž se skupina odborníků v poslední době soustředila. Sopky se v mapách gravitačních anomálií projevují několika typickými vlastnostmi. A toho vědci využili.

„Modely gravitačního pole, pochopitelně s výrazně menším rozlišením než pro Zemi, jsou k dispozici i pro Měsíc, Venuši a planetu Mars. Velké marsovské vulkány v oblasti Tharsis, včetně Olympu Mons, největšího vulkánu ve Sluneční soustavě, se v modelech chovají stejně jako sopky pozemské,“ uvedl profesor Jaroslav Klokočník, vedoucí autor studie.

Jak se hledá sopka

Zkušenost získanou hlavně ze známých pozemských sopek využili k hledání podobných útvarů pod ledovcovým příkrovem Antarktidy. Na tomto kontinentu je v současnosti známo na tři desítky vulkanických kuželů mimo oblast trvalého zalednění. Lze ale samozřejmě očekávat, že sopečné kužely se nacházejí i pod ledem – jen se je zatím našimi přístroji nepodařilo najít. Vzhledem k lokálním podmínkám půjde podle vědců spíše o projevy výlevného vulkanismu havajského typu.

Pokrytí gravitačními daty není pro Antarktidu úplně dokonalé. Čeští vědci si tedy vzali na pomoc ještě snímky podloží, které je výsledkem družicových i leteckých měření s radarem – v případě ledu lze totiž tímto způsobem proniknout i několikakilometrovou vrstvou ledu.

Stejná metodika dovoluje studovat tvar podloží i pod pouštěmi, neboť v případě suchého a čistého písku proniká radar až 20 metrů pod jeho povrch. V Antarktidě tak dosáhne až ke skalnímu nebo vodnímu podloží:  výsledkem jsou grafy v podobě nadmořských výšek. Vznikl tak model RET14, z něhož autoři vycházeli.

Prostorový pohled na sopku Zuzana. Nadmořská výška dvojkužele přesahuje 1400 metrů
Zdroj: Jaroslav Klokočník

Jaroslav Klokočník a jeho tým se pečlivě soustředili na oblast v okolí jezera Vostok. „Z našich analýz vyplývá, že v bezprostředním okolí jezera se pod ledem nacházejí přinejmenším dva sopečné kužely, jeden s výškou kolem jednoho kilometru, druhý je ještě o dalších čtyři sta metrů vyšší,“ říká Jaroslav Klokočník.

Existenci těchto sopek je nutné potvrdit dalšími nezávislými metodami, například průzkumem přímo na místě, což rozhodně nebude snadné. Ale právě třemi a půl kilometry ledu jezera Vostok se odborníci již před několika lety provrtali a dostali se i k tekuté vodě, z níž odebrali vzorky.

Tým Jaroslava Klokočníka zvolil pro kandidátky na sopky ženská jména – konkrétně jména manželky a dcery hlavníhou autora studie. V oblasti jezera Vostok se tak zřejmě v budoucích mapách objeví pozice dvou „českých“ hor označených jako Dana a Zuzana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 1 hhodinou

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 5 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 21 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...