Vědci z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumali v Africe zaniklá svahilská města. Teď pracují na vytvoření jejich unikátních počítačových 3D modelů. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni.
Modely poslouží nejenom výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality tato dávno zaniklá města východní Afriky. Jedná se o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.
„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ nastínila Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová stála v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU.
Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.
„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ míní Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky.
Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.
Neznámý středověk Afriky
Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwana a Mnarani v Keni, která pocházejí ze čtrnáctého až patnáctého století.
„Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová. Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem.
3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová.
Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.
