Čeští vědci měří hustotu deště pomocí mobilů. Výsledky jsou přesné a bleskové

Vědci z ČVUT testují pro někoho možná překvapivou možnost, jak využít síť mobilních operátorů – s její pomocí měří intenzitu deště. Padající kapky totiž tlumí mikrovlnný signál a podle toho se dá vypočítat množství srážek. Výhodou metody je téměř stoprocentní pokrytí i rychlost, s níž lze údaje získávat.

Jak to funguje? Na domech jsou směrové přijímací antény, na zemi vysílací směrové antény. Mezi nimi je takzvaný mikrovlnný spoj. „Když začne pršet, tak se mikrovlnný spoj samozřejmě tlumí, a z toho útlumu energie jsme schopni odvodit, kolik prší,“ popisuje princip Vojtěch Bareš z Katedry hydrologie Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Jde o nový přístup ve využití mobilní telefonní sítě, a přitom zcela intuitivní, stačilo přijít s nápadem a realizace pak už byla relativně snadná. „Dřív jsme o tom takhle neuvažovali. My jsme se na to dívali prostě z té naší strany – slouží to pro datové spojení, má to mít určitou dostupnost. Máme dobrý základ pro to poskytovat informace a spolupracovat,“ popsal Pavel Kubík, expert rozvoje transportních sítí z T-Mobile Czech Republic.

Systém má celou řadu výhod. Například antény není třeba nijak upravovat, musí se jen najít správné nastavení vzorce pro odvození síly deště.

K čemu to slouží?

Vědci výsledky svých experimentálních mikrovlnných měření kontrolují pomocí standardních metod. Měří se například velikost, rychlost a počet kapek – například klasickými vlhkoměry.

Podle dosavadních měření jsou výsledky skvělé – shoda mezi klasickým měřením a novou metodou je velmi přesná. Nový způsob pomocí sledování mobilního signálu však oproti klasickým a zažitým technologiím přináší dvě hlavní výhody: fungovat může všude, kde je pokrytí (dnes tedy prakticky na celém území České republiky) a data jsou k dispozici vědcům během několika vteřin. Při klasickém měření se data vědcům aktualizují každých pět minut. Podle vědců by tak metoda mohla pomoci třeba při varování před bleskovými povodněmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...