Preferujeme raději zpravodajství jako text nebo video? Konzumujeme zprávy spíše na desktopech, tabletech nebo mobilech? A čteme si ho více v metru, v posteli nebo na toaletě? Institut Reuters pro studium žurnalistiky zveřejnil zprávu za rok 2017, ve které hodnotil přístup příjemců ke zpravodajskému obsahu ve 30 zemích a pěti kontinentech. A připomíná v něm, že navzdory neustálému pokroku je digitální revoluce plná protikladů a výjimek.
Zprávy si nejvíce čteme na mobilech v posteli, máme radši text než video, tvrdí výzkum Reuters
Institut se zaměřil na zdroje, ze kterých lidé konzumují zpravodajský obsah, a vyhodnotil údaje za posledních šest let. Ve většině zemí je podle autorů možné vysledovat konzistentní vzor – nejčastěji lidé používají televizi a on-line zpravodajství. Nepřekvapivě klesá čtenost tištěných novin. Zajímavou roli naopak hrají sociální média.
Zdroje zpráv v USA
- Sociální média podle výzkumu sehrála klíčovou roli při volbách v USA, kde byl zdokumentovaný jejich vliv při šíření smyšlených zpráv – ať šlo o papeže Františka údajně podporujícího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa nebo o Hillary Clintonovou, která měla prodat zbraně Islámskému státu.
Sociální bubliny? Při konzumaci zpravodajství úplně neplatí
Realitou je, že se sociální média stávají nedílnou součástí každodenního mixu médií. Dvě třetiny uživatelů, kteří sledují na těchto platformách zpravodajský obsah, sleduje také televizní zpravodajství. Obdobný počet lidí navštěvuje také tradiční zpravodajské webové servery nebo využívá aplikace. V běžném týdnu využívají ke sledování zpráv pouze sociální média jen dvě procenta lidí. To je v kontrastu s častým tvrzením, že žijeme pouze ve svých „sociálních bublinách“. Většina uživatelů při konzumaci zpráv kombinuje více zdrojů.
Hlavní zdroje zpráv podle věku
Rozdíl hraje samozřejmě věk – mladší uživatelé se více kloní k používání digitálních médií, starší generace se drží médií, se kterými vyrostly. Pozoruhodné podle Institutu Reuters je, že mimo Spojené státy a Velkou Británii ale růst v používání sociálních médií zpomaluje. Ve většině zemí, které ve výzkumu Reuters zahrnul, růst v poslední době zpomalil. V některých zemích trend využívání sociálních médií dokonce klesl – výrazný pokles zaznamenali v Portugalsku (-4 %), v Itálii (-5 %), v Austrálii (-6 %) a v Brazílii (-6 %).
Může to být situací na trhu, změnami algoritmu Facebooku, který upřednostňuje obsah od rodiny a přátel na úkor obsahu mediálních domů, komerčních stránek nebo značek, ale také to může být rozmachem chatovacích aplikací. Přibližně čtvrtina respondentů výzkumu Reuters uvedla, že nachází, sdílí a diskutuje o zpravodajském obsahu na jedné nebo více chatovacích aplikacích.
Sociální média jako zdroj zpráv
Na popularitě získaly také agregátory zpráv, například Google News, které shromažďují zprávy z více zdrojů. Mezi preferovanými způsoby získávání obsahu ale i nadále (alespoň mezi zkoumaným vzorkem 70 000 účastníků) vedou přímé přístupy na zpravodajské weby a aplikace před vyhledáváním a sociálními médii. Preference se ale poměrně výrazně liší mezi jednotlivými zeměmi.
- Lidé ve Skandinávii a ve Velké Británii mají větší pravděpodobnost, že půjdou přímo na webovou stránku nebo aplikaci. Naproti tomu sociální média jsou velmi oblíbeným výchozím bodem v Latinské Americe, stejně jako v některých zemích střední a východní Evropy. E-mail se na mnoha trzích vrátil na základě přizpůsobené technologie a mobilního doručování. V Belgii více lidí (34 %) přistupuje k novinkám prostřednictvím e-mailu, než prostřednictvím sociálních médií.
Česko je mobile last, Hong Kong mobile first
Nasycení nastalo krom sociálních médií také u smartphonů, alespoň na rozvinutých trzích. Tím se ale podle výzkumu chytré telefony nestávají méně důležitými, závislost na nich u uživatelů naopak stále roste. Rok 2017 se stal rokem, kdy se ve Spojených státech, ve Spojeném království a v Norsku inteligentní telefony dostaly na úroveň počítačů, pokud jde o přístup ke zpravodajskému obsahu.
Preferované způsoby přístupu ke zpravodajskému obsahu
Česká republika je v tomto ohledu velmi specifická, chytré telefony tu ze zemí, které se výzkumu účastnily, používáme pro konzumaci zpráv úplně nejméně. Smartphone nás přitom provází téměř všude. Populárními místy pro čtení zpráv na mobilu jsou postel (46 %), toaleta nebo koupelna (32 %) a městská hromadná doprava (42 %).
Zprávy raději jako text než video
Preference v konzumaci obsahu podle typu se ale podle výzkumu změnily jen velmi málo. Na všech trzích se nejvíce konzumují textová zpravodajství (71 %), jen 14 % respondentů tvrdí, že využívá text stejně, jako video. Podstatné je, že v této sekci neexistují rozdíly ve věku – mladí lidé si zprávy v drtivé většině prostě čtou. A jsou ochotní za to i platit.
Preferované formy zpravodajského obsahu
Výzkum, který se zabýval placeným zpravodajským obsahem, zjistil, že v mezinárodním měřítku má digitální předplatné největší úspěch v severských zemích – až 15 % v Norsku nebo 12 % ve Švédsku. Obecně je za zpravodajství ochoten platit přibližně 1 člověk z deseti. Navzdory tomu hlavní důvody, proč se čtenáři zdráhají platit, jsou široká dostupnost volného obsahu (54 %) a skutečnost, že jejich „oblíbená značka“ si v současné době za svůj obsah nic neúčtuje (29 %).
Institut se zaměřil také na fenomén fake news a vnímání politické polarizace nebo mediální zaujatosti. Obecně se důvěra v média vyvíjí stále podobně – nejvíce médiím důvěřují v bohatých severoevropských a skandinávských zemích, v Portugalsku a Brazílii. Země střední, jižní a východní Evropy se opět nachází na druhém konci měřítka spolu s některými asijskými zeměmi, kde jsou média považována za příliš blízká k vládě. V Řecku a Jižní Koreji může většinu času věřit novinkám méně než čtvrtina respondentů (23 %). V České republice důvěřuje médiím 32 % respondentů.
Obecná důvěra v média