Čeští astronomové upozornili na planetku, která se za 68 let může srazit se Zemí

Kleťská kosmická hlídka potvrdila a zpřesnila dráhu planetky, která v budoucnu hrozí Zemi srážkou. Mohlo by se to stát v roce 2089.

Kleťská kosmická hlídka, používající ke sledování blízkozemních asteroidů 1,06-m teleskop KLENOT Observatoře Kleť, využila jasné noci na začátku dubna, aby sledovala několik vesmírných těles.

Na svých facebookových stránkách astronomové následně oznámili: „Mezi nejzajímavější výsledky patří potvrzení objevu a následná přesná měření blízkozemní planetky 2018 GG. Planetka byla objevena s rámci programu Catalina Sky Survey v Arizoně 6. dubna 2018, je typu Apollo (planetky typu Apollo křižuji zemskou dráhu a maji delší oběžnou dobu kolem Slunce než naše Země). Následné výpočty ukázaly, že patří do kategorie tzv. virtuálních impaktorů – čili planetek, které v následujících sto letech hrozí Zemi srážkou.“

  • • ověřování objevů blízkozemních planetek a komet
    • měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země (NEO)
    • hledání a objevy planetek, s 1023 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) – mezinárodní kódy 046 Kleť Observatory, České Budějovice a 246 Kleť Observatory-KLENOT – zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních
    • měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles)
    • fyzikální výzkum komet

Podle výsledků měření Zemi planetka 2018 GG ohrožuje rovnou třikrát ještě v tomto století, a to 11. dubna 2086, 10. dubna 2089 a 11. dubna 2095.

Co víme o planetce?

„Jedná se o těleso poměrně malé, rozměru cca 45 metrů, a při srážkové rychlosti 14 km/s by energie dopadu byla cca 4 Mt TNT (přibližně 200 hirošimských atomových bomb),“ uvádějí vědci. Současně ale upozorňují, že tento odhad rozhodně ještě není konečný – „je reálný předpoklad, že následná pozorování a tím zpřesnění dráhy hrozbu srážky vyloučí…,“ dodávají.

  • KLENOT = KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope neboli  Kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.
  • Tento projekt spočívá v astrometrii těles sluneční soustavy s neobvyklými typy drah až do 22. magnitudy, včetně hledání objektů dosud nenalezených. Jeho hlavním účelem je měření přesných poloh blízkozemních asteroidů a komet. Měření slouží k výpočtům drah těchto těles ve sluneční soustavě, včetně výpočtů možných těsných přiblížení k Zemi, a výsledně i k posouzení možného nebezpečí srážky daného kosmického tělesa se Zemí. Projekt navazuje na dosavadní dlouholetá pozorování planetek a komet na Kleti.

Kromě tohoto „velice zajímavého tělesa“ kleťská kosmická hlídka změřila i přesné pozice dalších 28 blízkozemních planetek, a to včetně pěti nově objevených, kde kleťská pozorování velice přispěla ke zjištění, jakého typu jsou daná tělesa a zda nás ohrožují, nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 2 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 4 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 7 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 23 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...