Český fotograf získal ocenění NASA. Za snímek, který vznikal sedm let

V den výročí vzniku Československa získal ocenění Snímek dne NASA český fotograf. Petr Horálek uspěl s kompozitní fotografií padajících hvězd nad Slovenskem.

Snímkem dne NASA se stala 28. října fotografie českého autora. Jmenuje se „Sedm let Halleyova prachu“ (Seven Years of Halley Dust) a zachycuje maximum každoročního meteorického roje Orionidy způsobeného slavnou Halleyovou kometou. Jeho autorem je český astrofotograf Petr Horálek z Opavské univerzity.

„Protože roj nedosahuje vysoké aktivity, výsledná mozaika s 47 meteory vznikala sedm let, od roku 2015 až do letošního maxima roje,“ popisuje ji autor. V pozadí snímku je noční krajina zachycená během maxima roje v roce 2020 nedaleko Terni na Slovensku s výhledem na prešovské hory. „Jasná zář pochází z přemíry světla, takzvaného světelného smogu či znečištění samotného Prešova. Jde již o 14. snímek zachycený ze Slovenska za celou historii snímku dne NASA,“ doplňuje Horálek.

Sedm let prachu z Halleyovy komety
Zdroj: Petr Horálek/NASA

Střípky komety

Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Naposledy byla vidět pouhým okem v roce 1986. Ale dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické roje květnové Eta Aquaridy a říjnové Orionidy.

Na tomto kompozitním pohledu je na panoramatické noční obloze vidět celkem 47 jasných meteorů. Na hvězdném pozadí podél Mléčné dráhy se zdá, že všechny Orionidy vylétají z bodu severně od Betelgeuze ve známém souhvězdí lovce Oriona. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...