Českou vědu čeká změna: instituce by už neměly být hodnocené jen podle počtu výstupů

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh nového způsobu hodnocení výzkumu, který by se měl používat od roku 2017. Místo počtu vědeckých výstupů se bude nově posuzovat kvalita institucí jako celku, uvedl na tiskové konferenci vicepremiér pro vědu a předseda RVVI Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Návrh je podle něj výsledkem velmi komplikované debaty. Předpokládá, že po vypořádání připomínek by ho vláda mohla projednat ještě do Vánoc, případně v prvních dvou týdnech příštího roku.

Současný systém hodnocení výzkumu je postaven především na četnosti publikace vědeckých výsledků. To by se mělo zásadně změnit. „Chceme daleko více posoudit, jestli je výsledek kvalitní a zda přináší výsledek do praxe,“ řekl Bělobrádek. Bude se také posuzovat například vybavení nebo intenzita mezinárodní spolupráce jednotlivých institucí.

Hodnocení výzkumu hraje klíčovou roli při rozdělování finančních prostředků na vědu. Pro větší jistotu výzkumných institucí bude jejich současný rozpočet zafixován. Na základě výsledků hodnocení se budou rozdělovat prostředky, které na vědu půjdou navíc oproti aktuálnímu stavu. „Na začátku by to pro ty lepší měla být otázka několika procent a pak by se měly nůžky rozevírat. Konkrétní částky budou jasné vždy po schválení rozpočtu,“ řekl Bělobrádek.

Univerzitám se návrh nelíbil

Rada vysokých škol ve čtvrtek kritizovala, že se univerzity, které produkují dvě třetiny vědeckých výsledků, nemohly do přípravy metodiky dostatečně zapojit. Bělobrádek dnes schválení metodiky prezentoval v doprovodu dalších členů RVVI, kteří zastupovali vysoké školy, Akademii věd i průmysl. Ujistil, že schválený návrh má podporu všech aktérů.

Vypořádávání připomínek, které budou moci různé instituce podávat dva týdny, by podle něj nemuselo být složité. „Předpokládáme, že vzhledem k detailu a robustnosti diskuze nás máloco může překvapit, pokud to budou připomínky věcné,“ doplnil.

Nový způsob hodnocení by se měl tři roky postupně rozšiřovat. Od roku 2020 by se měl používat komplexní systém, díky němuž by se hodnocení nemuselo provádět každoročně, ale v pětiletých intervalech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 5 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 10 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 16 hhodinami
Načítání...