Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.
Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox).
Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.
„Zkoumali jsme vzorky z pětasedmdesáti lokalit v celé České republice. Zjistili jsme, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jsou stanovené limity. Alarmující byly nálezy pozůstatků simazinu a atrazinu, které jsou už deset let zakázány. Simazin se však do půdy v posledních letech dostává proto, že malé množství je povoleno jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.
- Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.
Simazin je povolenou nečistotou látky s názvem terbuthylazin, které se ročně spotřebuje přes sto tun, a to na ošetření kukuřice. Hofman podotknul, že v době, kdy byl povolen, byla jeho spotřeba asi dvě stě kilogramů ročně a neaplikoval se na polích. Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu – atrazinu – a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci, tedy přetrvávání v životním prostředí.
Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených na potlačování houbových plísní. Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.
„Výsledky průzkumu půd ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky pesticidů či látek z nich vzniklých v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi jako rozpustnost či poločas života, tedy doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“ uvedl Hofman.
Půda by se měla kontrolovat
Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně a s ohledem na šetrnější hospodaření pak podle výsledků také upravovat pravidla na aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.
Z půdy se totiž tyto látky vyplavují do povrchových i podzemních vod a mohou přecházet také do rostlin, které se tam pěstují. Vědci z Recetoxu u vybraných vzorků tuto možnost sledovali a zjistili, že se pozůstatky těchto látek do rostlin dostat mohou, jejich koncentrace jsou ale nízké, takže není jisté, zda by mohly být v této podobě škodlivé.
Odborníci sledovali šest desítek současných pesticidů, s výjimkou dvou nejpoužívanějších látek, které rychle z půdy mizí, a není možné jejich pozůstatky zachytit použitými metodami výzkumu. Sledovali především půdy v nivách řek, jejichž vlastnosti jsou však typické pro většinu orných půd v Česku.
