Česká věda přijde o evropské miliardy, měly by je nahradit soukromé finance

Česká věda se musí začít připravovat na dobu, kdy ji přestane podporovat Evropská unie. Jednou z cest je lepší spolupráce se soukromým sektorem.

České detektory částic jsou příkladem využití výsledků základního výzkumu pro ten aplikovaný. Ve švýcarském CERNu sledovaly srážky protonů, teď mají zlepšit přístroje pro léčbu rakoviny. Vědci z ČVUT navíc už teď spolupracují s firmou, která chce detektory vyrábět.

Nahrávám video
Podpora vědy soukromým sektorem
Zdroj: ČT24

Cílem vědců z Jaderné fakulty ČVUT je přesnější ozařování onkologických pacientů. Dosáhnout ho mohou díky zkušenostem z vývoje detektorů pro experiment ATLAS, který v CERNu sleduje srážky protonů.

Gordon Neue, člen výzkumného týmu, popisuje, jak to funguje: „Na tuto aplikaci jsou potřeba detektory, které jsou velmi radiačně odolné, a protože ty detektory v CERNu jsou vyvinuty pro velkou radiační odolnost, tak my jsme měli to know-how, jak to udělat.“

Běžná elektronika nevydrží dávky ionizujícího záření, které dopadají na tělo pacienta. Nový detektor by měl být schopný detailně sledovat celý průběh ozařování. Neue dodává: „Budeme schopni zaručit, že ten pacient dostane tu správnou intenzitu záření do správného místa v těle.“

Věda s podporou soukromníků

Tento projekt ukazuje, že na vědu může vedle veřejných grantů výrazně přispívat i soukromý sektor. Třeba pražská firma UJP chce pomocí nových detektorů zásadně inovovat své přístroje. Proto do výzkumu investovala desítky milionů.

Milan Semmler, technický ředitel UJP Praha vysvětluje: „Pokud jsou to společné podniky s podporou státu, tak samozřejmě ta byrokracie je dosti značná, nicméně efekt, který taková spolupráce přináší, je nesrovnatelně vyšší.“ 

Větší zapojení peněz soukromých firem do vědy chce stát i výzkumné organizace. Po roce 2020 by česká věda mohla přijít až o 10 miliard z evropských fondů. Stávající programy totiž skončí. „Potřebujeme skutečně navýšit privátní peníze, které půjdou do systému, a musíme jimi částečně nahradit výpadek, který bude z evropských peněz,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Potvrzuje to i Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací: „Pořád ještě ta spolupráce pokulhává. Je dejme tomu třeba na nějaké poloviční úrovni než je třeba v Rakousku.“ Pomoci by mohlo uvažované zavedení daňových úlev pro firmy investující do inovací anebo nový systém hodnocení práce vědců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...