Česká antarktická výprava letos využije i drony

Letošní expedice vědců z brněnské Masarykovy univerzity do Antarktidy chce pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu či rostlin. Na výpravu pojede tým 17 odborníků, pobývat budou na Mendelově polární stanici.

Pro mapování přírodních fenoménů tentokráte vědci využijí i drony, uvedla dnes Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Výzkumníci odjedou 28. prosince z Prahy, na ostrově Jamese Rosse chtějí zkoumat mimo jiné i rozšíření takzvaných nižších rostlin. „Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Drony mění všechno – i výzkum Antarktidy

K tomu využijí mimo jiné i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením. Dostanou se díky tomu i na nepřístupná místa.

„Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ doplnil Nývlt. Podle něj vědci počítají s detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.

Čeští vědci používají drony třeba i v kostelích: 

Nahrávám video

 Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se pak bude věnovat i zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově.

Letošní expedice má 17 členů, kromě Masarykovy univerzity se budou výzkumu v Antarktidě věnovat dva vědci z Univerzity Karlovy a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.

Nahrávám video

Univerzita vybudovala Mendelovu polární stanici před jedenácti lety na Rossově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova, a to zhruba za 50 milionů korun. Expedice se na ostrov dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Královny rypošů chemicky „kastrují“ své konkurentky, popsal výzkum s českou účastí

Hlodavci obvykle žijí kolem dvou až tří let, královny rypošů ale vládnou svým koloniím až desetkrát déle. Je to překvapivé rovnou ze dvou důvodů: jednak tím, že žijí tak dlouho, ale současně i faktem, že vládnoucí samice dokáže odolávat konkurentkám. Jak je to možné, teď popsali i vědci z Českých Budějovic.
před 2 hhodinami

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 21 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 21 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 22 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
včera v 09:05

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
22. 7. 2026

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
22. 7. 2026

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.