Česká antarktická výprava letos využije i drony

Letošní expedice vědců z brněnské Masarykovy univerzity do Antarktidy chce pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu či rostlin. Na výpravu pojede tým 17 odborníků, pobývat budou na Mendelově polární stanici.

Pro mapování přírodních fenoménů tentokráte vědci využijí i drony, uvedla dnes Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Výzkumníci odjedou 28. prosince z Prahy, na ostrově Jamese Rosse chtějí zkoumat mimo jiné i rozšíření takzvaných nižších rostlin. „Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Drony mění všechno – i výzkum Antarktidy

K tomu využijí mimo jiné i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením. Dostanou se díky tomu i na nepřístupná místa.

„Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ doplnil Nývlt. Podle něj vědci počítají s detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.

Čeští vědci používají drony třeba i v kostelích: 

Nahrávám video

 Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se pak bude věnovat i zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově.

Letošní expedice má 17 členů, kromě Masarykovy univerzity se budou výzkumu v Antarktidě věnovat dva vědci z Univerzity Karlovy a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.

Nahrávám video

Univerzita vybudovala Mendelovu polární stanici před jedenácti lety na Rossově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova, a to zhruba za 50 milionů korun. Expedice se na ostrov dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 3 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 4 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 7 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 8 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.