Česká antarktická výprava letos využije i drony

Letošní expedice vědců z brněnské Masarykovy univerzity do Antarktidy chce pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu či rostlin. Na výpravu pojede tým 17 odborníků, pobývat budou na Mendelově polární stanici.

Pro mapování přírodních fenoménů tentokráte vědci využijí i drony, uvedla dnes Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Výzkumníci odjedou 28. prosince z Prahy, na ostrově Jamese Rosse chtějí zkoumat mimo jiné i rozšíření takzvaných nižších rostlin. „Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Drony mění všechno – i výzkum Antarktidy

K tomu využijí mimo jiné i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením. Dostanou se díky tomu i na nepřístupná místa.

„Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ doplnil Nývlt. Podle něj vědci počítají s detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.

Čeští vědci používají drony třeba i v kostelích: 

Nahrávám video
Drony v Kostele sv. Mikuláše
Zdroj: ČT24

 Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se pak bude věnovat i zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově.

Letošní expedice má 17 členů, kromě Masarykovy univerzity se budou výzkumu v Antarktidě věnovat dva vědci z Univerzity Karlovy a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.

Nahrávám video
Výsledky expedice Antarktida 2015–16
Zdroj: ČT24

Univerzita vybudovala Mendelovu polární stanici před jedenácti lety na Rossově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova, a to zhruba za 50 milionů korun. Expedice se na ostrov dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...