Česká antarktická výprava letos využije i drony

Letošní expedice vědců z brněnské Masarykovy univerzity do Antarktidy chce pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu či rostlin. Na výpravu pojede tým 17 odborníků, pobývat budou na Mendelově polární stanici.

Pro mapování přírodních fenoménů tentokráte vědci využijí i drony, uvedla dnes Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Výzkumníci odjedou 28. prosince z Prahy, na ostrově Jamese Rosse chtějí zkoumat mimo jiné i rozšíření takzvaných nižších rostlin. „Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Drony mění všechno – i výzkum Antarktidy

K tomu využijí mimo jiné i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením. Dostanou se díky tomu i na nepřístupná místa.

„Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ doplnil Nývlt. Podle něj vědci počítají s detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.

Čeští vědci používají drony třeba i v kostelích: 

Nahrávám video

 Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se pak bude věnovat i zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově.

Letošní expedice má 17 členů, kromě Masarykovy univerzity se budou výzkumu v Antarktidě věnovat dva vědci z Univerzity Karlovy a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.

Nahrávám video

Univerzita vybudovala Mendelovu polární stanici před jedenácti lety na Rossově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova, a to zhruba za 50 milionů korun. Expedice se na ostrov dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 19 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...