Částečky z tetování pronikají do lymfatických uzlin, prokázal výzkum

Vědci pomocí špičkových přístrojů zjistili, že drobné částečky z pigmentů používaných pro tetování mohou pronikat do vnitřních orgánů těla. Jejich vliv na zdraví je zatím neznámý.

  • Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina je orgán lymfatického systému obratlovců. Mízní uzliny jsou součástí mízního oběhu a navazují funkčně na mízní cévy. V mízních uzlinách dochází k vychytávání cizorodých látek a antigenů.

Částečky obsažené v inkoustu, který se používá pro tetování, cestují po celém těle. V podobě mikro a nanočástic se mohou dostat až do lymfatických uzlin. Popsali to vědci v zářijovém čísle odborného časopisu Scientific Reports.

Podařilo se jim najít statistické důkazy o tom, že organická i neorganická barviva se dostávají z tetování do orgánů uvnitř těla. Existovala sice řada podezření, ale dosud to nikdo neprokázal.

„Když si někdo chce nechat vyrobit tetování, je často velmi opatrný ve výběru salonu, kde používají opravdu sterilní jehly. Ale nikdo neanalyzuje chemické složení barev – naše studie však dokazuje, že by to bylo vhodné,“ vysvětlil hlavní autor studie Hiram Castillo.

Co (ne)víme o tetování?

Ve skutečnosti je o potenciálních nečistotách v barvách známo jen málo; většina tetovacích inkoustů obsahuje organické pigmenty, ale také látky jako nikl, chrom, mangan nebo kobalt.

Jedním z často využívaných pigmentů je oxid titaničitý. Uměle připravený oxid titaničitý označovaný jako titanová běloba má široké použití jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství a jako účinná složka některých opalovacích krémů. V tetovacích barvách slouží k přípravě různých odstínů.

Nahrávám video

Že jeho mikročástice mohou pronikat do těla, se vědělo, ale informace o nanočásticích v lymfatických uzlinách je zcela nová. „Nevěděli jsme, že v nanoformě tam mohou pronikat. A to je problém, protože v této formě tam mohou reagovat s tkáněmi zcela jinak,“ dodal Bernhard Hesse, další z autorů práce.

Vědci nyní chtějí ve výzkumu pokračovat; rádi by prozkoumali více lidí a také by se chtěli zaměřit na to, jaký vliv nanočástice na lymfatické uzliny mohou mít. Zatím pracují pouze s podezřením, že by mohly vést k jejich dlouhodobému podráždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...