Částečky z tetování pronikají do lymfatických uzlin, prokázal výzkum

Vědci pomocí špičkových přístrojů zjistili, že drobné částečky z pigmentů používaných pro tetování mohou pronikat do vnitřních orgánů těla. Jejich vliv na zdraví je zatím neznámý.

  • Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina je orgán lymfatického systému obratlovců. Mízní uzliny jsou součástí mízního oběhu a navazují funkčně na mízní cévy. V mízních uzlinách dochází k vychytávání cizorodých látek a antigenů.

Částečky obsažené v inkoustu, který se používá pro tetování, cestují po celém těle. V podobě mikro a nanočástic se mohou dostat až do lymfatických uzlin. Popsali to vědci v zářijovém čísle odborného časopisu Scientific Reports.

Podařilo se jim najít statistické důkazy o tom, že organická i neorganická barviva se dostávají z tetování do orgánů uvnitř těla. Existovala sice řada podezření, ale dosud to nikdo neprokázal.

„Když si někdo chce nechat vyrobit tetování, je často velmi opatrný ve výběru salonu, kde používají opravdu sterilní jehly. Ale nikdo neanalyzuje chemické složení barev – naše studie však dokazuje, že by to bylo vhodné,“ vysvětlil hlavní autor studie Hiram Castillo.

Co (ne)víme o tetování?

Ve skutečnosti je o potenciálních nečistotách v barvách známo jen málo; většina tetovacích inkoustů obsahuje organické pigmenty, ale také látky jako nikl, chrom, mangan nebo kobalt.

Jedním z často využívaných pigmentů je oxid titaničitý. Uměle připravený oxid titaničitý označovaný jako titanová běloba má široké použití jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství a jako účinná složka některých opalovacích krémů. V tetovacích barvách slouží k přípravě různých odstínů.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Tabuizované tetování v Japonsku
Zdroj: ČT24

Že jeho mikročástice mohou pronikat do těla, se vědělo, ale informace o nanočásticích v lymfatických uzlinách je zcela nová. „Nevěděli jsme, že v nanoformě tam mohou pronikat. A to je problém, protože v této formě tam mohou reagovat s tkáněmi zcela jinak,“ dodal Bernhard Hesse, další z autorů práce.

Vědci nyní chtějí ve výzkumu pokračovat; rádi by prozkoumali více lidí a také by se chtěli zaměřit na to, jaký vliv nanočástice na lymfatické uzliny mohou mít. Zatím pracují pouze s podezřením, že by mohly vést k jejich dlouhodobému podráždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 6 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...