Částečky z tetování pronikají do lymfatických uzlin, prokázal výzkum

Vědci pomocí špičkových přístrojů zjistili, že drobné částečky z pigmentů používaných pro tetování mohou pronikat do vnitřních orgánů těla. Jejich vliv na zdraví je zatím neznámý.

  • Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina je orgán lymfatického systému obratlovců. Mízní uzliny jsou součástí mízního oběhu a navazují funkčně na mízní cévy. V mízních uzlinách dochází k vychytávání cizorodých látek a antigenů.

Částečky obsažené v inkoustu, který se používá pro tetování, cestují po celém těle. V podobě mikro a nanočástic se mohou dostat až do lymfatických uzlin. Popsali to vědci v zářijovém čísle odborného časopisu Scientific Reports.

Podařilo se jim najít statistické důkazy o tom, že organická i neorganická barviva se dostávají z tetování do orgánů uvnitř těla. Existovala sice řada podezření, ale dosud to nikdo neprokázal.

„Když si někdo chce nechat vyrobit tetování, je často velmi opatrný ve výběru salonu, kde používají opravdu sterilní jehly. Ale nikdo neanalyzuje chemické složení barev – naše studie však dokazuje, že by to bylo vhodné,“ vysvětlil hlavní autor studie Hiram Castillo.

Co (ne)víme o tetování?

Ve skutečnosti je o potenciálních nečistotách v barvách známo jen málo; většina tetovacích inkoustů obsahuje organické pigmenty, ale také látky jako nikl, chrom, mangan nebo kobalt.

Jedním z často využívaných pigmentů je oxid titaničitý. Uměle připravený oxid titaničitý označovaný jako titanová běloba má široké použití jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství a jako účinná složka některých opalovacích krémů. V tetovacích barvách slouží k přípravě různých odstínů.

Nahrávám video

Že jeho mikročástice mohou pronikat do těla, se vědělo, ale informace o nanočásticích v lymfatických uzlinách je zcela nová. „Nevěděli jsme, že v nanoformě tam mohou pronikat. A to je problém, protože v této formě tam mohou reagovat s tkáněmi zcela jinak,“ dodal Bernhard Hesse, další z autorů práce.

Vědci nyní chtějí ve výzkumu pokračovat; rádi by prozkoumali více lidí a také by se chtěli zaměřit na to, jaký vliv nanočástice na lymfatické uzliny mohou mít. Zatím pracují pouze s podezřením, že by mohly vést k jejich dlouhodobému podráždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 2 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 17 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 20 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 23 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.