„Buď odvážný... poslouchej nadřízené.“ Vědci našli sedm hodnot, které mají společné všechny kultury na světě

Antropologové z univerzity v Oxfordu objevili sedm univerzálně platných morálních zákonů, které podle jejich výzkumu platí ve všech velkých kulturách světa. Vědci v rozsáhlém výzkumu analyzovali přes 600 tisíc stránek různých textů – mělo by tak jít o nejrozsáhlější rozbor morálky napříč kulturami.

Vědci z Oxfordu prozkoumali morální pravidla platná v šedesáti kulturách po celém světě. Našli jich sedm, které se vyskytovaly úplně ve všech:

  1. Pomáhej své rodině
  2. Pomáhej své skupině
  3. Vracej laskavosti
  4. Buď odvážný
  5. Poslouchej nadřízené
  6. Rozděluj zdroje spravedlivě
  7. Respektuj majetek ostatních

Tato práce je výjimečná množstvím zkoumaných kultur. Už starší studie některá tato morální pravidla zkoumaly, ale zatím nikdy všechna dohromady, ani ne na tak rozsáhlém a pestrém vzorku světových kultur. Studie vyšla v odborném časopise Current Anthropology.

Morálka je univerzální

„Debata mezi morálními relativisty a morálními univerzalisty zuřila po celá staletí, ale teď konečně máme na některé sporné otázky odpovědi,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Dr. Oliver Scott Curry.

Tento spor měl dvě řešení: buď existuje nějaká společná morálka, kterou se lidé řídí, anebo jsou morální volby volné, založené jen na prostředí, kde daná kultura existuje. „Lidé po celém světě čelí podobným společenským problémům, používají tedy podobné sestavy morálních pravidel, aby tyto problémy řešily,“ říká Curry. „Jak jsme předvídali, těchto sedm morálních zásad se objevuje univerzálně, napříč všemi kulturami. Všichni lidé sdílí společný morální kód. Všichni souhlasí, že spolupracovat pro společné dobro je ta správná věc,“ vysvětluje vědec.

  • Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva zase tím, že se nedá soudně vymáhat a za její porušení nepřicházejí sankce (potrestání).

Výzkumníci v této práci testovali teorii, že morálka vznikla, aby zlepšovala spolupráci. A protože existují různé druhy spolupráce, existuje i více různých morálek. Podle této teorie bylo úkolem morálky posilovat rodinné vazby. Vysvětluje také, proč lidé uzavírají koalice – zjednodušeně „v množství je síla.“ Právě tyto evoluční tlaky vytvořily morální pravidla, která způsobila, že si ceníme jednoty, solidarity a loajality.

Co je dobré, je společné

Antropologové ukázali, že sedmička výše uvedených morálních zásad je ve všech kulturách považována za dobrou. A také, že se nenašla jediná kultura, kde by byla tato pravidla pokládána za morálně špatná. Není tedy pravda, jak se domnívali někteří antropologové v minulosti, že jde jen o pravidla platná v Evropě a že jiné kultury se řídí jinými pravidly.

Vědci v práci poskytují desítky příkladů z nejrůznějších pro Evropany exotických kultur – od amharských zásad pevné rodiny, přes rovnostářství v Koreji, až po reciprocitu mezi lidem Garo v Indii nebo oslavu válečnictví u Masajů.

Studie ovšem odhalila také nepravidelnosti. Přestože všechny kultury se Sedmerem souhlasily, lišily se od sebe podle toho, jakou míru důležitosti u nich měly jednotlivé body. Tým, který na tomto výzkumu pracoval, teď vypracoval nový dotazník, pomocí něhož hodlá u zástupců konkrétních kultur zjišťovat, jaké je u nich postavení hodnot v žebříčku. Podle toho by pak rádi hledali podobnosti a odlišnosti mezi různými společnostmi.

„Doufáme, že tento výzkum pomůže porozumění mezi lidmi z odlišných kultur – že jim ukážeme, co všechno máme společného, i v čem se lišíme,“ dodal profesor Curry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...