„Buď odvážný... poslouchej nadřízené.“ Vědci našli sedm hodnot, které mají společné všechny kultury na světě

Antropologové z univerzity v Oxfordu objevili sedm univerzálně platných morálních zákonů, které podle jejich výzkumu platí ve všech velkých kulturách světa. Vědci v rozsáhlém výzkumu analyzovali přes 600 tisíc stránek různých textů – mělo by tak jít o nejrozsáhlější rozbor morálky napříč kulturami.

Vědci z Oxfordu prozkoumali morální pravidla platná v šedesáti kulturách po celém světě. Našli jich sedm, které se vyskytovaly úplně ve všech:

  1. Pomáhej své rodině
  2. Pomáhej své skupině
  3. Vracej laskavosti
  4. Buď odvážný
  5. Poslouchej nadřízené
  6. Rozděluj zdroje spravedlivě
  7. Respektuj majetek ostatních

Tato práce je výjimečná množstvím zkoumaných kultur. Už starší studie některá tato morální pravidla zkoumaly, ale zatím nikdy všechna dohromady, ani ne na tak rozsáhlém a pestrém vzorku světových kultur. Studie vyšla v odborném časopise Current Anthropology.

Morálka je univerzální

„Debata mezi morálními relativisty a morálními univerzalisty zuřila po celá staletí, ale teď konečně máme na některé sporné otázky odpovědi,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Dr. Oliver Scott Curry.

Tento spor měl dvě řešení: buď existuje nějaká společná morálka, kterou se lidé řídí, anebo jsou morální volby volné, založené jen na prostředí, kde daná kultura existuje. „Lidé po celém světě čelí podobným společenským problémům, používají tedy podobné sestavy morálních pravidel, aby tyto problémy řešily,“ říká Curry. „Jak jsme předvídali, těchto sedm morálních zásad se objevuje univerzálně, napříč všemi kulturami. Všichni lidé sdílí společný morální kód. Všichni souhlasí, že spolupracovat pro společné dobro je ta správná věc,“ vysvětluje vědec.

  • Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva zase tím, že se nedá soudně vymáhat a za její porušení nepřicházejí sankce (potrestání).

Výzkumníci v této práci testovali teorii, že morálka vznikla, aby zlepšovala spolupráci. A protože existují různé druhy spolupráce, existuje i více různých morálek. Podle této teorie bylo úkolem morálky posilovat rodinné vazby. Vysvětluje také, proč lidé uzavírají koalice – zjednodušeně „v množství je síla.“ Právě tyto evoluční tlaky vytvořily morální pravidla, která způsobila, že si ceníme jednoty, solidarity a loajality.

Co je dobré, je společné

Antropologové ukázali, že sedmička výše uvedených morálních zásad je ve všech kulturách považována za dobrou. A také, že se nenašla jediná kultura, kde by byla tato pravidla pokládána za morálně špatná. Není tedy pravda, jak se domnívali někteří antropologové v minulosti, že jde jen o pravidla platná v Evropě a že jiné kultury se řídí jinými pravidly.

Vědci v práci poskytují desítky příkladů z nejrůznějších pro Evropany exotických kultur – od amharských zásad pevné rodiny, přes rovnostářství v Koreji, až po reciprocitu mezi lidem Garo v Indii nebo oslavu válečnictví u Masajů.

Studie ovšem odhalila také nepravidelnosti. Přestože všechny kultury se Sedmerem souhlasily, lišily se od sebe podle toho, jakou míru důležitosti u nich měly jednotlivé body. Tým, který na tomto výzkumu pracoval, teď vypracoval nový dotazník, pomocí něhož hodlá u zástupců konkrétních kultur zjišťovat, jaké je u nich postavení hodnot v žebříčku. Podle toho by pak rádi hledali podobnosti a odlišnosti mezi různými společnostmi.

„Doufáme, že tento výzkum pomůže porozumění mezi lidmi z odlišných kultur – že jim ukážeme, co všechno máme společného, i v čem se lišíme,“ dodal profesor Curry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 16 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...