Brněnští lékaři dali poprvé ušní implantát do kosti lebky, vrátili tak sluch dvanáctiletému chlapci

Lékaři Dětské nemocnice v Brně dali jako první v ČR ušní implantát dítěti do kosti lebky. Novinářům to řekl přednosta kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík. Nový typ implantátu z Rakouska dostal dvanáctiletý Martin z Brna. Kvůli špatně vyvinutým sluchovodům odmalička slyšel velmi špatně, odhadem jen na 20 procent. Teď má ale implantát vložený v kosti za uchem, který podle Uríka nahrazuje sluch asi z 80 procent. Navíc nemá chlapec kvůli implantátu žádná větší omezení.

Operace stála zhruba 400 tisíc korun a uhradila ji pojišťovna. Uskutečnila se loni koncem roku, lékaři o ní ale informovali až s odstupem času, kdy je chlapec po rekonvalescenci a normálně žije bez větších omezení.

„Implantát se voperuje za ucho pod kůži do kosti lebky. Potom se to nechá několik týdnů zahojit a z venku na hlavu se přiloží procesor, který snímá zvukové vlny,“ popsal Urík. U procesoru je potřeba měnit asi jednou za týden baterky.

„Implantát navrhla a dodává rakouská firma MedEl. Mezi jeho benefity patří zejména to, že je pod neporušenou kůží neviditelný a ve srovnání s jinými systémy přímého kostního vedení minimalizuje nebezpečí z podráždění kůže. Na rozdíl od předchozích typů se navíc nevyskytují komplikace hojení v místě rány. Pacienty je proto velmi pozitivně hodnocen z estetického hlediska, a to je v dnešní době nezanedbatelné, i když nejdůležitější je pro ně především zisk sluchu,“ uvádí nemocnice.

Pacient si může upravit hlasitost pomocí chytrého telefonu

Zatímco implantát má člověk v kosti doživotně, procesor drží magnet a dá se podle potřeby sundat, přičemž pacient opět hůř slyší. Dvanáctiletý Martin například procesor odkládá na spaní nebo při umývání hlavy. Podle Uríka by ale časem měl vzniknout procesor voděodolný nebo takový, který by se dal bezkontaktně nabít. Už nyní se dá ovládat chytrým telefonem, díky kterému může pacient například upravit hlasitost a podobně.

Martin nemá po operaci žádná větší omezení. Ve škole se například účastní sportovních činností, jako je vybíjená. Než podstoupil operaci, pomáhala mu lépe slyšet speciální čelenka, která tlačila vibrovací přístroj k hlavě. „Bolela mě ale hlava a byl jsem unavený. Teď už mě hlava nebolí,“ pochvaluje si.

Po Martinovi operovala nemocnice další tři děti a další operace chystá letos. Podle Uríka lze zákrok provést od pěti let věku. Je však potřeba zjistit, zda má dítě za uchem místo pro implantát měřící 9 x 15 milimetrů.

Využít se dá u dětí s vadami sluchu nebo neslyšících. „Nejčastěji jsou to vrozené vady, kdy děti nemají vyvinuté ušní boltce nebo zvukovody,“ poznamenal Urík. Dodal, že je na jednání s pojišťovnami, aby se metoda dala používat i u jiných zdravotních potíží se sluchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
včera v 19:58

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
včera v 10:50

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
včera v 10:16

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
včera v 09:15

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
včera v 08:46

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.