Brněnští lékaři dali poprvé ušní implantát do kosti lebky, vrátili tak sluch dvanáctiletému chlapci

Lékaři Dětské nemocnice v Brně dali jako první v ČR ušní implantát dítěti do kosti lebky. Novinářům to řekl přednosta kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík. Nový typ implantátu z Rakouska dostal dvanáctiletý Martin z Brna. Kvůli špatně vyvinutým sluchovodům odmalička slyšel velmi špatně, odhadem jen na 20 procent. Teď má ale implantát vložený v kosti za uchem, který podle Uríka nahrazuje sluch asi z 80 procent. Navíc nemá chlapec kvůli implantátu žádná větší omezení.

Operace stála zhruba 400 tisíc korun a uhradila ji pojišťovna. Uskutečnila se loni koncem roku, lékaři o ní ale informovali až s odstupem času, kdy je chlapec po rekonvalescenci a normálně žije bez větších omezení.

„Implantát se voperuje za ucho pod kůži do kosti lebky. Potom se to nechá několik týdnů zahojit a z venku na hlavu se přiloží procesor, který snímá zvukové vlny,“ popsal Urík. U procesoru je potřeba měnit asi jednou za týden baterky.

„Implantát navrhla a dodává rakouská firma MedEl. Mezi jeho benefity patří zejména to, že je pod neporušenou kůží neviditelný a ve srovnání s jinými systémy přímého kostního vedení minimalizuje nebezpečí z podráždění kůže. Na rozdíl od předchozích typů se navíc nevyskytují komplikace hojení v místě rány. Pacienty je proto velmi pozitivně hodnocen z estetického hlediska, a to je v dnešní době nezanedbatelné, i když nejdůležitější je pro ně především zisk sluchu,“ uvádí nemocnice.

Pacient si může upravit hlasitost pomocí chytrého telefonu

Zatímco implantát má člověk v kosti doživotně, procesor drží magnet a dá se podle potřeby sundat, přičemž pacient opět hůř slyší. Dvanáctiletý Martin například procesor odkládá na spaní nebo při umývání hlavy. Podle Uríka by ale časem měl vzniknout procesor voděodolný nebo takový, který by se dal bezkontaktně nabít. Už nyní se dá ovládat chytrým telefonem, díky kterému může pacient například upravit hlasitost a podobně.

Martin nemá po operaci žádná větší omezení. Ve škole se například účastní sportovních činností, jako je vybíjená. Než podstoupil operaci, pomáhala mu lépe slyšet speciální čelenka, která tlačila vibrovací přístroj k hlavě. „Bolela mě ale hlava a byl jsem unavený. Teď už mě hlava nebolí,“ pochvaluje si.

Po Martinovi operovala nemocnice další tři děti a další operace chystá letos. Podle Uríka lze zákrok provést od pěti let věku. Je však potřeba zjistit, zda má dítě za uchem místo pro implantát měřící 9 x 15 milimetrů.

Využít se dá u dětí s vadami sluchu nebo neslyšících. „Nejčastěji jsou to vrozené vady, kdy děti nemají vyvinuté ušní boltce nebo zvukovody,“ poznamenal Urík. Dodal, že je na jednání s pojišťovnami, aby se metoda dala používat i u jiných zdravotních potíží se sluchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled