Britové našli způsob, jak přimět zuby, aby se samy uzdravily

Nová metoda slibuje, že obnoví živé buňky v zubní dřeni. Využije se na to prostředek původně vyvinutý proti Alzheimerově nemoci na londýnské vysoké škole King's College.

Když zub zažije trauma nebo infekci, bývá zubní dřeň odhalená nebo dokonce infikovaná. Zub se tomu snaží bránit, infekce je vždy pro organismus velmi stresový stav. Zub produkuje zubovinu neboli dentin – tato žlutobílá hmota podobající se kosti je vlastně to, co tvoří většinu zubu. Zub je schopen této látky vyrobit přirozeně jen úzkou vrstvičku, která potáhne poškozené místo – větší zasažená místa nezvládá a člověk pak musí k zubaři.

Zubaři používají na zaplnění větších dírek v zubu různé umělé výplně, tyto látky pak zůstávají součástí zubu a nerozpadají se; normální původní stav zubu se tedy již nikdy neobnoví. Ve studii, která vyšla 9. ledna v odborném časopise Nature, ale vědci z King's College popsali způsob, jak stimulovat kmenové buňky obsažené v zubní dřeni a přimět zub, aby produkoval více dentinu i ve velkých dutinách. Důsledkem by mělo být omezení plomb v zubní medicíně.

Všechny části výzkumu již byly úspěšně otestovány a schváleny

Inovativní biologický přístup k tisíciletí starému problému by vlastně přenesl práci zubaře se zaplňováním dutiny v zubu na přírodu – zubovina je totiž výrazně kvalitnějším materiálem než cokoliv, co dokážeme vyrobit laboratorně. Zubní výplně vypadávají a při jejich každé další opravě se dutina zvětšuje; po větším počtu takových „oprav“ se musí zub vytrhnout.

Nahrávám video

Pozoruhodný je také přístup, jak to dokázali: vědci na to využili několik drobných molekul, které stimulují růst buněk v zubu. Jednou z nich je inhibitor tideglusib, který byl předtím využitý v klinických testech k léčbě neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Díky tomu, že byl prostředek již testován, bude podle lékařů relativně snadné a především rychlé zavést ho do praxe.

Lékaři doručili lék na místo pomocí biologicky odbouratelných kolagenových houbiček; na nich byly umístěné dávky drobné molekuly glykogensyntázakinázy (GSK-3). Během doby se houba v dutině zubu odbourala a nahradily ji nové vrstvy zuboviny. Také kolagenové houby jsou již dlouhou dobu známé a využívané pomůcky, což přispívá k tomu, aby se tato léčba dala velmi brzo začít používat.

Professor Paul Sharpe z King's College London uvedl: „Jednoduchost našeho přístupu z něj dělá ideální produkt pro dentální medicínu a přirozenou léčbu velkých dutin. Navíc můžeme využít léku, který byl již klinicky testován, což je skvělá příležitost dostat tuto léčbu rychle k lidem.“

Co nám řeknou zuby o člověku?

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 2 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...