Britové našli způsob, jak přimět zuby, aby se samy uzdravily

Nová metoda slibuje, že obnoví živé buňky v zubní dřeni. Využije se na to prostředek původně vyvinutý proti Alzheimerově nemoci na londýnské vysoké škole King's College.

Když zub zažije trauma nebo infekci, bývá zubní dřeň odhalená nebo dokonce infikovaná. Zub se tomu snaží bránit, infekce je vždy pro organismus velmi stresový stav. Zub produkuje zubovinu neboli dentin – tato žlutobílá hmota podobající se kosti je vlastně to, co tvoří většinu zubu. Zub je schopen této látky vyrobit přirozeně jen úzkou vrstvičku, která potáhne poškozené místo – větší zasažená místa nezvládá a člověk pak musí k zubaři.

Zubaři používají na zaplnění větších dírek v zubu různé umělé výplně, tyto látky pak zůstávají součástí zubu a nerozpadají se; normální původní stav zubu se tedy již nikdy neobnoví. Ve studii, která vyšla 9. ledna v odborném časopise Nature, ale vědci z King's College popsali způsob, jak stimulovat kmenové buňky obsažené v zubní dřeni a přimět zub, aby produkoval více dentinu i ve velkých dutinách. Důsledkem by mělo být omezení plomb v zubní medicíně.

Všechny části výzkumu již byly úspěšně otestovány a schváleny

Inovativní biologický přístup k tisíciletí starému problému by vlastně přenesl práci zubaře se zaplňováním dutiny v zubu na přírodu – zubovina je totiž výrazně kvalitnějším materiálem než cokoliv, co dokážeme vyrobit laboratorně. Zubní výplně vypadávají a při jejich každé další opravě se dutina zvětšuje; po větším počtu takových „oprav“ se musí zub vytrhnout.

2 minuty
Podle zubní lékařky jsou služby občas hektické
Zdroj: ČT24

Pozoruhodný je také přístup, jak to dokázali: vědci na to využili několik drobných molekul, které stimulují růst buněk v zubu. Jednou z nich je inhibitor tideglusib, který byl předtím využitý v klinických testech k léčbě neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Díky tomu, že byl prostředek již testován, bude podle lékařů relativně snadné a především rychlé zavést ho do praxe.

Lékaři doručili lék na místo pomocí biologicky odbouratelných kolagenových houbiček; na nich byly umístěné dávky drobné molekuly glykogensyntázakinázy (GSK-3). Během doby se houba v dutině zubu odbourala a nahradily ji nové vrstvy zuboviny. Také kolagenové houby jsou již dlouhou dobu známé a využívané pomůcky, což přispívá k tomu, aby se tato léčba dala velmi brzo začít používat.

Professor Paul Sharpe z King's College London uvedl: „Jednoduchost našeho přístupu z něj dělá ideální produkt pro dentální medicínu a přirozenou léčbu velkých dutin. Navíc můžeme využít léku, který byl již klinicky testován, což je skvělá příležitost dostat tuto léčbu rychle k lidem.“

Co nám řeknou zuby o člověku?

11 minut
Antropolog: Ze zubů se dozvíme o naší minulosti hodně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 16 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 22 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
16. 12. 2025
Načítání...