Britové našli způsob, jak přimět zuby, aby se samy uzdravily

Nová metoda slibuje, že obnoví živé buňky v zubní dřeni. Využije se na to prostředek původně vyvinutý proti Alzheimerově nemoci na londýnské vysoké škole King's College.

Když zub zažije trauma nebo infekci, bývá zubní dřeň odhalená nebo dokonce infikovaná. Zub se tomu snaží bránit, infekce je vždy pro organismus velmi stresový stav. Zub produkuje zubovinu neboli dentin – tato žlutobílá hmota podobající se kosti je vlastně to, co tvoří většinu zubu. Zub je schopen této látky vyrobit přirozeně jen úzkou vrstvičku, která potáhne poškozené místo – větší zasažená místa nezvládá a člověk pak musí k zubaři.

Zubaři používají na zaplnění větších dírek v zubu různé umělé výplně, tyto látky pak zůstávají součástí zubu a nerozpadají se; normální původní stav zubu se tedy již nikdy neobnoví. Ve studii, která vyšla 9. ledna v odborném časopise Nature, ale vědci z King's College popsali způsob, jak stimulovat kmenové buňky obsažené v zubní dřeni a přimět zub, aby produkoval více dentinu i ve velkých dutinách. Důsledkem by mělo být omezení plomb v zubní medicíně.

Všechny části výzkumu již byly úspěšně otestovány a schváleny

Inovativní biologický přístup k tisíciletí starému problému by vlastně přenesl práci zubaře se zaplňováním dutiny v zubu na přírodu – zubovina je totiž výrazně kvalitnějším materiálem než cokoliv, co dokážeme vyrobit laboratorně. Zubní výplně vypadávají a při jejich každé další opravě se dutina zvětšuje; po větším počtu takových „oprav“ se musí zub vytrhnout.

Nahrávám video

Pozoruhodný je také přístup, jak to dokázali: vědci na to využili několik drobných molekul, které stimulují růst buněk v zubu. Jednou z nich je inhibitor tideglusib, který byl předtím využitý v klinických testech k léčbě neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Díky tomu, že byl prostředek již testován, bude podle lékařů relativně snadné a především rychlé zavést ho do praxe.

Lékaři doručili lék na místo pomocí biologicky odbouratelných kolagenových houbiček; na nich byly umístěné dávky drobné molekuly glykogensyntázakinázy (GSK-3). Během doby se houba v dutině zubu odbourala a nahradily ji nové vrstvy zuboviny. Také kolagenové houby jsou již dlouhou dobu známé a využívané pomůcky, což přispívá k tomu, aby se tato léčba dala velmi brzo začít používat.

Professor Paul Sharpe z King's College London uvedl: „Jednoduchost našeho přístupu z něj dělá ideální produkt pro dentální medicínu a přirozenou léčbu velkých dutin. Navíc můžeme využít léku, který byl již klinicky testován, což je skvělá příležitost dostat tuto léčbu rychle k lidem.“

Co nám řeknou zuby o člověku?

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...