Britové našli způsob, jak přimět zuby, aby se samy uzdravily

Nová metoda slibuje, že obnoví živé buňky v zubní dřeni. Využije se na to prostředek původně vyvinutý proti Alzheimerově nemoci na londýnské vysoké škole King's College.

Když zub zažije trauma nebo infekci, bývá zubní dřeň odhalená nebo dokonce infikovaná. Zub se tomu snaží bránit, infekce je vždy pro organismus velmi stresový stav. Zub produkuje zubovinu neboli dentin – tato žlutobílá hmota podobající se kosti je vlastně to, co tvoří většinu zubu. Zub je schopen této látky vyrobit přirozeně jen úzkou vrstvičku, která potáhne poškozené místo – větší zasažená místa nezvládá a člověk pak musí k zubaři.

Zubaři používají na zaplnění větších dírek v zubu různé umělé výplně, tyto látky pak zůstávají součástí zubu a nerozpadají se; normální původní stav zubu se tedy již nikdy neobnoví. Ve studii, která vyšla 9. ledna v odborném časopise Nature, ale vědci z King's College popsali způsob, jak stimulovat kmenové buňky obsažené v zubní dřeni a přimět zub, aby produkoval více dentinu i ve velkých dutinách. Důsledkem by mělo být omezení plomb v zubní medicíně.

Všechny části výzkumu již byly úspěšně otestovány a schváleny

Inovativní biologický přístup k tisíciletí starému problému by vlastně přenesl práci zubaře se zaplňováním dutiny v zubu na přírodu – zubovina je totiž výrazně kvalitnějším materiálem než cokoliv, co dokážeme vyrobit laboratorně. Zubní výplně vypadávají a při jejich každé další opravě se dutina zvětšuje; po větším počtu takových „oprav“ se musí zub vytrhnout.

2 minuty
Podle zubní lékařky jsou služby občas hektické
Zdroj: ČT24

Pozoruhodný je také přístup, jak to dokázali: vědci na to využili několik drobných molekul, které stimulují růst buněk v zubu. Jednou z nich je inhibitor tideglusib, který byl předtím využitý v klinických testech k léčbě neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Díky tomu, že byl prostředek již testován, bude podle lékařů relativně snadné a především rychlé zavést ho do praxe.

Lékaři doručili lék na místo pomocí biologicky odbouratelných kolagenových houbiček; na nich byly umístěné dávky drobné molekuly glykogensyntázakinázy (GSK-3). Během doby se houba v dutině zubu odbourala a nahradily ji nové vrstvy zuboviny. Také kolagenové houby jsou již dlouhou dobu známé a využívané pomůcky, což přispívá k tomu, aby se tato léčba dala velmi brzo začít používat.

Professor Paul Sharpe z King's College London uvedl: „Jednoduchost našeho přístupu z něj dělá ideální produkt pro dentální medicínu a přirozenou léčbu velkých dutin. Navíc můžeme využít léku, který byl již klinicky testován, což je skvělá příležitost dostat tuto léčbu rychle k lidem.“

Co nám řeknou zuby o člověku?

11 minut
Antropolog: Ze zubů se dozvíme o naší minulosti hodně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...