Nová metoda slibuje, že obnoví živé buňky v zubní dřeni. Využije se na to prostředek původně vyvinutý proti Alzheimerově nemoci na londýnské vysoké škole King's College.
Britové našli způsob, jak přimět zuby, aby se samy uzdravily
Když zub zažije trauma nebo infekci, bývá zubní dřeň odhalená nebo dokonce infikovaná. Zub se tomu snaží bránit, infekce je vždy pro organismus velmi stresový stav. Zub produkuje zubovinu neboli dentin – tato žlutobílá hmota podobající se kosti je vlastně to, co tvoří většinu zubu. Zub je schopen této látky vyrobit přirozeně jen úzkou vrstvičku, která potáhne poškozené místo – větší zasažená místa nezvládá a člověk pak musí k zubaři.
Zubaři používají na zaplnění větších dírek v zubu různé umělé výplně, tyto látky pak zůstávají součástí zubu a nerozpadají se; normální původní stav zubu se tedy již nikdy neobnoví. Ve studii, která vyšla 9. ledna v odborném časopise Nature, ale vědci z King's College popsali způsob, jak stimulovat kmenové buňky obsažené v zubní dřeni a přimět zub, aby produkoval více dentinu i ve velkých dutinách. Důsledkem by mělo být omezení plomb v zubní medicíně.
Všechny části výzkumu již byly úspěšně otestovány a schváleny
Inovativní biologický přístup k tisíciletí starému problému by vlastně přenesl práci zubaře se zaplňováním dutiny v zubu na přírodu – zubovina je totiž výrazně kvalitnějším materiálem než cokoliv, co dokážeme vyrobit laboratorně. Zubní výplně vypadávají a při jejich každé další opravě se dutina zvětšuje; po větším počtu takových „oprav“ se musí zub vytrhnout.
Podle zubní lékařky jsou služby občas hektické (zdroj: ČT24)
Pozoruhodný je také přístup, jak to dokázali: vědci na to využili několik drobných molekul, které stimulují růst buněk v zubu. Jednou z nich je inhibitor tideglusib, který byl předtím využitý v klinických testech k léčbě neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Díky tomu, že byl prostředek již testován, bude podle lékařů relativně snadné a především rychlé zavést ho do praxe.
Lékaři doručili lék na místo pomocí biologicky odbouratelných kolagenových houbiček; na nich byly umístěné dávky drobné molekuly glykogensyntázakinázy (GSK-3). Během doby se houba v dutině zubu odbourala a nahradily ji nové vrstvy zuboviny. Také kolagenové houby jsou již dlouhou dobu známé a využívané pomůcky, což přispívá k tomu, aby se tato léčba dala velmi brzo začít používat.
Professor Paul Sharpe z King's College London uvedl: „Jednoduchost našeho přístupu z něj dělá ideální produkt pro dentální medicínu a přirozenou léčbu velkých dutin. Navíc můžeme využít léku, který byl již klinicky testován, což je skvělá příležitost dostat tuto léčbu rychle k lidem.“
Co nám řeknou zuby o člověku?
Antropolog: Ze zubů se dozvíme o naší minulosti hodně (zdroj: ČT24)