Božský drak snesl šest vajec: Čínský robot vypustil na orbitu neznámé objekty

Na oběžné dráze se od poloviny prosince pohybuje čínský robotický letoun s neznámou misí. Podle amatérských astronomů vypouští menší objekty.

Čínský robotický kosmický letoun Šen-lung, v překladu Božský drak, je v současné době na své třetí vesmírné misi. Na oběžnou dráhu krátce po vypuštění vypustil šest neidentifikovaných objektů. Právě proto, že Čína neoznámila, co jsou zač, se dostaly do hledáčku nejen zvídavých amatérských astronomů, ale také Vesmírných sil Spojených států amerických.

Čína letoun bez posádky vypustila 15. prosince, do kosmu ho z kosmodromu v severozápadní Číně vynesla raketa Dlouhý pochod 2F, což je stejný stroj, jaký se využívá pro vynášení astronautů do vesmíru. Čínská média zatím ani nezveřejnila fotografie letounu Šen-lung.

Co se o nich ví – a co ne

„Zkušební sonda bude po určitou dobu pracovat na oběžné dráze a poté se vrátí na plánované místo přistání v Číně,“ uvedla čínská státní agentura Nová Čína. „Během tohoto období bude podle plánu prováděno ověřování opakovaně použitelných technologií a kosmické vědecké experimenty, které mají poskytnout technickou podporu pro mírové využívání vesmíru.“

Americké ministerstvo obrany dalo objektům banální označení A, B, C, D, E a F. Více o nich informoval web Space.com, který vycházel z analýz amatérského astronoma Scotta Tileyho. Podle něj se objekty drží za svým mateřským plavidlem a sledují ho. A přitom vysílají. Zejména A vydává signály, jež připomínají ty z minulých misí Šen-lungu. D a E zase vysílají „prázdné“ signály, tedy jen jakýsi šum, který neobsahuje žádná data. Toto vysílání není kontinuální, signál se objevuje jen občas, a navíc bývá přerušovaný.

Kosmický letoun Šen-lung se podobně choval i na svých minulých misích ve vesmíru. Také v září 2020 a v srpnu 2022 totiž vypustil malý objekt neznámé povahy. Analytici tehdy spekulovali o tom, že by se mohlo jednat o servisní moduly nebo o malé družice, které by mohly sledovat letoun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 1 hhodinou

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 2 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 3 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 22 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.