Boj se změnou klimatu se ekonomicky vyplatí, tvrdí nová studie

Důsledný boj proti změnám klimatu může světové ekonomice přinést do roku 2030 nejméně 26 bilionů dolarů (578,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie Globální komise pro ekonomiku a klima, která se snaží rozptýlit obavy, že odklon od fosilních paliv bude mít negativní dopad na hospodářský růst.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že jeho země odstoupí od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, jinak by USA zatížil „obrovskou finanční a ekonomickou zátěží“. Je v tomto pohledu ale spíše osamocený.

Globální komise pro ekonomiku a klima, jejímiž členy jsou bývalí premiéři, představitelé podniků a ekonomové, soudí, že existuje „bezprecedentní impuls“ k ekologičtějšímu růstu, který by podpořil pracovní místa a ekonomiky. Odvážná opatření v oblasti klimatu by mohla světové ekonomice kumulativně do roku 2030 přinést minimálně 26 bilionů dolarů v porovnání s obvyklým průběhem.

Cesta ke světu bez uhlíku

„Přechod na nízkouhlíkovou cestu je stále vnímám jako nákladný,“ uvedla hlavní autorka studie Helen Mountfordová v rozhovoru s agenturou Reuters. „Touto zprávou se snažíme vrazit další hřebík do rakve těchto názorů,“ řekla.

Chytřejší investice do čistší energie, měst, potravin a využívání půdy, vody a průmyslu by mohly do roku 2030 vytvořit 65 milionů nových pracovních míst, což odpovídá pracovní síle Egypta a Británie dohromady, uvedla studie. Přesun od fosilních paliv k čistším zdrojům, jako je větrná a solární energie, by zabránil 700 tisícům předčasných úmrtím v důsledku znečištění ovzduší.

Zpráva doporučuje, aby přední ekonomiky do roku 2020 nasadily vysoké poplatky za emise oxidu uhličitého. Reformy v oblasti dotačních opatření v odvětví energetiky spolu s vyššími cenami uhlíku by mohly do roku 2030 vytvořit příjmy ve výši 2,8 bilionu dolarů ročně.

Americký pohled

Donald Trump, který pochybuje o tom, že skleníkové plyny jsou hlavní příčinou změny klimatu, a chce podporovat uhelný průmysl, prohlásil, že pařížská dohoda by mohla USA do roku 2025 připravit o 2,7 milionu pracovních míst. Studie však předpokládá, že ztráty pracovních míst v oblasti fosilních paliv mohou být více než kompenzovány růstem zaměstnanosti ve sféře obnovitelných zdrojů a stavebnictví.

Navzdory stávajícím opatřením pro zlepšení životního prostředí svět stále nedělá dost, aby zbrzdil růst teplot přinášejících více povodní, vln horka, požárů a zvyšování mořské hladiny, uzavírá zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 28 mminutami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 21 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...