Boeing otestoval záchranný systém lodi Starliner, kterou buduje pro NASA. Jeden padák selhal

Společnost Boeing v pondělí kolem třetí hodiny odpoledne zřejmě zdárně vyzkoušela záchranný systém své kosmické lodi CST-100 Starliner, kterou připravuje pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Test vysílala NASA TV v přímém přenosu na internetu. Jestli byl zcela úspěšný, ukáže teprve analýza dat zaznamenávaná během celého letu od startu až po dopad; NASA ale na Twitteru naznačila, že test považuje za úspěch.

Modul zahájil prověrku s určitým zpožděním v 15:15 našeho času startem z rampy. Další fáze letu a návratu na zem proběhly podle všeho tak, jak měly. Server Spaceflight Now si nicméně všiml, že při závěrečném klesání se rozevřely jen dva místo předpokládaných tří velkých padáků.

„Loď Starliner prolétla kritickým bezpečnostním milníkem při hlavní zkoušce svého (záchranného) systému přerušení letu. Před námi je analýza spousty dat, ale jsme o krok blíže letům s posádkou,“ uvedla NASA v prvním komentáři na Twitteru.

Podle NASA by se astronauti, pokud by dnes nějací v modulu byli, dostali bezpečně zpět na zem i při otevření jen dvou ze tří hlavních padáků.

Záchranný systém přerušení letu má v případě nečekané události během startu nosné rakety nebo krátce po něm zajistit přenesení modulu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy a nosné rakety.

Boeing versus Musk

Boeing získal od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX. Ta je v přípravě své lodi Crew Dragon o něco napřed.

Boeing CST-100 Starliner
Zdroj: NASA

Zkušební let bez posádky s přistáním u ISS a návratem na Zemi Crew Dragon úspěšně absolvoval už v první polovině března. Druhý let na orbitální komplex, tentokrát s posádkou, ale musel být odložen kvůli poškození lodě při nezdařeném dubnovém testu motorů na zemi. 

Termín startu prvního letového testu bez posádky lodi CST-100 Starliner k ISS byl stanoven na 17. prosince.

NASA netrpělivě čeká na to, až bude moci díky Crew Dragonu a Starlineru přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou nyní jediným přepravním prostředkem schopným dostávat lidi na oběžnou dráhu kolem Země od ukončení programu amerických raketoplánů z července 2011. Podle portálu ars technika v minulosti Američané platili za jedno letové místo v Sojuzu včetně výcviku zhruba 81 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). 

O víkendu se uskutečnil také test konkurenční společnosti SpaceX. Úspěšně vyzkoušela padáky pro stroj Crew Dragon: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 16 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...