Boeing otestoval záchranný systém lodi Starliner, kterou buduje pro NASA. Jeden padák selhal

Společnost Boeing v pondělí kolem třetí hodiny odpoledne zřejmě zdárně vyzkoušela záchranný systém své kosmické lodi CST-100 Starliner, kterou připravuje pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Test vysílala NASA TV v přímém přenosu na internetu. Jestli byl zcela úspěšný, ukáže teprve analýza dat zaznamenávaná během celého letu od startu až po dopad; NASA ale na Twitteru naznačila, že test považuje za úspěch.

Modul zahájil prověrku s určitým zpožděním v 15:15 našeho času startem z rampy. Další fáze letu a návratu na zem proběhly podle všeho tak, jak měly. Server Spaceflight Now si nicméně všiml, že při závěrečném klesání se rozevřely jen dva místo předpokládaných tří velkých padáků.

„Loď Starliner prolétla kritickým bezpečnostním milníkem při hlavní zkoušce svého (záchranného) systému přerušení letu. Před námi je analýza spousty dat, ale jsme o krok blíže letům s posádkou,“ uvedla NASA v prvním komentáři na Twitteru.

Podle NASA by se astronauti, pokud by dnes nějací v modulu byli, dostali bezpečně zpět na zem i při otevření jen dvou ze tří hlavních padáků.

Záchranný systém přerušení letu má v případě nečekané události během startu nosné rakety nebo krátce po něm zajistit přenesení modulu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy a nosné rakety.

Boeing versus Musk

Boeing získal od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX. Ta je v přípravě své lodi Crew Dragon o něco napřed.

Boeing CST-100 Starliner
Zdroj: NASA

Zkušební let bez posádky s přistáním u ISS a návratem na Zemi Crew Dragon úspěšně absolvoval už v první polovině března. Druhý let na orbitální komplex, tentokrát s posádkou, ale musel být odložen kvůli poškození lodě při nezdařeném dubnovém testu motorů na zemi. 

Termín startu prvního letového testu bez posádky lodi CST-100 Starliner k ISS byl stanoven na 17. prosince.

NASA netrpělivě čeká na to, až bude moci díky Crew Dragonu a Starlineru přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou nyní jediným přepravním prostředkem schopným dostávat lidi na oběžnou dráhu kolem Země od ukončení programu amerických raketoplánů z července 2011. Podle portálu ars technika v minulosti Američané platili za jedno letové místo v Sojuzu včetně výcviku zhruba 81 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). 

O víkendu se uskutečnil také test konkurenční společnosti SpaceX. Úspěšně vyzkoušela padáky pro stroj Crew Dragon: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...