Bahno se v podmínkách Marsu chová podobně jako láva, zjistili vědci

Nahrávám video

Bahno na Marsu teče jinak než v pozemských podmínkách, připomíná lávu, zjistil mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci. Výzkumníci zároveň potvrdili, že na rudé planetě je možný bahenní vulkanismus. Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience.

„Snažili jsme se zodpovědět otázku, zda by, principově, mohl na Marsu bahenní vulkanismus fungovat,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

„Další rovina je, že máme tendenci porovnávat bahenní sopky na Marsu s tím, jak vypadají na Zemi. Jenže ve mně vždy hlodalo, zda je takový přístup dobrý. Nevíte, jak se materiál, který někde poteče, bude chovat a zda nakonec nevytvoří něco úplně jiného,“ dodal.

Během studie Brož a další výzkumníci na britské Open University v nízkotlaké komoře simulovali podmínky Marsu, kde je hustota atmosféry zhruba 150krát nižší než v případě Země. Na studený písčitý povrch vylévali dobře tekoucí bahno bohaté na vodu. Ta kvůli nízkému tlaku nebyla stabilní, začala se vařit a odpařovat.

„V tu chvíli začne vznikat ledová krusta, která bahno před atmosférou chrání. Bahno může pod krustou protékat dál, což je mechanismus, jakým tečou lávy na Zemi,“ popsal Brož. „Náš výzkum ukazuje, že bahenní sopky na Marsu budou vznikat. Ale že budou prostě více podobné pozemským lávovým proudům,“ uvedl.

„Malý, ale důležitý krok“

„Tento překvapující objev je dalším malým, ale důležitým krokem na dlouhé cestě k prozkoumání těles v naší Sluneční soustavě a jejich pochopení. Provedené experimenty mění pohled na mnoho povrchových útvarů, které na Marsu pozorujeme,“ řekl spoluautor studie Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV.

Brož uvedl, že nyní s kolegy pracuje na další studii, v rámci které získané poznatky aplikují na některé útvary na Marsu připomínající zvláštní druh lávy z Havaje. V geologickém kontextu Marsu je však podle vědce nepravděpodobné, že by se o lávu opravdu jednalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 13 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 15 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 16 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 18 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.