Australská studie našla enzym, který by mohl být spojený se syndromem náhlého úmrtí kojence

Tým australských vědců objevil v krvi enzym, který by mohl pomoci lépe rozpoznat novorozence ohrožené syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS). Podle autorů studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Discovery Science, je to přelomové zjištění.

Děti, které zemřely na SIDS a byly součástí studie, měly krátce po narození v průměru nižší hladinu enzymu zvaného butyrylcholinesteráza (BChE), uvedli vědci. Tato látka hraje důležitou roli v mozku a její nízká hladina může snížit schopnost spícího dítěte probudit se nebo reagovat na okolí, vysvětluje agentura Reuters.

  • Podle dat z roku 2020 připraví v České republice SIDS o život 22 kojenců ročně. Je to osm procent všech dětí, které zemřou do jednoho roku.
  • Častěji se to týká chlapců než děvčat, nejčastěji se to stane mezi druhým a čtvrtým měsícem.

„Očividně zdravé dítě, které usne a už se neprobudí, je noční můrou každého rodiče. Až dosud neexistoval žádný způsob, jak odhadnout, které dítě by to mohlo postihnout,“ uvedla vedoucí studie Carmel Harringtonová z dětské nemocnice na sydneyském předměstí Westmead. „Ale to už není ten případ. Našli jsme první marker, který by mohl naznačovat zranitelnost dřív, než dojde k úmrtí,“ dodala lékařka, jejíž dítě před 29 lety zemřelo na SIDS, což ji přivedlo k námětu studie.

Detailní analýza desítek dětí

Vědci pracovali s krevními vzorky, které se v rámci screeningového programu odebírají u porodu. Srovnávali hladinu BChE u 26 dětí, které později zemřely na SIDS, u 41 dětí, které zemřely z jiných příčin, a u 655 přeživších dětí. Konstatovali, že dětem se SIDS hůře fungoval nervový systém, který řídí nevědomé a mimovolní funkce v těle.

Zjištění australských vědců má velký potenciál do budoucna, ale zatím nemá praktické využití. Měření BChE pouze naznačuje jistý trend, ale děti nebylo možné jasně rozdělit do dvou skupin. Děti se SIDS měly v průměru nižší hladiny BChE, skupiny se ale také hodně překrývaly. Přibližně polovina dětí se SIDS spadala do stejného rozmezí jako polovina dětí, které nezemřely.

Již dříve přišli vědci na jiné faktory, které mají výraznější dopad na náhlá úmrtí kojenců. U dětí žen, které v těhotenství kouří, je výskyt SIDS třikrát častější než u nekuřaček. U dětí s nižší hladinou zkoumaného markeru je četnost 1,1 až 1,5krát vyšší, píše deník The Guardian. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...