Astronomové zachytili „provokativní signál“ z vesmíru. Mají podezření na mimozemšťany

Na ruské observatoři zachytili v polovině května podivný signál. Po půl roce analyzování se rozhodli, že ho předají dál jako „kandidáta SETI“ – tedy, že jeho původcem mohou být jiné civilizace.

Extrémně silný signál vyšel z mlhoviny Herkula, která je od Země vzdálená asi 95 světelných let. Podle mezinárodního týmu, který tento objev učinil, je signál velmi provokativní a zatím nevysvětlitelný.

Signál zachytil ruský radioteleskop Ratan-600, který provozuje Ruská akademie věd v údolí Bolšoj Zelenčuk v pohoří Velký Kavkaz. Jeho zdrojem je hvězda HD164595, která je sama o sobě zajímavá. Má velmi podobnou velikost jako naše Slunce, dokonce má i téměř shodné chemické složení. Navíc víme, že má nejméně jednu planetu podobnou „našemu“ Neptunu. Je však možné, že menších planet se u HD164595 ukrývá více. Jediný větší rozdíl spočívá ve stáří hvězd – zatímco naše Slunce je staré přibližně 4,6 miliardy let, hvězda v mlhovině Herkula má za sebou už asi 6,3 miliardy let existence.

Teleskop RATAN-600
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci, kteří signál zkoumali, už dokonce spekulují o tom, jaká by mohla být civilizace, která by mohla být schopná takový signál vyslat. Podle Kardašovovy škály, kterou využívá SETI, by se jednalo o civilizaci pokročilejší než ta naše. Zatímco dnešní civilizace se pohybuje kolem stupně 0,72 (tedy využívá část zdrojů naší planety), kultura kolem HD164595 by musela být na stupni 2 – tedy šlo by o civilizaci schopnou využívat veškeré zdroje své domovské hvězdy.

Přirozená vysvětlení a skeptici ze SETI

Astronomové pochopitelně přišli i s řadou možností, které by silný signál z mlhoviny Herkula vysvětlovaly konzervativněji, ale i ony jsou pro vědce vzrušující. Mohlo by se jednat například o gravitační mikročočku. To může vlastně znamenat prakticky jakýkoliv velmi hmotný objekt, například černou díru nebo kvasar.

Signál z hvězdy HD164595
Zdroj: RATAN

Zatím nejvíce zdrženlivé vyjádření k objevu vydala samotná SETI. Daren Lynch z této organizace napsal, že mu připadá zájem o signál přehnaný a že žádná z jeho charakteristik není natolik zajímavá, aby se dal považovat za projev inteligentního života. „Podobných signálů máme miliony,“ popsal. „Ale protože byl oznámen médiím, bude se o to teď zajímat úplně každý. ATA už to pozoruje, Breakthrough se na to bude dívat taky. A určitě na hvězdu někdo zaměří pozornost i v Arecibu; i já to začnu ověřovat víc. A nikdo z nás nic nenajde. Není to poprvé, co jsme to zažili, víme, jak tohle funguje.“ (ATA, Breakthrough a Arecibo jsou nejvýznamnější observatoře programu SETI, pozn. redakce.)

  • Radioteleskop RATAN-600 sestává z 576metrového kruhu pravoúhlých radioreflektorů. Je situován v observatoři ve výšce 970 metrů nad mořem. Možnost řídit zvlášť jednotlivé komponenty s výkonem ekvivalentním k 600metrové talířové anténě jej činí největším samostatným radioteleskopem na světě.

Debata o tomto objevu má být velkým tématem na Mezinárodním astronomickém kongresu, kde se bude konat i vědecká konference SETI. Kongres se uskuteční na konci září letošního roku. Již nyní je ale jasné, že se k hvězdě upře pozornost mnohem většího počtu teleskopů – díky čemuž budou astronomové schopni zjistit o povaze signálu i hvězdy mnohem větší množství informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...