Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu

Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.

Před více než tisíci lety nosili naši prapředkové žijící na Velké Moravě velké, bohatě zdobené šperky – a my je nosíme u sebe také. Už ne fyzicky, ale symbolicky – typický tehdejší šperk nazývaný gombík je totiž na přední straně dvoukoruny.

Vědci tyto šperky ale stále zkoumají – ještě o nich nevědí všechno. Nový výzkum by měl zpracovat přes osm stovek těchto artefaktů, výsledkem bude nejen odborná studie, ale také jejich výstava pro veřejnost.

Dvoukoruna s obrázkem gombíku
Zdroj: Wikimedia Commons/Matel4473

„Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích," uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková.

Příběhy moravských šperků

Kromě detailního zkoumání odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. „Slibujeme si, že se nám podaří identifikovat práci různých dílen, a zjistíme tak, zda existoval jeden zdroj šperků, které se potom objevovaly v hrobech na různých místech, nebo zda jsou šperky různého původu,“ doplnil Luděk Galuška z Moravského zemského muzea, který je spoluřešitelem a garantem staroměstské části projektu.

Řadu poznatků slibuje zkoumání šperků elektronovým mikroskopem. Archeolog pomocí optického mikroskopu najde místa, která je třeba na elektronovém mikroskopu analyzovat. Podle jeho zadání materiálový analytik Michal Plygawko podrobí vybraná místa zkoumání na elektronovém mikroskopu, s jehož pomocí dokáže například určit složení použitého materiálu nebo způsob zpracování některých detailů.

Jako součást projektu v Mikulčicích také vznikají přesné repliky šperků, na nichž pracuje zlatník Martin Fořt. Sloužit budou k dalšímu výzkumu. Projekt financuje ministerstvo kultury jako součást programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity, náklady jsou přes 23 milionů korun. Rozplánovaný je na pět let a pracuje na něm 12 odborníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...