Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu

Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.

Před více než tisíci lety nosili naši prapředkové žijící na Velké Moravě velké, bohatě zdobené šperky – a my je nosíme u sebe také. Už ne fyzicky, ale symbolicky – typický tehdejší šperk nazývaný gombík je totiž na přední straně dvoukoruny.

Vědci tyto šperky ale stále zkoumají – ještě o nich nevědí všechno. Nový výzkum by měl zpracovat přes osm stovek těchto artefaktů, výsledkem bude nejen odborná studie, ale také jejich výstava pro veřejnost.

Dvoukoruna s obrázkem gombíku
Zdroj: Wikimedia Commons/Matel4473

„Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích," uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková.

Příběhy moravských šperků

Kromě detailního zkoumání odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. „Slibujeme si, že se nám podaří identifikovat práci různých dílen, a zjistíme tak, zda existoval jeden zdroj šperků, které se potom objevovaly v hrobech na různých místech, nebo zda jsou šperky různého původu,“ doplnil Luděk Galuška z Moravského zemského muzea, který je spoluřešitelem a garantem staroměstské části projektu.

Řadu poznatků slibuje zkoumání šperků elektronovým mikroskopem. Archeolog pomocí optického mikroskopu najde místa, která je třeba na elektronovém mikroskopu analyzovat. Podle jeho zadání materiálový analytik Michal Plygawko podrobí vybraná místa zkoumání na elektronovém mikroskopu, s jehož pomocí dokáže například určit složení použitého materiálu nebo způsob zpracování některých detailů.

Jako součást projektu v Mikulčicích také vznikají přesné repliky šperků, na nichž pracuje zlatník Martin Fořt. Sloužit budou k dalšímu výzkumu. Projekt financuje ministerstvo kultury jako součást programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity, náklady jsou přes 23 milionů korun. Rozplánovaný je na pět let a pracuje na něm 12 odborníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 36 mminutami

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 3 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30
Načítání...