Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Obr z Cerne Abbas je výrazná, jasně bílá postava obrovského nahého muže, který stojí rozkročený nad vesnicí Cerne Abbas v anglickém hrabství Dorset. Měří na výšku 55 metrů, na šířku má 51 metrů. Je vyrytá do úbočí kopce a nejlépe je viditelná z protilehlé strany údolí, nebo dokonce z letadla. Jeho obrysy jsou tvořené asi třetinu metru širokými zářezy přibližně stejné hloubky, které odkrývají křídové podloží. V pravé ruce obr drží šestatřicetimetrový kyj, výrazný je i jeho vztyčený pyj – na tomto místě se celé generace na jaře vztyčovala májka.

Vědci tvrdí, že byl vytvořen jako obraz Herkula, který výrazně a do celé krajiny označoval shromaždiště západosaských vojsk.

Výzkum, který nedávno pro National Trust provedl archeolog Martin Papworth, ukázal, že obr byl vytvořen v anglosaském období, nikoliv, jak se většina lidí domnívala, v pravěku ani v nedávné době. Nicméně důvod, proč byl vytvořen, zůstal až doposud záhadou.

Teď se Helen Gittosová a Tom Morcom z Oxfordské univerzity pokusili popsat příběh této raně středověké lokality, a to jak z hlediska historie, tak i archeologie. Cílem bylo zjistit právě to, proč byla křídová postava vytesána na svahu kopce, který se dnes nachází v ospalé dorsetské vesnici.

Jak se Herkules změnil v mnicha

Z jejich výzkumu vyplývá, že byl původně vytesán jako obraz klasického hrdiny Herkula, který sloužil jako shromaždiště pro západosaská vojska v době, kdy na Dorset útočili vikinští nájezdníci. Jejich studie vyšla v odborném časopise Speculum 1. ledna 2024.

Píše se v ní: „Ukázalo se, že Obr z Cerne je jen nejviditelnějším z celého shluku raně středověkých prvků v krajině.“ Herkules byl ve středověku dobře známý hrdina, který vynikal tím, že nebyl ani zdaleka dokonalý. Antický polobůh zabíjel ve vzteku i pomatení smyslů, konal činy více i méně hrdinské. Zejména v devátém století byl v Anglii velmi oblíbený a vlastně i uctívaný.

Poloha Obra na ostrohu vybíhajícím z hřebene s vynikajícím výhledem a blízkostí hlavních cest je podle vědců typická pro zvláštní typ anglosaského místa setkávání. Útoky Vikingů v okolí, přístup k pitné vodě a zásoby místního panství z této lokality udělaly ideální místo pro shromažďování západosaských vojsk, která pak měla Herkula za zády, možná jako symbolickou oporu.

Když se ale kalendář překlopil do jedenáctého století, změnilo se i chápání olbřímí figury. Mniši žijící v klášteře na úpatí Obřího vrchu ho interpretovali jako obraz svého světce Eadwolda. V kázáních, která se četla jenom v den jeho svátku, nepřímo odkazovali právě na obra. Byl to jeden z mnoha způsobů, jak byla postava v průběhu staletí reinterpretována: od Herkula k poustevníkovi.

„Obrova identita byla už tehdy otevřená nejrůznějším výkladům. Mniši z Cerne by svého patrona nezobrazovali nahého, kdyby ho vyřezávali od základu, ale rádi si ho převzali jako obraz Eadwolda pro své vlastní účely. Obra dlouho milovali a opečovávali. A takové nové a nové výklady pokračují až do dneška,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 45 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...