Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Obr z Cerne Abbas je výrazná, jasně bílá postava obrovského nahého muže, který stojí rozkročený nad vesnicí Cerne Abbas v anglickém hrabství Dorset. Měří na výšku 55 metrů, na šířku má 51 metrů. Je vyrytá do úbočí kopce a nejlépe je viditelná z protilehlé strany údolí, nebo dokonce z letadla. Jeho obrysy jsou tvořené asi třetinu metru širokými zářezy přibližně stejné hloubky, které odkrývají křídové podloží. V pravé ruce obr drží šestatřicetimetrový kyj, výrazný je i jeho vztyčený pyj – na tomto místě se celé generace na jaře vztyčovala májka.

Vědci tvrdí, že byl vytvořen jako obraz Herkula, který výrazně a do celé krajiny označoval shromaždiště západosaských vojsk.

Výzkum, který nedávno pro National Trust provedl archeolog Martin Papworth, ukázal, že obr byl vytvořen v anglosaském období, nikoliv, jak se většina lidí domnívala, v pravěku ani v nedávné době. Nicméně důvod, proč byl vytvořen, zůstal až doposud záhadou.

Teď se Helen Gittosová a Tom Morcom z Oxfordské univerzity pokusili popsat příběh této raně středověké lokality, a to jak z hlediska historie, tak i archeologie. Cílem bylo zjistit právě to, proč byla křídová postava vytesána na svahu kopce, který se dnes nachází v ospalé dorsetské vesnici.

Jak se Herkules změnil v mnicha

Z jejich výzkumu vyplývá, že byl původně vytesán jako obraz klasického hrdiny Herkula, který sloužil jako shromaždiště pro západosaská vojska v době, kdy na Dorset útočili vikinští nájezdníci. Jejich studie vyšla v odborném časopise Speculum 1. ledna 2024.

Píše se v ní: „Ukázalo se, že Obr z Cerne je jen nejviditelnějším z celého shluku raně středověkých prvků v krajině.“ Herkules byl ve středověku dobře známý hrdina, který vynikal tím, že nebyl ani zdaleka dokonalý. Antický polobůh zabíjel ve vzteku i pomatení smyslů, konal činy více i méně hrdinské. Zejména v devátém století byl v Anglii velmi oblíbený a vlastně i uctívaný.

Poloha Obra na ostrohu vybíhajícím z hřebene s vynikajícím výhledem a blízkostí hlavních cest je podle vědců typická pro zvláštní typ anglosaského místa setkávání. Útoky Vikingů v okolí, přístup k pitné vodě a zásoby místního panství z této lokality udělaly ideální místo pro shromažďování západosaských vojsk, která pak měla Herkula za zády, možná jako symbolickou oporu.

Když se ale kalendář překlopil do jedenáctého století, změnilo se i chápání olbřímí figury. Mniši žijící v klášteře na úpatí Obřího vrchu ho interpretovali jako obraz svého světce Eadwolda. V kázáních, která se četla jenom v den jeho svátku, nepřímo odkazovali právě na obra. Byl to jeden z mnoha způsobů, jak byla postava v průběhu staletí reinterpretována: od Herkula k poustevníkovi.

„Obrova identita byla už tehdy otevřená nejrůznějším výkladům. Mniši z Cerne by svého patrona nezobrazovali nahého, kdyby ho vyřezávali od základu, ale rádi si ho převzali jako obraz Eadwolda pro své vlastní účely. Obra dlouho milovali a opečovávali. A takové nové a nové výklady pokračují až do dneška,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...