Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Obr z Cerne Abbas je výrazná, jasně bílá postava obrovského nahého muže, který stojí rozkročený nad vesnicí Cerne Abbas v anglickém hrabství Dorset. Měří na výšku 55 metrů, na šířku má 51 metrů. Je vyrytá do úbočí kopce a nejlépe je viditelná z protilehlé strany údolí, nebo dokonce z letadla. Jeho obrysy jsou tvořené asi třetinu metru širokými zářezy přibližně stejné hloubky, které odkrývají křídové podloží. V pravé ruce obr drží šestatřicetimetrový kyj, výrazný je i jeho vztyčený pyj – na tomto místě se celé generace na jaře vztyčovala májka.

Vědci tvrdí, že byl vytvořen jako obraz Herkula, který výrazně a do celé krajiny označoval shromaždiště západosaských vojsk.

Výzkum, který nedávno pro National Trust provedl archeolog Martin Papworth, ukázal, že obr byl vytvořen v anglosaském období, nikoliv, jak se většina lidí domnívala, v pravěku ani v nedávné době. Nicméně důvod, proč byl vytvořen, zůstal až doposud záhadou.

Teď se Helen Gittosová a Tom Morcom z Oxfordské univerzity pokusili popsat příběh této raně středověké lokality, a to jak z hlediska historie, tak i archeologie. Cílem bylo zjistit právě to, proč byla křídová postava vytesána na svahu kopce, který se dnes nachází v ospalé dorsetské vesnici.

Jak se Herkules změnil v mnicha

Z jejich výzkumu vyplývá, že byl původně vytesán jako obraz klasického hrdiny Herkula, který sloužil jako shromaždiště pro západosaská vojska v době, kdy na Dorset útočili vikinští nájezdníci. Jejich studie vyšla v odborném časopise Speculum 1. ledna 2024.

Píše se v ní: „Ukázalo se, že Obr z Cerne je jen nejviditelnějším z celého shluku raně středověkých prvků v krajině.“ Herkules byl ve středověku dobře známý hrdina, který vynikal tím, že nebyl ani zdaleka dokonalý. Antický polobůh zabíjel ve vzteku i pomatení smyslů, konal činy více i méně hrdinské. Zejména v devátém století byl v Anglii velmi oblíbený a vlastně i uctívaný.

Poloha Obra na ostrohu vybíhajícím z hřebene s vynikajícím výhledem a blízkostí hlavních cest je podle vědců typická pro zvláštní typ anglosaského místa setkávání. Útoky Vikingů v okolí, přístup k pitné vodě a zásoby místního panství z této lokality udělaly ideální místo pro shromažďování západosaských vojsk, která pak měla Herkula za zády, možná jako symbolickou oporu.

Když se ale kalendář překlopil do jedenáctého století, změnilo se i chápání olbřímí figury. Mniši žijící v klášteře na úpatí Obřího vrchu ho interpretovali jako obraz svého světce Eadwolda. V kázáních, která se četla jenom v den jeho svátku, nepřímo odkazovali právě na obra. Byl to jeden z mnoha způsobů, jak byla postava v průběhu staletí reinterpretována: od Herkula k poustevníkovi.

„Obrova identita byla už tehdy otevřená nejrůznějším výkladům. Mniši z Cerne by svého patrona nezobrazovali nahého, kdyby ho vyřezávali od základu, ale rádi si ho převzali jako obraz Eadwolda pro své vlastní účely. Obra dlouho milovali a opečovávali. A takové nové a nové výklady pokračují až do dneška,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 10 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...