Archeologové v Mexiku objevili chrám boha Xipe Toteca. Kněží jeho lidské oběti stahovali z kůže

Archeologové v Mexiku objevili první chrám zasvěcený Xipe Totecovi, bohu plodnosti, který byl zobrazován jako z kůže stažené lidské tělo. Podle zpravodajského serveru BBC mu kněží vzdávali hold tím, že po několik dní nosili na sobě kůže lidských obětí, jež mu přinášeli.

Pozůstatky svatyně, které pochází zřejmě z období 900 až 1150 našeho letopočtu, byly objeveny při vykopávkách ve státě Puebla ve středním části Mexika. Archeologové objevili mimo jiné i dvě kamenné lebky a trup zobrazující Xipe Toteca. Socha měla jednu volně visící ruku navíc, která má zřejmě naznačovat, že bůh má na sobě kůži oběti.

„Je to velmi krásný sochařský kousek,“ uvedla v prohlášení šéfka archeologických vykopávek Noemi Castillová. „Měří zhruba 80 centimetrů a má díru v břiše, do níž se podle dostupných zdrojů vkládal během rituálů zelený kámen,“ dodala. Obě kamenné lebky jsou zhruba 70 centimetrů vysoké a váží 200 kilogramů, uvedla archeoložka.

Xipe Totec
Zdroj: Simon Burchell/Wikimedia Commons

Xipe Totec byl podle serveru televize CNN spojován s plodností, obnovou, zemědělským cyklem a válkou. Kněží, kteří ho uctívali, mu přinášeli lidské oběti, které následně stáhly z kůže a nosili na sobě. Rituál vnímali jako způsob, jak zajistit plodnost a obnovu v přírodě, dodala agentura AP.

Tohoto boha uctívaly mnohé kultury už před vznikem aztécké říše, za svého ho převzali i Aztékové.

Xipe Totec
Zdroj: Joseph Florimond/duc de Loubat (1837 - 1921) - strana 61 Codex Borgia/Wikimedia Commons

Starověké popisy rituálů naznačují, že oběti byly zabity v boji podobném gladiátorskému nebo šípem na oltáři, na dalším oltáři pak byly staženy z kůže. Podle expertů tomu nasvědčuje i rozvržení nalezeného chrámu. Podle agentury AP bylo dříve nalezeno několik vyobrazení Xipe Toteca, nikdy však jemu zasvěcená svatyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 54 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...