Archeologové prozkoumali zapečetěné hrobky: uvnitř našli mumifikované tělo i pohřební nábytek

Nahrávám video

Egyptští archeologové odhalili nálezy ze dvou nově prozkoumaných hrobek. Nacházelo se v nich přes čtyři stovky sošek, hliněné nádoby, zdobené pohřební masky a mumifikované tělo. Umístění hrobek starých zhruba 3500 let bylo známé už dříve, ale teprve teď se odborníci dostali dovnitř. Egypt si od objevu slibuje větší zájem turistů o cesty do země.

Dvě hrobky na pohřebišti Dra Abul Naga na západním břehu Nilu poblíž Luxoru objevili němečtí archeologové už v 90. letech minulého století, dlouho ale byly zapečetěné. Odborníci je mohli prozkoumat až nyní.

„Jedna z nich má velmi hezké zachovalé barevné zdi a objevili jsme v ní velké množství předmětů, pohřební ikony, velké množství pohřebních figurek, velmi hezké sochy, rakve a mumie,“ vypočítal objevy egyptský ministr pro památky Khaled El-Enany.

Identita pohřbených zatím není jasná. Nástěnné nápisy naznačují, že hroby pocházejí z 18. dynastie a patří faraonům, kteří vládli před třemi a půl tisíci lety. „Na stropě hrobky našli kartuše krále Thutmose I. a také pohřební nábytek,“ potvrdil El-Enany.

Přitáhnou objevy turisty?

Egyptské úřady se snaží medializací nových objevů povzbudit turistický zájem o cesty do Egypta. Ten v minulých letech negativně poznamenala zhoršená bezpečnostní situace, která následovala po rezignaci bývalého prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011.

Archeologické naleziště v Abúsíru
Zdroj: Tereza Šupová/ČTK

Už letos v září byla na stejném pohřebišti odkryta hrobka královského zlatníka. A v říjnu pak slavili úspěch i čeští egyptologové, kteří odhalili v Abúsíru dosud neznámý chrámový komplex staroegyptského panovníka Ramesse II. ze 13. století před naším letopočtem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 16 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 18 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...