Archeologové objevili na Moravě kostěné brusle z pravěku

Brusle z období pravěku: zajímavý nález se podařil archeologům, kteří provádějí záchranný výzkum na Přerovsku. Podle vědců je předmět ze starší doby bronzové.

Je to příběh jako z románu o archeologii: Student prvního ročníku historie Martin Rédr nejdřív nález nepovažoval za nic výjimečného:„Když jsem se na to díval, tak mi to přišlo jako obyčejná kost, nenapadlo mě, že by to mohlo být něco zajímavějšího.“ Zato jeho vyučující poznal rozdíl na první pohled. „Hned jsem viděl, že ta spodní hrana je obroušená. A večer už mi bylo jasné, když jsem se podíval na nějaké analogie, že to brusle může být,“ popsal objev Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brusli archeologové našli blízko Přerova v pravěké osadě. Vědí, že právě tady se nacházelo opevněné sídliště, které tu vzniklo v době někdy kolem 18.–17. století před naším letopočtem. Zhruba ze stejného období pocházejí i jiné brusle objevené na našem území, které se v minulosti našly na území Prahy. Lidé je tehdy vyráběli ze zvířecích kostí.

Jak rozpoznat brusli z doby bronzové

Nejčastěji se na jejich výrobu používaly dolní části končetin koní nebo hovězího dobytka. Rozpoznat ale po tolika staletích, co je brusle a co se jí jen podobá, není nic snadného ani pro zkušené historiky a archeology. Pomáhá jim v tom traseologie, tedy metoda, která pod mikroskopem zkoumá opotřebení nástrojů.

Tímto výzkumem se zabývá například Nikola Smidovčinová, doktorandka z FHS UK. „Zajímá nás hlavně ta spodní plocha, tedy ta kontaktní, která byla v kontaktu s ledovou plochou. U použití bruslí předpokládáme, že nerovnosti a směr toho pohybu zanechají takové dlouhé rýhy,“ uvádí vědkyně. S kolegy se zaměřila i na to, jak se brusle obouvaly. Jedno z možných upevnění bylo pomocí kožených šňůrek.

K čemu se používaly brusle?

Bruslení není žádná moderní záležitost, jak by si někdo mohl myslet. Nejstarší archeologické nálezy kostěných bruslí pocházejí z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem a jde tedy o jeden z prvních dopravních prostředků, jaké člověk vytvořil.

Dnes se nejčastěji uvádí, že bruslení vzniklo v oblasti dnešního Finska, kde byly brusle pro přežití zásadní. Země je tu pokrytá tisícovkami jezer, takže zrychlení přesunu a uspoření energie při migraci v zimě mohlo místním hodně pomoci. Z Finska se pak tento vynález zřejmě šířil dál, do dnešní střední a východní Evropy, kde je takových nálezů také dostatek. Studie, které si vzaly k výpomoci matematické modely, ukázaly, že pokud se člověk pohyboval pomocí bruslí, ušetřil za den asi deset procent energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...