Archeologové objevili na Moravě kostěné brusle z pravěku

Brusle z období pravěku: zajímavý nález se podařil archeologům, kteří provádějí záchranný výzkum na Přerovsku. Podle vědců je předmět ze starší doby bronzové.

Je to příběh jako z románu o archeologii: Student prvního ročníku historie Martin Rédr nejdřív nález nepovažoval za nic výjimečného:„Když jsem se na to díval, tak mi to přišlo jako obyčejná kost, nenapadlo mě, že by to mohlo být něco zajímavějšího.“ Zato jeho vyučující poznal rozdíl na první pohled. „Hned jsem viděl, že ta spodní hrana je obroušená. A večer už mi bylo jasné, když jsem se podíval na nějaké analogie, že to brusle může být,“ popsal objev Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brusli archeologové našli blízko Přerova v pravěké osadě. Vědí, že právě tady se nacházelo opevněné sídliště, které tu vzniklo v době někdy kolem 18.–17. století před naším letopočtem. Zhruba ze stejného období pocházejí i jiné brusle objevené na našem území, které se v minulosti našly na území Prahy. Lidé je tehdy vyráběli ze zvířecích kostí.

Jak rozpoznat brusli z doby bronzové

Nejčastěji se na jejich výrobu používaly dolní části končetin koní nebo hovězího dobytka. Rozpoznat ale po tolika staletích, co je brusle a co se jí jen podobá, není nic snadného ani pro zkušené historiky a archeology. Pomáhá jim v tom traseologie, tedy metoda, která pod mikroskopem zkoumá opotřebení nástrojů.

Tímto výzkumem se zabývá například Nikola Smidovčinová, doktorandka z FHS UK. „Zajímá nás hlavně ta spodní plocha, tedy ta kontaktní, která byla v kontaktu s ledovou plochou. U použití bruslí předpokládáme, že nerovnosti a směr toho pohybu zanechají takové dlouhé rýhy,“ uvádí vědkyně. S kolegy se zaměřila i na to, jak se brusle obouvaly. Jedno z možných upevnění bylo pomocí kožených šňůrek.

K čemu se používaly brusle?

Bruslení není žádná moderní záležitost, jak by si někdo mohl myslet. Nejstarší archeologické nálezy kostěných bruslí pocházejí z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem a jde tedy o jeden z prvních dopravních prostředků, jaké člověk vytvořil.

Dnes se nejčastěji uvádí, že bruslení vzniklo v oblasti dnešního Finska, kde byly brusle pro přežití zásadní. Země je tu pokrytá tisícovkami jezer, takže zrychlení přesunu a uspoření energie při migraci v zimě mohlo místním hodně pomoci. Z Finska se pak tento vynález zřejmě šířil dál, do dnešní střední a východní Evropy, kde je takových nálezů také dostatek. Studie, které si vzaly k výpomoci matematické modely, ukázaly, že pokud se člověk pohyboval pomocí bruslí, ušetřil za den asi deset procent energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 41 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 2 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 4 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 4 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 22 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
včera v 15:12

Evropský pohled