Archeologové objevili na Moravě kostěné brusle z pravěku

Brusle z období pravěku: zajímavý nález se podařil archeologům, kteří provádějí záchranný výzkum na Přerovsku. Podle vědců je předmět ze starší doby bronzové.

Je to příběh jako z románu o archeologii: Student prvního ročníku historie Martin Rédr nejdřív nález nepovažoval za nic výjimečného:„Když jsem se na to díval, tak mi to přišlo jako obyčejná kost, nenapadlo mě, že by to mohlo být něco zajímavějšího.“ Zato jeho vyučující poznal rozdíl na první pohled. „Hned jsem viděl, že ta spodní hrana je obroušená. A večer už mi bylo jasné, když jsem se podíval na nějaké analogie, že to brusle může být,“ popsal objev Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brusli archeologové našli blízko Přerova v pravěké osadě. Vědí, že právě tady se nacházelo opevněné sídliště, které tu vzniklo v době někdy kolem 18.–17. století před naším letopočtem. Zhruba ze stejného období pocházejí i jiné brusle objevené na našem území, které se v minulosti našly na území Prahy. Lidé je tehdy vyráběli ze zvířecích kostí.

Jak rozpoznat brusli z doby bronzové

Nejčastěji se na jejich výrobu používaly dolní části končetin koní nebo hovězího dobytka. Rozpoznat ale po tolika staletích, co je brusle a co se jí jen podobá, není nic snadného ani pro zkušené historiky a archeology. Pomáhá jim v tom traseologie, tedy metoda, která pod mikroskopem zkoumá opotřebení nástrojů.

Tímto výzkumem se zabývá například Nikola Smidovčinová, doktorandka z FHS UK. „Zajímá nás hlavně ta spodní plocha, tedy ta kontaktní, která byla v kontaktu s ledovou plochou. U použití bruslí předpokládáme, že nerovnosti a směr toho pohybu zanechají takové dlouhé rýhy,“ uvádí vědkyně. S kolegy se zaměřila i na to, jak se brusle obouvaly. Jedno z možných upevnění bylo pomocí kožených šňůrek.

K čemu se používaly brusle?

Bruslení není žádná moderní záležitost, jak by si někdo mohl myslet. Nejstarší archeologické nálezy kostěných bruslí pocházejí z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem a jde tedy o jeden z prvních dopravních prostředků, jaké člověk vytvořil.

Dnes se nejčastěji uvádí, že bruslení vzniklo v oblasti dnešního Finska, kde byly brusle pro přežití zásadní. Země je tu pokrytá tisícovkami jezer, takže zrychlení přesunu a uspoření energie při migraci v zimě mohlo místním hodně pomoci. Z Finska se pak tento vynález zřejmě šířil dál, do dnešní střední a východní Evropy, kde je takových nálezů také dostatek. Studie, které si vzaly k výpomoci matematické modely, ukázaly, že pokud se člověk pohyboval pomocí bruslí, ušetřil za den asi deset procent energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...