Anestezii vymyslel nedostudovaný medik v Praze. Poprvé v Evropě ji vyzkoušel před 170 lety

Před 170 provedl pražský lékař Opitz první operaci v narkóze v Evropě – a teprve druhou na celém světě. Použil tehdy éter. Do té doby se snažili lékaři utlumit pacienty velkým množstvím alkoholu.

Před 170 lety, 7. února 1847, provedl lékař a člen Řádu milosrdných bratří František Celestýn Opitz v pražské nemocnici Milosrdných bratří (dnes Na Františku) jako první v Evropě operaci v narkóze.

Nahrávám video

Jednalo se o amputaci končetiny a chybělo málo a Opitz mohl být dokonce prvním na světě. O čtyři měsíce ho totiž předběhl americký lékař William Morton. Oba ale pracovali nezávisle na sobě.

  • Chirurgové byli před objevem anestezie školeni na velmi rychlou práci – amputace nohy například trvala osm minut, ti nejlepší ji zvládali za tři minuty.
  • Cena Celestýna Opitze je ocenění udělované za vzor v péči o nemocné a jinak potřebné. Cenu každoročně uděluje řád milosrdných bratří v České republice, a to vždy v druhé polovině roku v pražském kostele sv. Šimona a Judy u Nemocnice Na Františku v Praze.

Opitz se dlouhodobě zabýval tím, jak pacientům ulevit od bolesti. Do té doby bylo jedinou možností podat jim velké množství alkoholu. Chirurgie se přitom omezovala pouze na amputaci končetin, například do dutiny břišní se lékaři neodvažovali zasáhnout.

Opitz se rozhodl použít éter. Několik let studoval jeho účinky a zkoušel ho na zvířatech. Přesvědčit vedení nemocnice, aby se metoda vyzkoušela na lidech, nebylo jednoduché. Tenkrát se věřilo, že bolest má pro člověka zvláštní význam, posiluje ho a je příležitostí k prokázání poslušnosti k Bohu.

Od historické operace v únoru 1847 provedl Opitz dalších 186 operací v narkóze pomocí jednoduché skleněné baňky, v níž byla látka nasáklá éterem. Vídeňská univerzita mu pak nabídla doktorská studia chirurgie, Opitz nabídku přijal a přesunul se do hlavního města mocnářství. Léčil císařskou rodinu a v roce 1866 mu byl udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa I.

Chloroform natropil mnoho zla. Díky němu se může stát chirurgem každý pitomec.
George Bernard Shaw
1906

Jak funguje anestezie

Anestezie je cíleně navozenou ztrátou vnímání veškerého čití – tedy dotyku, tepla i chladu, ale především bolesti. Přestože ji aktivně využíváme, lékaři si stále nejsou zcela jistí, jak funguje. Obecně se dá říci, že anestezie spočívá v útlumu činnosti nervového systému, tedy mozku a míchy.

Celestýn Opitz
Zdroj: Wikimedia Commons

Jednoduše řečeno celková anestezie se projevuje ztrátou vědomí a vyřazením vnímání a reakce na vnější podněty. Naproti tomu lokální anestezie je způsobena tím, že se blokuje vedení bolestivých vjemů do mozku. Nicméně „i po více než sto letech aktivního výzkumu zůstává molekulární pozadí mechanismů odpovědných za anestetické účinky jedním ze stále neobjasněných tajemství farmakologie“, přiznávají autoři učebnice Klinické anesteziologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.