Anestezii vymyslel nedostudovaný medik v Praze. Poprvé v Evropě ji vyzkoušel před 170 lety

Před 170 provedl pražský lékař Opitz první operaci v narkóze v Evropě – a teprve druhou na celém světě. Použil tehdy éter. Do té doby se snažili lékaři utlumit pacienty velkým množstvím alkoholu.

Před 170 lety, 7. února 1847, provedl lékař a člen Řádu milosrdných bratří František Celestýn Opitz v pražské nemocnici Milosrdných bratří (dnes Na Františku) jako první v Evropě operaci v narkóze.

Nahrávám video
První anestezie v Evropě
Zdroj: ČT24

Jednalo se o amputaci končetiny a chybělo málo a Opitz mohl být dokonce prvním na světě. O čtyři měsíce ho totiž předběhl americký lékař William Morton. Oba ale pracovali nezávisle na sobě.

  • Chirurgové byli před objevem anestezie školeni na velmi rychlou práci – amputace nohy například trvala osm minut, ti nejlepší ji zvládali za tři minuty.
  • Cena Celestýna Opitze je ocenění udělované za vzor v péči o nemocné a jinak potřebné. Cenu každoročně uděluje řád milosrdných bratří v České republice, a to vždy v druhé polovině roku v pražském kostele sv. Šimona a Judy u Nemocnice Na Františku v Praze.

Opitz se dlouhodobě zabýval tím, jak pacientům ulevit od bolesti. Do té doby bylo jedinou možností podat jim velké množství alkoholu. Chirurgie se přitom omezovala pouze na amputaci končetin, například do dutiny břišní se lékaři neodvažovali zasáhnout.

Opitz se rozhodl použít éter. Několik let studoval jeho účinky a zkoušel ho na zvířatech. Přesvědčit vedení nemocnice, aby se metoda vyzkoušela na lidech, nebylo jednoduché. Tenkrát se věřilo, že bolest má pro člověka zvláštní význam, posiluje ho a je příležitostí k prokázání poslušnosti k Bohu.

Od historické operace v únoru 1847 provedl Opitz dalších 186 operací v narkóze pomocí jednoduché skleněné baňky, v níž byla látka nasáklá éterem. Vídeňská univerzita mu pak nabídla doktorská studia chirurgie, Opitz nabídku přijal a přesunul se do hlavního města mocnářství. Léčil císařskou rodinu a v roce 1866 mu byl udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa I.

Chloroform natropil mnoho zla. Díky němu se může stát chirurgem každý pitomec.
George Bernard Shaw
1906

Jak funguje anestezie

Anestezie je cíleně navozenou ztrátou vnímání veškerého čití – tedy dotyku, tepla i chladu, ale především bolesti. Přestože ji aktivně využíváme, lékaři si stále nejsou zcela jistí, jak funguje. Obecně se dá říci, že anestezie spočívá v útlumu činnosti nervového systému, tedy mozku a míchy.

Celestýn Opitz
Zdroj: Wikimedia Commons

Jednoduše řečeno celková anestezie se projevuje ztrátou vědomí a vyřazením vnímání a reakce na vnější podněty. Naproti tomu lokální anestezie je způsobena tím, že se blokuje vedení bolestivých vjemů do mozku. Nicméně „i po více než sto letech aktivního výzkumu zůstává molekulární pozadí mechanismů odpovědných za anestetické účinky jedním ze stále neobjasněných tajemství farmakologie“, přiznávají autoři učebnice Klinické anesteziologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 3 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 9 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 11 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 11 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...