Analýza invaze: vědci poprvé popsali, jak se nepůvodní zvířata šíří po Zemi

Čeští vědci se podíleli na první globální analýze míst, kde se vyskytují rostliny a zvířata, která zdomácněla mimo oblast svého původního rozšíření. Studii, jež vznikla pod vedením univerzity v britském Durhamu, tento týden publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution.

Spoluautory analýzy jsou Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Informovala o tom mluvčí akademie Miroslava Kaňková.

Nová zjištění ukazují, že celosvětové snahy o omezení dopadů invazí nepůvodních rostlin a živočichů a o ochranu původní přírody by se měly soustředit především na ostrovy a pobřeží. V těchto oblastech se nepůvodním druhům daří nejsnáze zdomácnět. Z přímořských oblastí se nové druhy dostávají do nitra kontinentů. Přitom platí, že jim více vyhovuje dobrá ekonomická situace regionu a vyšší hustota zalidnění.

„Teď když víme, jak jsou jednotlivé světové oblasti ohroženy konkrétními nepůvodními skupinami, umožní nám to lépe naměřovat prostředky na potlačení dopadů invazí,“ řekl Pyšek. Jedním z možných řešení může být regulace počtů zdomácnělých druhů.

Studie je založena na datech o osmi skupinách organismů. Těmi jsou cévnaté rostliny, pavouci, mravenci, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Jejich výskyt vědci zkoumali na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. Zjistili, že mezi tři nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy.

Problém pro 21. století

Na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Na Novém Zélandu tvoří nepůvodní druhy polovinu flóry a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho druhů ptáků, kteří v předchozích staletích nemuseli na izolovaném ostrově takovému nebezpečí čelit.

2 minuty
Válka s invazními druhy v Česku
Zdroj: ČT24

V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nedosahují takových hodnot, mezi pevninskými oblastmi ale podle studie patří k poměrně ohroženým. Vědci to dokládají na trvalé přítomnosti papouška alexandra malého nebo veverky šedé, která v některých oblastech vytlačuje původní domácí veverku. Objevují se i méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, která se do Británie dostala s dováženým ovocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...