Explozivní experiment provedli geologové ze State University of New York v Buffalu. Ukázal, jak funguje základní interakce lávy a vody. Ta je sice v přírodě běžná, věda jí ale stále ještě přiliš dobře nerozumí.
Američtí vědci laboratorně vytvořili lávu. A nechali ji explodovat s vodou
Američtí geologové během experimentu vyrobili roztavením kamenů asi padesát litrů lávy a do ní následně pustili vodu. Výsledky zveřejnili v odborném časopise a publikovali je i veřejně ve formě videa (viz níže).
Přestože jde jen o první fázi delšího výzkumu, ukazuje, že během této interakce může občas docházet ke spontánním explozím. Vědci zatím přesný mechanismus těchto výbuchů nechápou, ale vědí už, že k nim může dojít jen v případě, pokud je vrstva lávy hluboká nejméně třicet centimetrů.
První z řady výbuchů
Experiment v Buffalu je jedním z největších, jaké v tomto oboru dosud proběhly. Zmiňovaná interakce se totiž zatím zkoumala jen na mnohem menším množství lávy v objemu kávového šálku. Podle německých vědců, kteří stojí za tímto pokusem, ale bylo takové množství zcela nedostatečné; láva se během pozorování nechovala realisticky a výsledky o její interakci s vodou mnoho neřekly.
Nový pokus pracoval s řádově větším množstvím lávy. To ale současně mělo dopad na počet opakování, která mohli vědci dělat; byl menší, než potřebovali, takže budou chtít v experimentu pokračovat.
Pokusů proběhlo celkem dvanáct, vodu nechali do lávy přitékat rychlostí mezi dvěma metry za sekundu a 10 metry za sekundu. Již nyní ale mají ověřené, že reakce mezi oběma hmotami jsou tím silnější, čím rychleji voda přitéká, a také v ohledu na to, jak silná vrstva lávy je.
Experiment jako cesta k predikci
„Pokud si představíte sopečnou erupci, je jasné, že při ní pracují velmi mocné síly – a že nejde o nic jemného,“ uvedl geolog Ingo Sonder, který se na pokusu podílel. „Naše experimenty studují základní fyziku, která probíhá v situacích, kdy se voda setká s lávou.“
Takový výzkum má velký význam pro lepší porozumění procesům, při nichž dochází k sopečným erupcím. Pokud vědci tyto procesy dostatečně pochopí, mohli by lépe předpovídat jak hrozbu vzniku těchto ničivých událostí, tak i míru toho, jakou hrozbou se mohou stát.