Americká armáda testuje brýle s „rozšířenou realitou“ pro psí vojáky

Armáda Spojených států vyvíjí speciální brýle pro bojové psy, které by vojákům umožnily zadávat zvířatům povely na velkou vzdálenost. Novinka má fungovat na principu „rozšířené reality“, což znamená, že brýle jsou zároveň displejem, na kterém je možné psům zobrazovat různé signály. Vývojáři uvedli, že projekt je stále v rané fázi, avšak první výsledky jsou údajně velmi slibné.

Zpravodajský web BBC o iniciativě informoval poté, co americká armáda představila prototyp testovaný na jistém rotvajlerovi jménem Mater. Zařízení vyrobila firma jménem Command Sight, kterou spravuje výzkumná větev ozbrojených sil USA Army Research Laboratory (ARL).

Pes s augmentovanou realitou
Zdroj: US ARMY

Cílem je změnit zaběhanou podobu operací s armádními psy, při kterých voják musí zvířeti zůstat relativně nablízku, aby mu mohl dávat pokyny rukama nebo laserovým ukazovátkem. Speciálně vycvičení psi jsou takto nasazováni kvůli hledání výbušnin nebo jiných hrozeb. Nové brýle mají umožnit, že je psovodi budou moci navigovat z míst, kde jim nehrozí žádné nebezpečí.

Psí vojáci budoucnosti

Prototyp sestává z brýlí, jaké jsou armádním psům běžně nasazovány coby ochranný prostředek, nyní jsou ale doplněné o kameru a systém rozšířené reality. Psovi lze na hledí promítat vizuální směrovky, kterými se bude po správném výcviku řídit a které jej v ideálním případě dovedou na určené místo. Psovod zase díky kameře uvidí, co má pes před sebou.

„Rozšířená realita bude použita k tomu, aby se psům vysílaly povely a nápovědy. Nejde o to, aby s ní pes interagoval stejně, jako by to dělal člověk,“ popisoval jeden z vědců v čele ARL Stephen Lee. Prototyp naváděcích brýlí zahrnuje i poměrně nepraktický postroj, Command Sight už nicméně obdržela dodatečné prostředky na vývoj bezdrátové verze.

„Armádní komunita pracující se psy je z potenciálu této technologie nadšená,“ dodal Lee. Firma sama hovoří o „extrémně slibných“ výsledcích prvních testů, projekt je prý ale stále v „počátečních výzkumných fázích“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...