6G síť jako nabíječka: Vědci navrhují technologii, která by dodávala energii přístrojům na lidském těle

Nové technologie přinášejí nové výzvy ale také příležitosti. Jedna z možných variant sítí šesté generace by mohla podle expertů fungovat jako nabíječka mobilních zařízení.

Když přišly 5G sítě, znamenalo to zásadní skok pro digitalizaci světa a společnosti. Nabídly až desetinásobně vyšší přenosovou rychlost, než měly starší sítě 4G. Otevřely tak všechny možnosti, které dnes pokládáme za samozřejmé – včetně například on-line videohovorů, hraní náročných on-line videoher na mobilech ale i připojení některých věcí, jako například chytrých spotřebičů, k internetu.

Česká republika patří mezi země, které jsou touto technologií pokryté nejvíce – sítě páté generace jsou dostupné asi na 96 procentech území republiky. Jenže vědci se už mezitím dívají do budoucnosti – a tou jsou sítě šesté generace neboli 6G.

Měly by umožnit přenášet ještě více dat ještě větší rychlostí, což by mělo pomoci hlavně s robotizací: současné sítě zatím nedokáží v reálném čase zajistit dostatečně kvalitní a rychlou komunikaci s (polo)autonomními stroji.

  • Když se objevily první technologie 5G, přišly s nimi i fámy o jejich bezpečnostních rizicích. Podle expertů jsou ale nesmyslné, 5G je bezpečné jak podle vědců, tak i podle techniků a zdravotníků.
  • „Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět,“ vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.

Tahounem ve vývoji této technologie je Čína, ostatní státy světa ale nechtějí, aby získala náskok, a tak investují do výzkumu také – v Evropské unii jde hlavně o program Hexa-X financovaný z programu Horizon Evropské komise.

Hlavní otázka: Jak šířit signál

Jednou z klíčových otázek spojených se sítěmi šesté generace je, jak by se jejich signál měl šířit. Sítě 5G ho vysílaly pomocí velkých antén, které nyní pokrývají města po celé planetě. Není ale jisté, jestli by stejná zařízení dokázala šířit i signály 6G, a tak se usilovně hledají alternativy.

Na jednu z nich upozornila skupina vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Signál by podle nich mohli šířit obyčejní lidé pomocí jednoduchého zařízení na těle.

Dalo by se nosit například na zápěstí, bylo by levné a zachytávalo by energii, která by jinak utekla „pánubohu do oken“. Zařízení by jí mohlo z okolí zachytávat tolik, že by to stačilo na bezproblémové fungování řady menších přístrojů. Cílem tedy je, aby se dařilo co nejhospodárněji vyžívat veškerou energii, která do komunikace jde – a účelně ji pak nasadit například do nabíjení osobních zdravotních senzorů, různých komunikátorů a dalších „gadgetů“, jak se v angličtině označují technologické vychytávky.

6G sítě by podle vědců mohly přenášet ještě více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by se tak signál dal přenášet pomocí LED diod, které velmi rychle blikají. Podle hlavního autora výzkumu Jie Xionga mohou probliknout dokonce až milionkrát za sekundu, což by znamenalo možnost přenosu obrovského množství informací.

Signál by tak mohla přijímat jakákoliv zařízení vybavená kamerou nebo jiným podobným senzorem – od mobilů, přes notebooky – až k jejich následovníkům, které se objeví v budoucnu. Tato myšlenka se ale zatím neujala, a to hlavně proto, že v takové komunikaci by bylo příliš úniků rádiových vln do okolí – spousta energie by tedy zbytečně „vyšuměla“. A právě zde přichází na řadu výzkum z MIT, který navrhuje na zachycení těchto signálů drobná zařízení v podobě měděné cívky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...