6G síť jako nabíječka: Vědci navrhují technologii, která by dodávala energii přístrojům na lidském těle

Nové technologie přinášejí nové výzvy ale také příležitosti. Jedna z možných variant sítí šesté generace by mohla podle expertů fungovat jako nabíječka mobilních zařízení.

Když přišly 5G sítě, znamenalo to zásadní skok pro digitalizaci světa a společnosti. Nabídly až desetinásobně vyšší přenosovou rychlost, než měly starší sítě 4G. Otevřely tak všechny možnosti, které dnes pokládáme za samozřejmé – včetně například on-line videohovorů, hraní náročných on-line videoher na mobilech ale i připojení některých věcí, jako například chytrých spotřebičů, k internetu.

Česká republika patří mezi země, které jsou touto technologií pokryté nejvíce – sítě páté generace jsou dostupné asi na 96 procentech území republiky. Jenže vědci se už mezitím dívají do budoucnosti – a tou jsou sítě šesté generace neboli 6G.

Měly by umožnit přenášet ještě více dat ještě větší rychlostí, což by mělo pomoci hlavně s robotizací: současné sítě zatím nedokáží v reálném čase zajistit dostatečně kvalitní a rychlou komunikaci s (polo)autonomními stroji.

  • Když se objevily první technologie 5G, přišly s nimi i fámy o jejich bezpečnostních rizicích. Podle expertů jsou ale nesmyslné, 5G je bezpečné jak podle vědců, tak i podle techniků a zdravotníků.
  • „Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět,“ vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.

Tahounem ve vývoji této technologie je Čína, ostatní státy světa ale nechtějí, aby získala náskok, a tak investují do výzkumu také – v Evropské unii jde hlavně o program Hexa-X financovaný z programu Horizon Evropské komise.

Hlavní otázka: Jak šířit signál

Jednou z klíčových otázek spojených se sítěmi šesté generace je, jak by se jejich signál měl šířit. Sítě 5G ho vysílaly pomocí velkých antén, které nyní pokrývají města po celé planetě. Není ale jisté, jestli by stejná zařízení dokázala šířit i signály 6G, a tak se usilovně hledají alternativy.

Na jednu z nich upozornila skupina vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Signál by podle nich mohli šířit obyčejní lidé pomocí jednoduchého zařízení na těle.

Dalo by se nosit například na zápěstí, bylo by levné a zachytávalo by energii, která by jinak utekla „pánubohu do oken“. Zařízení by jí mohlo z okolí zachytávat tolik, že by to stačilo na bezproblémové fungování řady menších přístrojů. Cílem tedy je, aby se dařilo co nejhospodárněji vyžívat veškerou energii, která do komunikace jde – a účelně ji pak nasadit například do nabíjení osobních zdravotních senzorů, různých komunikátorů a dalších „gadgetů“, jak se v angličtině označují technologické vychytávky.

6G sítě by podle vědců mohly přenášet ještě více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by se tak signál dal přenášet pomocí LED diod, které velmi rychle blikají. Podle hlavního autora výzkumu Jie Xionga mohou probliknout dokonce až milionkrát za sekundu, což by znamenalo možnost přenosu obrovského množství informací.

Signál by tak mohla přijímat jakákoliv zařízení vybavená kamerou nebo jiným podobným senzorem – od mobilů, přes notebooky – až k jejich následovníkům, které se objeví v budoucnu. Tato myšlenka se ale zatím neujala, a to hlavně proto, že v takové komunikaci by bylo příliš úniků rádiových vln do okolí – spousta energie by tedy zbytečně „vyšuměla“. A právě zde přichází na řadu výzkum z MIT, který navrhuje na zachycení těchto signálů drobná zařízení v podobě měděné cívky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...