6G síť jako nabíječka: Vědci navrhují technologii, která by dodávala energii přístrojům na lidském těle

Nové technologie přinášejí nové výzvy ale také příležitosti. Jedna z možných variant sítí šesté generace by mohla podle expertů fungovat jako nabíječka mobilních zařízení.

Když přišly 5G sítě, znamenalo to zásadní skok pro digitalizaci světa a společnosti. Nabídly až desetinásobně vyšší přenosovou rychlost, než měly starší sítě 4G. Otevřely tak všechny možnosti, které dnes pokládáme za samozřejmé – včetně například on-line videohovorů, hraní náročných on-line videoher na mobilech ale i připojení některých věcí, jako například chytrých spotřebičů, k internetu.

Česká republika patří mezi země, které jsou touto technologií pokryté nejvíce – sítě páté generace jsou dostupné asi na 96 procentech území republiky. Jenže vědci se už mezitím dívají do budoucnosti – a tou jsou sítě šesté generace neboli 6G.

Měly by umožnit přenášet ještě více dat ještě větší rychlostí, což by mělo pomoci hlavně s robotizací: současné sítě zatím nedokáží v reálném čase zajistit dostatečně kvalitní a rychlou komunikaci s (polo)autonomními stroji.

  • Když se objevily první technologie 5G, přišly s nimi i fámy o jejich bezpečnostních rizicích. Podle expertů jsou ale nesmyslné, 5G je bezpečné jak podle vědců, tak i podle techniků a zdravotníků.
  • „Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět,“ vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.

Tahounem ve vývoji této technologie je Čína, ostatní státy světa ale nechtějí, aby získala náskok, a tak investují do výzkumu také – v Evropské unii jde hlavně o program Hexa-X financovaný z programu Horizon Evropské komise.

Hlavní otázka: Jak šířit signál

Jednou z klíčových otázek spojených se sítěmi šesté generace je, jak by se jejich signál měl šířit. Sítě 5G ho vysílaly pomocí velkých antén, které nyní pokrývají města po celé planetě. Není ale jisté, jestli by stejná zařízení dokázala šířit i signály 6G, a tak se usilovně hledají alternativy.

Na jednu z nich upozornila skupina vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Signál by podle nich mohli šířit obyčejní lidé pomocí jednoduchého zařízení na těle.

Dalo by se nosit například na zápěstí, bylo by levné a zachytávalo by energii, která by jinak utekla „pánubohu do oken“. Zařízení by jí mohlo z okolí zachytávat tolik, že by to stačilo na bezproblémové fungování řady menších přístrojů. Cílem tedy je, aby se dařilo co nejhospodárněji vyžívat veškerou energii, která do komunikace jde – a účelně ji pak nasadit například do nabíjení osobních zdravotních senzorů, různých komunikátorů a dalších „gadgetů“, jak se v angličtině označují technologické vychytávky.

6G sítě by podle vědců mohly přenášet ještě více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by se tak signál dal přenášet pomocí LED diod, které velmi rychle blikají. Podle hlavního autora výzkumu Jie Xionga mohou probliknout dokonce až milionkrát za sekundu, což by znamenalo možnost přenosu obrovského množství informací.

Signál by tak mohla přijímat jakákoliv zařízení vybavená kamerou nebo jiným podobným senzorem – od mobilů, přes notebooky – až k jejich následovníkům, které se objeví v budoucnu. Tato myšlenka se ale zatím neujala, a to hlavně proto, že v takové komunikaci by bylo příliš úniků rádiových vln do okolí – spousta energie by tedy zbytečně „vyšuměla“. A právě zde přichází na řadu výzkum z MIT, který navrhuje na zachycení těchto signálů drobná zařízení v podobě měděné cívky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...