6G síť jako nabíječka: Vědci navrhují technologii, která by dodávala energii přístrojům na lidském těle

Nové technologie přinášejí nové výzvy ale také příležitosti. Jedna z možných variant sítí šesté generace by mohla podle expertů fungovat jako nabíječka mobilních zařízení.

Když přišly 5G sítě, znamenalo to zásadní skok pro digitalizaci světa a společnosti. Nabídly až desetinásobně vyšší přenosovou rychlost, než měly starší sítě 4G. Otevřely tak všechny možnosti, které dnes pokládáme za samozřejmé – včetně například on-line videohovorů, hraní náročných on-line videoher na mobilech ale i připojení některých věcí, jako například chytrých spotřebičů, k internetu.

Česká republika patří mezi země, které jsou touto technologií pokryté nejvíce – sítě páté generace jsou dostupné asi na 96 procentech území republiky. Jenže vědci se už mezitím dívají do budoucnosti – a tou jsou sítě šesté generace neboli 6G.

Měly by umožnit přenášet ještě více dat ještě větší rychlostí, což by mělo pomoci hlavně s robotizací: současné sítě zatím nedokáží v reálném čase zajistit dostatečně kvalitní a rychlou komunikaci s (polo)autonomními stroji.

  • Když se objevily první technologie 5G, přišly s nimi i fámy o jejich bezpečnostních rizicích. Podle expertů jsou ale nesmyslné, 5G je bezpečné jak podle vědců, tak i podle techniků a zdravotníků.
  • „Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět,“ vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.

Tahounem ve vývoji této technologie je Čína, ostatní státy světa ale nechtějí, aby získala náskok, a tak investují do výzkumu také – v Evropské unii jde hlavně o program Hexa-X financovaný z programu Horizon Evropské komise.

Hlavní otázka: Jak šířit signál

Jednou z klíčových otázek spojených se sítěmi šesté generace je, jak by se jejich signál měl šířit. Sítě 5G ho vysílaly pomocí velkých antén, které nyní pokrývají města po celé planetě. Není ale jisté, jestli by stejná zařízení dokázala šířit i signály 6G, a tak se usilovně hledají alternativy.

Na jednu z nich upozornila skupina vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Signál by podle nich mohli šířit obyčejní lidé pomocí jednoduchého zařízení na těle.

Dalo by se nosit například na zápěstí, bylo by levné a zachytávalo by energii, která by jinak utekla „pánubohu do oken“. Zařízení by jí mohlo z okolí zachytávat tolik, že by to stačilo na bezproblémové fungování řady menších přístrojů. Cílem tedy je, aby se dařilo co nejhospodárněji vyžívat veškerou energii, která do komunikace jde – a účelně ji pak nasadit například do nabíjení osobních zdravotních senzorů, různých komunikátorů a dalších „gadgetů“, jak se v angličtině označují technologické vychytávky.

6G sítě by podle vědců mohly přenášet ještě více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by se tak signál dal přenášet pomocí LED diod, které velmi rychle blikají. Podle hlavního autora výzkumu Jie Xionga mohou probliknout dokonce až milionkrát za sekundu, což by znamenalo možnost přenosu obrovského množství informací.

Signál by tak mohla přijímat jakákoliv zařízení vybavená kamerou nebo jiným podobným senzorem – od mobilů, přes notebooky – až k jejich následovníkům, které se objeví v budoucnu. Tato myšlenka se ale zatím neujala, a to hlavně proto, že v takové komunikaci by bylo příliš úniků rádiových vln do okolí – spousta energie by tedy zbytečně „vyšuměla“. A právě zde přichází na řadu výzkum z MIT, který navrhuje na zachycení těchto signálů drobná zařízení v podobě měděné cívky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 14 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 15 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 17 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.