6G síť jako nabíječka: Vědci navrhují technologii, která by dodávala energii přístrojům na lidském těle

Nové technologie přinášejí nové výzvy ale také příležitosti. Jedna z možných variant sítí šesté generace by mohla podle expertů fungovat jako nabíječka mobilních zařízení.

Když přišly 5G sítě, znamenalo to zásadní skok pro digitalizaci světa a společnosti. Nabídly až desetinásobně vyšší přenosovou rychlost, než měly starší sítě 4G. Otevřely tak všechny možnosti, které dnes pokládáme za samozřejmé – včetně například on-line videohovorů, hraní náročných on-line videoher na mobilech ale i připojení některých věcí, jako například chytrých spotřebičů, k internetu.

Česká republika patří mezi země, které jsou touto technologií pokryté nejvíce – sítě páté generace jsou dostupné asi na 96 procentech území republiky. Jenže vědci se už mezitím dívají do budoucnosti – a tou jsou sítě šesté generace neboli 6G.

Měly by umožnit přenášet ještě více dat ještě větší rychlostí, což by mělo pomoci hlavně s robotizací: současné sítě zatím nedokáží v reálném čase zajistit dostatečně kvalitní a rychlou komunikaci s (polo)autonomními stroji.

  • Když se objevily první technologie 5G, přišly s nimi i fámy o jejich bezpečnostních rizicích. Podle expertů jsou ale nesmyslné, 5G je bezpečné jak podle vědců, tak i podle techniků a zdravotníků.
  • „Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět,“ vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.

Tahounem ve vývoji této technologie je Čína, ostatní státy světa ale nechtějí, aby získala náskok, a tak investují do výzkumu také – v Evropské unii jde hlavně o program Hexa-X financovaný z programu Horizon Evropské komise.

Hlavní otázka: Jak šířit signál

Jednou z klíčových otázek spojených se sítěmi šesté generace je, jak by se jejich signál měl šířit. Sítě 5G ho vysílaly pomocí velkých antén, které nyní pokrývají města po celé planetě. Není ale jisté, jestli by stejná zařízení dokázala šířit i signály 6G, a tak se usilovně hledají alternativy.

Na jednu z nich upozornila skupina vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT). Signál by podle nich mohli šířit obyčejní lidé pomocí jednoduchého zařízení na těle.

Dalo by se nosit například na zápěstí, bylo by levné a zachytávalo by energii, která by jinak utekla „pánubohu do oken“. Zařízení by jí mohlo z okolí zachytávat tolik, že by to stačilo na bezproblémové fungování řady menších přístrojů. Cílem tedy je, aby se dařilo co nejhospodárněji vyžívat veškerou energii, která do komunikace jde – a účelně ji pak nasadit například do nabíjení osobních zdravotních senzorů, různých komunikátorů a dalších „gadgetů“, jak se v angličtině označují technologické vychytávky.

6G sítě by podle vědců mohly přenášet ještě více informací díky využití komunikace viditelným světlem (VLC). Místo rádiových vln by se tak signál dal přenášet pomocí LED diod, které velmi rychle blikají. Podle hlavního autora výzkumu Jie Xionga mohou probliknout dokonce až milionkrát za sekundu, což by znamenalo možnost přenosu obrovského množství informací.

Signál by tak mohla přijímat jakákoliv zařízení vybavená kamerou nebo jiným podobným senzorem – od mobilů, přes notebooky – až k jejich následovníkům, které se objeví v budoucnu. Tato myšlenka se ale zatím neujala, a to hlavně proto, že v takové komunikaci by bylo příliš úniků rádiových vln do okolí – spousta energie by tedy zbytečně „vyšuměla“. A právě zde přichází na řadu výzkum z MIT, který navrhuje na zachycení těchto signálů drobná zařízení v podobě měděné cívky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 15 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 16 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 17 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 21 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled