Brazilští poslanci v úterý odmítli návrh prezidenta Jaira Bolsonara na změnu volebního systému. Tomu se nelíbí, že hlasování je elektronické, což podle něj umožňuje podvody. Prezident minulý měsíc prohlásil, že neuzná výsledky příštích voleb hlavy státu, když se systém nezmění. Současný systém platí v zemi už od roku 1996.
Zpátky k papírovým volebním lístkům se Brazílie nevrátí. Poslanci odmítli Bolsonarův návrh
8 minut
Horizont ČT24: V Brazílii se schyluje k politickému střetu
Prezidentské volby se v Brazílii konají příští rok na podzim a podle nynějších průzkumů by v nich mohl Bolsonaro prohrát s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva.
Pro změnu volebního systému hlasovalo v úterý 229 poslanců a 218 jich bylo proti. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 308 z 513 poslanců. „Výsledek nedosáhl potřebného kvora, návrh tak bude archivován,“ uvedl po hlasování šéf dolní komory parlamentu Arthur Lira.
Připomněl také, že nynější poslanci i Bolsonaro byli zvoleni současným elektronickým systémem a prezident výsledky uznal. Bolsonaro nicméně systém kritizoval už před svým zvolením do nejvyššího úřadu v roce 2018.
Brazílie má zcela elektronický systém voleb, od roku 1996 voliči nevhazují do uren papírové lístky, ale na malé obrazovce za plentou naťukají číslo svého kandidáta nebo strany. Než výběr potvrdí, zobrazí se jim fotografie uchazeče o danou funkci. Po skončení hlasování každá elektronická „urna“ vytiskne papírovou kopii výsledků pro případnou kontrolu. Podle volebního soudu je systém zcela bezpečný, není napojený na internet a je pravidelně kontrolován proti případnému napadení hackery.
Bolsonarova podpora upadá
Bolsonaro začal znovu kritizovat volební systém před několika týdny. Prohlásil mimo jiné, že předseda nejvyššího volebního soudu Lluís Roberto Barroso odmítá změnu systému z osobních důvodů, aby v říjnu 2022 pomohl k vítězství exprezidentovi Lulovi da Silva. Volební soud požádal nejvyšší trestní soud, aby zahájil vyšetřování Bolsonara kvůli šíření falešných zpráv o demokratických institucích.
Kritika se na Bolsonara nejnověji snáší kvůli úterní vojenské přehlídce. V zemi se uskutečnila poprvé od pádu vojenské diktatury v roce 1985. Podle opozice se prezident vyšetřovaný v několika kauzách snaží kolonami obrněných vozů zastrašit soudy a ukázat, že ho armáda podporuje.
Spojitost Bolsonaro odmítá. Vojenská kolona přitom projela taky nedaleko sídel nejvyššího soudu a nejvyššího volebního soudu. Obě instituce budou rozhodovat o vyšetřování prezidenta v několika kauzách – jedna z nich se týká údajné korupce při nákupu vakcín proti covidu-19.
„Bolsonaro je bývalý důstojník, ale samozřejmě v roce 2021 v Latinské Americe není standardní, aby tam probíhaly takové vojenské parády,“ řekl politolog Milan Školník. Dodal, že prezidentovým úspěchem je z jeho pohledu změna penzijního systému.
Udělal ale také mnoho přešlapů. „Velmi nevybíravě se vyjadřoval k domorodým obyvatelům, napadá LGBT komunity, jeho styl politiky je agresivní, společnost spíše rozděluje, než že by ji spojoval. Nezvládl také koronavirovou pandemii, situaci dlouhodobě podceňoval, byly tam možná i statisíce zbytečně mrtvých lidí,“ řekl v pořadu Horizont ČT24.
