Zpátky k papírovým volebním lístkům se Brazílie nevrátí. Poslanci odmítli Bolsonarův návrh

8 minut
Horizont ČT24: V Brazílii se schyluje k politickému střetu
Zdroj: ČT24

Brazilští poslanci v úterý odmítli návrh prezidenta Jaira Bolsonara na změnu volebního systému. Tomu se nelíbí, že hlasování je elektronické, což podle něj umožňuje podvody. Prezident minulý měsíc prohlásil, že neuzná výsledky příštích voleb hlavy státu, když se systém nezmění. Současný systém platí v zemi už od roku 1996.

Prezidentské volby se v Brazílii konají příští rok na podzim a podle nynějších průzkumů by v nich mohl Bolsonaro prohrát s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva.

Pro změnu volebního systému hlasovalo v úterý 229 poslanců a 218 jich bylo proti. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 308 z 513 poslanců. „Výsledek nedosáhl potřebného kvora, návrh tak bude archivován,“ uvedl po hlasování šéf dolní komory parlamentu Arthur Lira.

Připomněl také, že nynější poslanci i Bolsonaro byli zvoleni současným elektronickým systémem a prezident výsledky uznal. Bolsonaro nicméně systém kritizoval už před svým zvolením do nejvyššího úřadu v roce 2018.

Brazílie má zcela elektronický systém voleb, od roku 1996 voliči nevhazují do uren papírové lístky, ale na malé obrazovce za plentou naťukají číslo svého kandidáta nebo strany. Než výběr potvrdí, zobrazí se jim fotografie uchazeče o danou funkci. Po skončení hlasování každá elektronická „urna“ vytiskne papírovou kopii výsledků pro případnou kontrolu. Podle volebního soudu je systém zcela bezpečný, není napojený na internet a je pravidelně kontrolován proti případnému napadení hackery.

Bolsonarova podpora upadá

Bolsonaro začal znovu kritizovat volební systém před několika týdny. Prohlásil mimo jiné, že předseda nejvyššího volebního soudu Lluís Roberto Barroso odmítá změnu systému z osobních důvodů, aby v říjnu 2022 pomohl k vítězství exprezidentovi Lulovi da Silva. Volební soud požádal nejvyšší trestní soud, aby zahájil vyšetřování Bolsonara kvůli šíření falešných zpráv o demokratických institucích.

Kritika se na Bolsonara nejnověji snáší kvůli úterní vojenské přehlídce. V zemi se uskutečnila poprvé od pádu vojenské diktatury v roce 1985. Podle opozice se prezident vyšetřovaný v několika kauzách snaží kolonami obrněných vozů zastrašit soudy a ukázat, že ho armáda podporuje.

Spojitost Bolsonaro odmítá. Vojenská kolona přitom projela taky nedaleko sídel nejvyššího soudu a nejvyššího volebního soudu. Obě instituce budou rozhodovat o vyšetřování prezidenta v několika kauzách – jedna z nich se týká údajné korupce při nákupu vakcín proti covidu-19.

„Bolsonaro je bývalý důstojník, ale samozřejmě v roce 2021 v Latinské Americe není standardní, aby tam probíhaly takové vojenské parády,“ řekl politolog Milan Školník. Dodal, že prezidentovým úspěchem je z jeho pohledu změna penzijního systému.

Udělal ale také mnoho přešlapů. „Velmi nevybíravě se vyjadřoval k domorodým obyvatelům, napadá LGBT komunity, jeho styl politiky je agresivní, společnost spíše rozděluje, než že by ji spojoval. Nezvládl také koronavirovou pandemii, situaci dlouhodobě podceňoval, byly tam možná i statisíce zbytečně mrtvých lidí,“ řekl v pořadu Horizont ČT24. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 4 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 9 hhodinami
Načítání...