Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do „posledního dne boje“, prohlásil v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko. Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a zároveň pohrozil Moskvě „mocnou odpovědí“, pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.
Objevují se totiž varování, že za úterního Dne vlajky a středečního Dne nezávislosti Ukrajiny hrozí masivnější údery. Například americká ambasáda v Kyjevě varovala, že v následujících dnech se ruské síly budou snažit zintenzivnit útoky na civilní infrastrukturu i vládní objekty.
„Rusko to dělá neustále. Mohou zvýšit počet úderů? Ano, to mohou 23. a 24. (srpna) udělat,“ odpověděl Zelenskyj podle agentury Reuters na otázku, jak by Ukrajina reagovala, pokud by Rusko obnovilo raketové údery na Kyjev.
„Co udělá Ukrajina, když zasáhnou Kyjev? Totéž co nyní. Protože pro mě jako pro prezidenta a pro každého Ukrajince je Kyjev, Černihiv, Donbas totéž,“ zdůraznil. Reakce podle něj bude stejná za každé ukrajinské město, které se stane terčem Ruska. „Pokud nás zasáhnou, dostanou odpověď, mocnou odpověď,“ předeslal ukrajinský prezident, podle něhož bude den ze dne odpověď „silnější a silnější“.
Duda: Západ neví, co znamená ruský imperialismus
„Ukrajina, Ukrajinci se mohou na Polsko spolehnout, mohou se spoléhat na Poláky,“ prohlásil mimo jiné Duda. „Lidé na západě Evropy si vůbec neuvědomují, co znamená ruská agrese, ruský imperialismus. Tady, v zemích, které byly za železnou oponou, lidé vědí, co to znamená nebýt zcela svobodný, co znamená ruská okupace,“ poznamenal polský prezident.
„Dnes jsme hovořili o obraně, bezpečnosti, podpoře, ochraně našich Ukrajinců, našich dětí v Polsku. Jsem vděčný celé polské společnosti, která je k Ukrajině tak vřelá,“ nechal se slyšet Zelenskyj, jehož země čelí ruské vojenské agresi už bezmála půl roku.
Duda, jenž je v Kyjevě potřetí od začátku ruské invaze, se v úterý rovněž účastní summitu takzvané Krymské platformy. To je fórum za účasti vrcholných zahraničních představitelů a mezinárodních organizací, které usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Osvobození Krymu oživí světový pořádek, věří Zelenskyj
Zelenskyj konferenci podle Reuters zahájil prohlášením, že Kyjev obnoví ukrajinskou vládu nad anektovaným poloostrovem. „K překonání teroru je nezbytné zvítězit v boji proti ruské agresi. Je nezbytné osvobodit Krym. Bude to resuscitace světového práva a pořádku,“ pronesl Zelenskyj.
Varšava je jedním z největších podporovatelů Kyjeva a od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, překročily hranice do Polska miliony ukrajinských uprchlíků, mnoho z nich našlo v sousední zemi azyl.
O víkendu se Varšava ohradila proti nedávné zprávě serveru Politico, podle něhož šest největších evropských zemí, včetně Polska, po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz podle agentury PAP uvedl, že Polsko poskytuje pomoc Ukrajině neustále.
Ukrajinu podpořili Stoltenberg, Erdogan či Johnson
Na konferenci Krymské platformy prostřednictvím videospojení vystoupil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že Severoatlantická aliance plně stojí při Ukrajině a bude dlouhodobě podporovat její svrchovanost, územní integritu a právo na sebeobranu. Stát při Kyjevu bude NATO i při nadcházející nelehké zimě, slíbil Stoltenberg.
Ukrajina podle něj utrpěla šesti příšernými měsíci války, ale také ukázala schopnost odolávat agresi – opětovat úder, znovu dobýt území a Rusku způsobit značné ztráty. „Je to válka vůlí a logistiky. Proto musíme udržet naši podporu Ukrajině dlouhodobým způsobem.“
Návrat okupovaného Krymu na summitu podpořily desítky dalších představitelů zemí a mezinárodních institucí, mezi nimi i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Mezinárodní právo vyžaduje, aby se Krymský poloostrov vrátil Ukrajině. Je to zásadní pro celý region a pro globální bezpečnost, pro stabilitu, podporu územní integrity, svrchovanosti a politické jednoty Ukrajiny,“ citovala ho agentura Ukrinform.
Turecko se podobně jako Západ a další světové země řadí v Ruskem rozpoutaného konfliktu na stranu Ukrajiny, Ankara se ale snaží udržet dobré vztahy i s Moskvou.
Britský premiér Boris Johnson uvedl, že ruský zábor Krymu v roce 2014 „byl přímým předstupněm současné války“ a Rusko obvinil, že z poloostrova učinilo „ozbrojené ležení, ze kterého ohrožuje zbytek Ukrajiny“. Francouzský prezident Emmanuel Macron neevropské země vyzval, aby podpořily Kyjev. „Jde o naše univerzální hodnoty,“ řekl Macron.
„Krym je Ukrajina. Evropská unie neuznává a neuzná nelegální anexi Krymu a Sevastopolu. Ruská agrese vůči Ukrajině nezačala 24. února; začala v roce 2014,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel.
